Rakouská vláda by brzy mohla představit nový koncept ostrahy hranic, který by ukončil stávající hraniční kontroly týkající se mimo jiné i Česka nebo Slovenska. Dnes o tom informoval list Kronen Zeitung, podle kterého takovou možnost tvrdě kritizuje burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil. Podle něj by to byla hrubá nezodpovědnost, jejíž následky by dolehly především na jeho spolkovou zemi. Vládní koalici lidoveckého kancléře Christiana Stockera rovněž vyčítá, že ho k nynějšímu jednání o osudu kontrol nepřizvala.
Deníku Kronen Zeitung Doskozil řekl, že zastavení kontrol a ukončení současné asistenční mise rakouské armády v pohraničí by bylo zbytečným oslabením bezpečnostních opatření. „Kdo nyní rozvolní hraniční kontroly a asistenční misi, ten jedná hrubě nezodpovědně. Spolková vláda chystá opatření, která budou mít především pro Burgenland masivní následky,“ prohlásil hejtman. Dodal, že je o to víc překvapivé, že k jednáním nikdo nepřizval burgenlandské zástupce.
Doskozil poukázal na to, že jeho spolková země nesla během nynější migrační krize největší zátěž v rámci Rakouska. Od roku 2015 do letošního října podali migranti v alpské republice na 450.000 azylových žádostí, až 90 procent těchto žadatelů pak do Rakouska přišlo přes Burgenland, napsal Kronen Zeitung s odvoláním na tamní zemské úřady.
Rakousko nyní provádí kontroly na hranicích s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. V říjnu vláda rozhodla, podle Kronen Zeitung to bylo v mimořádné tichosti, o jejich prodloužení do 15. prosince. Nyní tedy Stockerův kabinet musí posoudit další postup.
Kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie kvůli zmírnění nelegální migrace provádí i další země, mimo jiné Německo. To kontroluje hranice se všemi svými sousedy, tedy i s Českem. V úterý německý kancléř Friedrich Merz řekl, že očekává po pondělní dohodě unijních ministrů vnitra o migrantech brzké ukončení kontrol mezi členskými státy Evropské unie. Dodal, že kontroly se poté budou znovu odehrávat jen na vnějších hranicích EU.
Státy EU se v pondělí shodly na nových pravidlech zajišťujících rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt, má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, například usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
