Evropská unie musí dělat vše pro to, aby se vyhnula negativnímu scénáři, kterým je uvalení třicetiprocentních cel na dovoz zboží z unie do Spojených států, uvedl dnes eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Dopis od prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém se o uvalení cel od 1. srpna píše, vzala podle něj EU na vědomí s lítostí a zklamáním zejména kvůli tomu, že unijní vyjednavači měli pocit, že jsou blízko dohodě.
„Evropská unie k rozhovorům přistupovala v dobré víře a velmi intenzivně,“ řekl Šefčovič novinářům před dnešním jednání unijních ministrů, kteří mají na starosti zahraniční obchod. Třicetiprocentní celní sazba by podle něj měla na vzájemný obchod obrovský dopad. „Bylo by téměř nemožné pokračovat v obchodování tak, jak jsme byli v transatlantických vztazích zvyklí,“ dodal.
"The European Union will try to reach a good trade deal with the United States, while preparing possible countermeasures if the talks fail,” EU trade commissioner Maros Sefcovic said on Mondayhttps://t.co/PNMLZFKgI6
— The Hindu (@the_hindu) July 14, 2025
Evropská unie je podle eurokomisaře nadále přesvědčena, že si vztah s USA „zaslouží vyjednané řešení, které vybuduje základ pro novou stabilitu a spolupráci“. S Američany tedy bude unie nadále jednat až do nového termínu 1. srpna. Se svými americkými protějšky by měl Šefčovič znovu hovořit ještě dnes.
„Současná nejistota způsobená neoprávněnými cly však nemůže přetrvávat donekonečna, a proto se musíme připravit na všechny možné výsledky, včetně případných dobře promyšlených a přiměřených protiopatření k obnovení rovnováhy v našem transatlantickém vztahu,“ prohlásil Šefčovič. Právě o dalších krocích v nadcházejících týdnech by měl dnes hovořit s unijními ministry.
Zatímco Šefčovič hovoří o neoprávněnosti cel, americký prezident cla zdůvodňuje daněmi a dalšími netarifními položkami, kterými EU vývoz zboží do USA podporuje. Taková opatření podle něj deformují trh a mimo jiné způsobují, že Spojené státy mají s EU dlouhodobě vysoký obchodní deficit.
Evropská unie přijala už v dubnu první balík opatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard Kč), následně ho ale odložila o 90 dní, což znamenalo do dnešního dne. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ale o víkendu oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna.
Připravuje se rovněž druhý balík protiopatření v původní výši 95 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu Kč), členské státy ho ovšem ještě detailně neprojednaly.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen souhlasí s tím, že je příliš brzy na zavedení protiopatření. Doufá, že EU zůstane v tomto ohledu jednotná. Právě Dánsko nyní Evropské unii předsedá. „Měli bychom se ale připravit na použití všech nástrojů,“ dodal nicméně ministr. „Pokud chcete mír, musíte se připravit na válku. A myslím, že přesně tam nyní jsme,“ dodal.
Francie zastává trochu odlišný názor. Francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin uvedl, že by EU měla jít dál nad rámec toho, co zatím Evropská komise nastínila. Sedmadvacítka by se podle něj měla zaměřit i na americké služby nebo využít svého nástroje proti ekonomickému nátlaku (ACI). Ten unii umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím zemím, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak, a donutit je ke změně politiky.
„Tato rovnováha sil, kterou si přeje Donald Trump, je rovnováhou sil, ve které musíte prokázat svou schopnost bojovat. A právě v tomto bodě bychom měli možná dnes zrychlit,“ uvedl francouzský ministr.
