3.1 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
Válka na UkrajiněTrump zvažuje, že pošle na Ukrajinu Tomahawky. Rusko vyhrožuje reakcí

Trump zvažuje, že pošle na Ukrajinu Tomahawky. Rusko vyhrožuje reakcí

Americký prezident Donald Trump připustil, že Spojené státy mohou poskytnout Ukrajině dálkově řízené střely Tomahawk. Moskva přispěchala s reakcí, že takový krok by významně eskaloval celý konflikt. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.

Trump na dotaz novinářů během letu Air Force One v neděli odpověděl: „Uvidíme… možná ano.“ Dodal, že takový krok by mohl znamenat „nový stupeň agrese“ ve válce s Ruskem. Střely Tomahawk s doletem až 2 500 kilometrů by Ukrajině umožnily zasáhnout i cíle v Moskvě.

Trumpovo vyjádření přišlo po víkendovém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který opakovaně žádá o posílení vojenských kapacit. A to právě včetně zbraní dlouhého doletu. Kyjev tvrdí, že rakety by pomohly účinněji čelit ruským útokům.

Kreml na Trumpovy výroky reagoval s obavami. Moskva dlouhodobě varuje, že dodávky raket dlouhého doletu by vedly k vážné eskalaci konfliktu a zhoršení vztahů mezi USA a Ruskem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil situaci za „velmi znepokojivou“ a varoval, že napětí „eskaluje ze všech stran“. Připomněl, že pokud by byly rakety odpáleny směrem k Rusku, Moskva by nedokázala rozpoznat, zda nesou jaderné hlavice. „Co by si měla Ruská federace myslet? Jak by mělo Rusko reagovat?“ uvedl.

I Medveděv zahrozil

Trump uvedl, že je ochoten s Ruskem o této otázce jednat. „Možná jim řeknu, že pokud válka neskončí, můžeme to udělat. Možná ne, ale můžeme to udělat. Chce Rusko rakety Tomahawk namířené na sebe? Nemyslím si,“ řekl.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv následně na sociálních sítích napsal: „Jak by mělo Rusko reagovat? Dobrá otázka! Dodávka těchto raket by mohla skončit špatně pro všechny. A především pro samotného Trumpa,“ napsal Medveděv. Ruský exprezident v posledních letech zastává čím dál ostřejší postoje, často vystupuje radikálněji než Kreml.

Vidíme a slyšíme, že Rusko se obává, že by nám Američané mohli dodat rakety Tomahawk. To je signál, že tento druh nátlaku může přispět k míru,“ vyjádřil se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

O rakety dlouhého doletu, které by umožnily útočit na cíle daleko za frontou, žádá Kyjev Západ od začátku invaze. V posledních týdnech Rusko zintenzivnilo bombardování ukrajinských měst a zaměřilo se na energetickou infrastrukturu, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny.

Trumpův vyslanec Keith Kellogg nedávno uvedl, že americký prezident schválil možnost úderů hluboko na ruském území. „V této válce neexistují žádná útočiště,“ řekl pro Fox News.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama