Projekt nové dálnice měl být důkazem, že infrastruktura a příroda se dají spojit. Místo toho se proměnil v učebnicový příklad ekologického selhání. Co všechno zůstalo jen v prezentacích a proč příroda podél silnice stále chybí?
Když britská vláda schvalovala výstavbu nové dálnice mezi Cambridge a Huntingdonem, slibovala, že příroda na tom vydělá. Vzniknout mělo 11,5 % čistého zisku na biodiverzitě, vysazeno 860 000 stromů. Jenže většina z nich mezitím uschla – a výsledky, které měly přesvědčit veřejnost, se nedostavily.
Podél silnice teď místo zeleně ční prázdné plastové obaly, které měly sazenice chránit. Voda ve zvířecích průchodech vyschla, mokřady se proměnily v bahnitá jezírka bez života. Národní agentura pro dálnice přiznala, že „dopad na biodiverzitu byl horší, než se čekalo“.
Opakovaně špatně, bez kontroly
Už od roku 2021 se místní zastupitelky Edna Murphy a Ros Hathorn snaží zjistit, co se pokazilo. První analýzy ukazovaly, že uhynulo 70 % stromů. Další dvě pokusy o replantaci selhaly. „Sází se na stejná místa a drží se palce,“ přiznal zástupce agentury Martin Edwards.
Teprve po letech došlo na průzkum půdy a druhovou revizi. Třetí výsadba proběhla na přelomu let 2023 a 2024, přibylo 165 000 stromů za téměř 3 miliony liber. Jenže kam přesně? Krajští úředníci ani po půl roce nemají přehled, kde se výsadba uskutečnila – a tak vyrážejí hledat stromy podél dálnice sami.
Dálnice, která měla být přínosem
Silnice měla přinést zklidnění dopravy, nové cyklostezky, lepší propojení obcí. Realita? Propadající se mosty, chybějící přechody, zrušené cesty a nedokončená infrastruktura. Některé části krajiny zůstaly opuštěné a zanedbané. Lidé jsou zklamaní a chtějí odpovědi.
„Projekt způsobil škody, které trvají dodnes,“ říká Edna Murphy. Obce marně žádají data o tom, co bylo splněno a co ne. Některé sliby – například cyklostezky pro venkovské obce – byly prostě vyškrtnuty bez náhrady.
A co zákonem slíbený zisk?
Od roku 2026 má být v Británii povinné pravidlo, podle kterého musí každý velký projekt přírodě vrátit víc, než co jí vezme. Takzvaný „čistý zisk pro biodiverzitu“ (biodiversity net gain) má zajistit, že příroda bude po stavbě v lepším stavu než před ní. Podle analýz však aktuální plnění zaostává – dosud bylo vytvořeno jen asi 13 % z očekávané plochy nových biotopů. A to včetně všech projektů po celé zemi.
Ekologické organizace upozorňují, že současný systém je děravý: chybí kontrola, neexistuje přesné hlášení o splněných závazcích a místní úřady často nemají kapacity dohled plnit. „BNG má potenciál, ale zatím nefunguje,“ shrnula to jedna z analýz.
Přísliby na papíře nestačí
Projekt dálnice u Cambridge měl být ukázkovým příkladem spojení rozvoje a přírody. Nakonec ukazuje, co se stane, když ekologická opatření slouží spíš jako marketing než jako závazek. Lidé sázejí stromy sami. A krajina, která měla ožít, zatím dál čeká.
