Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.
„Vítáme úsilí prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině, ale nevidíme, že by Rusko chtělo mír. Rusko rozumí jen síle a vyjednává pouze když je k tomu donuceno,“ řekla Kallas novinářům před dnešním jednáním unijních šéfů diplomacií v Lucemburku.
#EU's foreign policy chief Kaja Kallas says she expected that the 19th package of sanctions against #Russia is likely to be approved this week.https://t.co/d24RdGl7vT
— Al Arabiya English (@AlArabiya_Eng) October 20, 2025
„Budeme diskutovat o tom, co můžeme udělat víc. Očekáváme, že tento týden přijmeme devatenáctý balík sankcí, bohužel ne dnes, ale ve čtvrtek je setkání lídrů,“ dodala.
O situaci na Ukrajině budou ministři diskutovat i se svým ukrajinským kolegou Andrijem Sybihou. Česko bude na dnešní schůzce zastupovat ministr Jan Lipavský.
„Přála bych si, aby se s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem setkal (ukrajinský) prezident Volodymyr Zelenskyj, protože jsou to oni, kdo se musí dohodnout,“ reagovala Kallas na informace o plánované schůzce Trumpa a Putina, která má uskutečnit v Budapešti a má být věnována možnostem ukončení ruské války proti Ukrajině. Poznamenala nicméně, že Spojené státy mají velkou sílu, kterou mohou využít k tomu, aby donutily Rusko usednout k jednacímu stolu. „Uvidíme, jak se budou věci vyvíjet,“ dodala s tím, že pokud Američané využijí své možnosti a zastaví Rusko, „bude to samozřejmě dobré“.
Dalším tématem je i Evropskou komisí navrhovaná takzvaná reparační půjčka. Komise již před několika dny představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. Některé státy mají ale proti tomuto postupu výhrady. „Udělali jsme velký pokrok, ale ještě nejsme v cíli,“ uvedla Kallas. Možný průlom očekává opět při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Během dnešního pracovního oběda si ministři vymění názory na situaci na Blízkém východě s ohledem na nedávnou dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás o zajištění příměří a propuštění rukojmích v Pásmu Gazy. První fázi mírového plánu oznámil před téměř dvěma týdny americký prezident Donald Trump.
Šéfové unijních diplomacií mají diskutovat zejména o možné roli EU při provádění plánu a také o rekonstrukci Pásma Gazy a doručování humanitární pomoci. O víkendu se nicméně situace zkomplikovala, když Izrael na několik hodin obnovil údery proti Hamásu, což zdůvodnil porušením příměří palestinským hnutím.
„Příměří prošlo svým prvním zátěžovým testem,“ uvedla Kallas. Evropská unie podle ní musí pracovat na tom, aby bylo na Blízkém východě dosaženo trvalého míru. „Je třeba toho udělat ještě hodně, aby se tam dostala humanitární pomoc a příměří vydrželo,“ dodala šéfka unijní diplomacie.