Lhůta vypršela. Cla amerického prezidenta Donalda Trumpa, jejichž výše byla stanovena 2. dubna, vstupují v platnost. Země s uzavřenou dvoustrannou obchodní dohodou mají upravené sazby v závislosti na jejím znění. Trump ve čtvrtek podepsal exekutivní příkaz, který od 7. srpna zavádí poplatky na dovoz od 69 obchodních partnerů. Informovala o tom agentura Reuters a stanice CNN.
Cla měla vejít v platnost 1. srpna. Do té doby se mohly jednotlivé země dohodnout s Trumpovou administrativou na nižších sazbách. Některé země uzavřely dohodu těsně před vypršením lhůty, například Jižní Korea. Evropská unie (EU) dosáhla dohody před několika dny. Stejně jako asijská země bude čelit plošnému clu ve výši 15 procent, které se bude vztahovat i na automobily.
Trump hits dozens of countries' goods with steep tariffs https://t.co/HIneKJbbZH https://t.co/HIneKJbbZH
— Reuters (@Reuters) August 1, 2025
Na dovoz oceli a hliníku platí univerzální globální clo ve výši 50 procent, v tomto ohledu Trump neučinil žádné ústupky. Některé klíčové produkty, jako jsou letadla a související náhradní díly, byly od tarifů osvobozeny.
Odsunutí platnosti poplatků na 7. srpna zdůvodnil americký prezident poskytnutím času celním orgánům na technickou přípravu.
Trump podepsal ve čtvrtek exekutivní příkaz o clech týkající se 68 zemí a 27člené EU, kterou opakovaně kritizoval za obtížná jednání, nakonec si ale rozhovory pochvaloval. Státy, které na seznamu nejsou (a které tedy nedosáhly obchodní dohody), mají počítat s univerzálním clem ve výši 10 procent. Řada zemí ani nedostala možnost s Trumpem uzavřít dvoustrannou obchodní dohodu.
Trump ztrestal Kanadu a Brazílii
V Trumpově nařízení také stojí, že s některými stranami proběhlo neúspěšné jednání, neboť jejich nabídky neřešily obchodní deficit znevýhodňující USA, případně nedošlo ke shodě v ekonomických a bezpečnostních zájmech.
V tomto ohledu je zmiňována hlavně Kanada. Trump samostatným exekutivním příkazem zvýšil clo na svého souseda na 35 procent z předchozích 25 procent. Platit začne už v pátek, tedy dnes. Jako důvod uvedl nedostatečnou spolupráci při řešení průniku narkotik na americký trh. Mexiku přitom umožnil odklad cla ve výši 30 procent o 90 dní. Uvedl, že kanadští představitelé neprojevili stejnou míru konstruktivního jednání jako mexická strana.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil nad Trumpovým rozhodnutím zklamání. Slíbil, že podnikne kroky k ochraně kanadských podniků, pracovních míst a diverzifikaci kanadského exportu.
Trumpova administrativa s některými zeměmi stále jedná, brzy oznámí další uzavřené obchodní dohody. V případě Číny ještě rozhodnutí nepadlo, uvedl vysoký představitel Bílého domu pod podmínkou anonymity.
Sazba pro 69 obchodních partnerů USA (včetně EU jako celku) se pohybuje od 10 do 41 procent, v případě Brazílie činí 50 procent. Trump takto vysokou sazbu obhajuje „nekalými obchodními praktikami“ a „honem na čarodějnice“ v případě pronásledováním exprezidenta Jaira Bolsonara.
Dopad na globální ekonomiku
Americké podniky už se na tarify připravují. Mohou jim přinést velké problémy, částečně způsobené vysokou administrativní zátěží.
„Velkou část nákladů budou tvořit ty administrativní,“ uvedla Caroline Freund z Kalifornské univerzity v San Diegu. Nové tarify podle ní přispívají ke globální nejistotě způsobené obchodní válkou a budou mít dopad na globální ekonomiku. „Moje největší obava se vlastně týká investic. Ty se neuskuteční, protože firmy nevědí, kolik budou jejich vstupy stát,“ dodala a ocenila, že hráči jako EU a Japonsko obchodní válku neeskalovali.
