Izraelské obranné síly (IDF) zahájily další masivní ofenzívu v Pásmu Gazy. Postup se soustřeďuje na město Gaza, jednu z posledních bašt teroristického hnutí Hamás. Tento krok však podkopává jakékoli mírové snahy a vzbuzuje obavy z prohloubení humanitární krize a dalších civilních obětí. Nesouhlasí s ním i řada izraelských vojáků, jejichž motivace sloužit klesá. Informují o tom televize CNN a NBC.
Začala první fáze útoku na město Gaza, kde žije zhruba 80 tisíc lidí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ho označil za jednu z posledních bašt Hamásu. Vláda povolala do služby 60 tisíc záložníků a prodloužila službu dalším 20 tisícům.
Izraelská armáda již obsadila body na kraji města, uvedl brigádní generál Effie Defrin a označil to za první kroky rozsáhlé operace.
Israel began a new offensive on Gaza City to "crack down on Hamas," military spokesman Effie Defrin announced Wednesday, a plan criticized internationally for its impact on the already devastated enclave. pic.twitter.com/cc15c6orE6
— China News 中国新闻网 (@Echinanews) August 20, 2025
Když bezpečnostní kabinet schválil převzetí města Gaza, izraelští představitelé odhadovali dobu trvání operace na nejméně pět měsíců. Ve středu však Netanjahu nařídil armádě, aby tento časový rámec zkrátila.
„Zahájili jsme předběžné akce a počáteční fáze ofenzívy na město Gaza a síly IDF již nyní drží pozice na jeho okraji,“ řekl v prohlášení Defrin. „Zintenzivníme údery na Hamás v Gaze, politické a vojenské baště této organizace.“
Aby se minimalizovaly civilní oběti, bude civilisty armáda upozorňovat a umožňovat evakuaci. „Nadále umožňujeme i humanitární pomoc obyvatelům Gazy, a dokonce ji rozšiřujeme o další centrální místa distribuce,“ doplnil mluvčí IDF.
Vojáci ztrácejí motivaci
Mezinárodní společenství včetně Spojených států s novou ofenzívou nesouhlasí. Podkopává jakékoli snahy o dosažení míru a ukončení krveprolití, přičemž panují obavy, že prohloubí humanitární krizi a povede k vysokému počtu obětí.
Další ofenzíva, skoro dva roky války a Hamás se stále brání. Podle některých názorů není možné jej úplně zničit. Vojáci jsou vyčerpaní.
Náčelník generálního štábu IDF a generálpraporčík Ejal Zamir začátkem měsíce bezpečnostnímu kabinetu sdělil, že armáda čelí vyčerpání a vyhoření. Vláda jeho obavy smetla ze stolu a místo toho začala plánovat převzetí enklávy.
Přibližně 40 procent izraelských vojáků je méně nebo výrazně méně motivováno ke službě a pouze 13 procent má větší motivaci, ukázal průzkum Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Drtivá většina země podporuje ukončení války v obavách o bezpečnost rukojmích, v Izraeli pravidelně probíhají protesty.
Izraelská armáda by mohla mít problémy s počty vojáků. Je považována za jednu z nejsilnějších na světě. Disponuje však malým profesionálním jádrem a spoléhá se zejména na brance. Vojenská služba v Izraeli je sice povinná, ale po začátku války v Gaze neprojevila vláda ochotu stíhat a trestat ty, co povolávací rozkaz odmítnou.
Odmítání vojenské služby
Vojenští představitelé vyzvali vládu, aby povolala do služby ultraortodoxní Židy, drtivá většina z nich však vojenskou službu bojkotovala. Po vyhlášení útoku na město Gaza odpor vůči pokračování konfliktu ještě sílí. Organizace Soliders or Hostages začátkem měsíce vyzvala veřejnost, aby službu v armádě odmítla. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Dana Halutze někteří muži a ženy povolávací rozkaz ignorují a zůstávají doma.
„Jsem trochu v šoku, že stále mluvíme o téhle válce, která měla už dávno skončit,“ přiznal Avshalom Zohar Sal, který sloužil v Pásmu Gazy více než 300 dní na čtyřech různých místech. Jeho nasazení skončilo před měsícem a na frontu se už vracet nechce. Uvedl, že pochybnosti měl již před rokem a teď ještě zesílily. Stejně je na tom celá jeho jednotka.
„Myslím, že tohle rozhodnutí je pro rukojmí rozsudkem smrti,“ okomentoval novou ofenzívu. „Vláda neustále mluvila a opakovala, že v této válce hovoříme o dvou úkolech: zachránit rukojmí a porazit Hamás. Teď to vypadá, jako by byl jen jeden cíl, který podle mě není dosažitelný: zničit Hamás. A ani tohle Hamás nezničí.“
