Dánská společnost Vestas pozastavila výstavbu továrny na výrobu lopatek pro větrné turbíny v Polsku. Projekt, který měl posílit evropský přechod na čistou energii, narazil na slábnoucí poptávku po větrných zdrojích.
V polském Štětíně měla už za dva roky stát moderní továrna na výrobu lopatek pro největší větrné turbíny Vestasu. Podnik měl zaměstnat více než tisíc lidí a stát se jedním z pilířů evropské výroby komponentů pro offshore větrné farmy. Firma ale oznámila, že projekt „pozastavila kvůli nižší než očekávané poptávce po větrné energii v Evropě“.
Rozhodnutí přichází v době, kdy celý sektor čelí prudkému růstu nákladů a pomalejšímu tempu schvalování nových projektů. Investoři se stahují, protože návratnost projektů klesá. Výsledkem je paradox, protože poptávka po čisté energii roste, ale výrobní kapacity stagnují.
Evropa zpomaluje svou větrnou revoluci
Větrná energetika byla dlouho symbolem evropské ekologické strategie. Nyní se však potýká s nedostatkem jistoty. Německo a Dánsko nezískaly v posledních aukcích dost investorů, a podle odhadů se do konce desetiletí podaří vybudovat jen dvě třetiny plánované kapacity.
Pro země jako Polsko je to citelná rána. Plánovaly přechod od uhlí k větru a chtěly na svém území vyrábět klíčové součástky pro evropský trh. Továrna Vestas měla zajistit plynulejší a soběstačnější přísun komponentů pro evropský trh. Její odklad tak může prodražit budoucí projekty i zpomalit tempo výstavby farem.
Vestas shelves Polish turbine plant amid weak European demand, FT reports https://t.co/OfKKvN5ayi https://t.co/OfKKvN5ayi
— Reuters (@Reuters) October 18, 2025
Když politika brzdí čistou energii
Premiér Donald Tusk sice slíbil „radikální navýšení pozemní větrné kapacity“, ale politické spory zemi brzdí. Prezident Karol Nawrocki nedávno vetoval zákon, který měl výstavbu usnadnit. Přesto Polsko pokračuje v budování větrných projektů. První turbíny v Baltském moři by měly začít vyrábět elektřinu už příští rok.
V současnosti pochází z obnovitelných zdrojů téměř 30 procent polské elektřiny. Cíl pro rok 2040 je ambiciózní. Plán je mít 18 gigawattů výkonu z mořských větrných farem, to je zhruba polovina dnešní evropské kapacity.
Zastavení výstavby továrny ve Štětíně ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi ekologickými cíli a ekonomickou realitou. Bez stabilních podmínek a jistého odbytu se i nejzelenější projekty zastaví. Evropa tak stojí před otázkou, zda dokáže udržet tempo své energetické proměny – a nenechá vítr změnit směr.
