Čína představila plány na obří solární farmu, která má vyrůst na Tibetské náhorní plošině. Projekt o rozloze Chicaga se má stát zásadním krokem k omezení emisí a zároveň symbolizuje rychlost, s jakou země rozvíjí obnovitelné zdroje.
V posledních letech instaluje Čína solární panely rychleji než kterýkoli jiný stát. Jen v první polovině letošního roku přidala 212 gigawattů kapacity, více než má celá Amerika dohromady. Díky tomu začaly emise skleníkových plynů klesat – podle studií o jedno procento oproti loňsku.
Největší farma na světě
Nová elektrárna se rozkládá na ploše 610 kilometrů čtverečních a po dokončení pojme přes 7 milionů panelů. Výkonem má stačit na zásobování pěti milionů domácností. Část území už funguje a kromě výroby energie přináší i nečekané ekologické efekty. Panely působí jako větrolamy, zadržují vlhkost a umožňují růst vegetace, mezi níž se pasou tisíce „fotovoltaických ovcí“.
Projekt ale čelí výzvám. Většina obnovitelných zdrojů se nachází na západě Číny, zatímco průmysl a hustě osídlené oblasti leží na východě. Proto vznikají nové přenosové linky, které mají elektřinu dopravit přes celé území až k továrnám a městům. Současně je nutné upravit energetickou síť, která je stále nastavena hlavně na stabilní výkon uhelných elektráren, nikoli na proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů.
China races to build world’s largest solar farm to meet emissions targetshttps://t.co/8va81WY8E9 pic.twitter.com/CZ2TC7hQYH
— The Washington Times (@WashTimes) August 21, 2025
Pokles emisí a závislost na uhlí
Analytici mluví o zlomovém momentu. „Poprvé se bavíme o strukturálním poklesu emisí,“ říká Lauri Myllyvirta z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší. Spotřeba elektřiny přitom roste, ale přírůstky solární, větrné a jaderné energie ji dokázaly pokrýt. Solární energie už v Číně předstihla vodní elektrárny a brzy by měla překonat i větrnou, čímž se stane největším zdrojem čisté energie v zemi.
Přesto má Čína před sebou dlouhou cestu. Aby dosáhla uhlíkové neutrality v roce 2060, musí emise klesat v průměru o tři procenta ročně. Odborníci varují, že silná závislost na uhlí může tento cíl ohrozit. Zemi proto čekají zásadní změny v ekonomice i energetice.
