Americký prezident Donald Trump se na summitu Severoatlantické aliance v Haagu jasně přihlásil k závazku společné obrany v případě napadení. Po skončení vrcholné schůzky to dnes podle agentury Reuters prohlásil německý kancléř Friedrich Merz. Ten novinářům rovněž řekl, že na okraj summitu měl příležitost s Trumpem hovořit a přitom ho vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Za znamení alianční jednoty pak kancléř označil dohodu více investovat do obrany.
Trumpova dřívější vyjádření, ve kterých kritizoval především nízké výdaje evropských členů NATO na obranu, vyvolávala pochybnosti, zda by Spojené státy pod jeho vedením přišly Evropě v případě války na pomoc. Podle Merze se ale šéf Bílého domu na vrcholné schůzce vyslovil jasně.
US President Donald Trump states commitment to NATO’s Article 5, which holds that an attack on one member is treated as an attack on all, saying “we’re with them all the way.” ⤵️ https://t.co/2GRxGbxAYm
— Al Jazeera English (@AJEnglish) June 25, 2025
„Trump na tomto summitu velmi jasně vyjádřil svůj závazek k článku pět NATO,“ řekl Merz. Zmíněný článek považuje útok na některého člena aliance za útok proti všem a zavazuje tak ke kolektivní obraně. Tento článek je proto považován za pilíř obranné aliance.
Merz na tiskové konferenci řekl, že svobodu a bezpečnost nelze považovat za zaručené výdobytky, takže aliance musí vnímat vážně hrozbu, jakou pro ni představuje Rusko. Právě ruská agrese vůči Ukrajině přinutila alianční státy zvýšit výdaje na obranu. Nynější cíl zajistit výdaje na armádu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) se zvýší na 3,5 procenta a dalších 1,5 procenta HDP budou země investovat do oblastí, které s obranou souvisejí. Příkladem jsou infrastruktura či kybernetická bezpečnost.
„Rozhodnutí zvýšit obranné výdaje NATO na pět procent je znamením jednoty aliance,“ řekl Merz. Poznamenal, že tyto obří investice nikoho potěší, ale země NATO je činí ve vlastním zájmu.
O agresivních postojích Ruska kancléř prohlásil, že Moskva není dostatečně silná, aby napadla NATO, může se ale pokusit prověřit alianci a její ochotu bránit ostatní členy.
S Trumpem hovořil Merz nejen o sankcích, ale také o cestě mírového vyřešení konfliktu. „Řekl jsem Trumpovi, že je především v jeho rukách, aby usnadnil řešení války mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl kancléř. Dodal, že v nadcházejících dnech se uskuteční další jednání takzvané koalice ochotných.
Tuto koalici, jejíž součástí je i Česko, tvoří skupina zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Některé země jednaly také o možném vyslání evropských vojáků na Ukrajinu po uzavření příměří či míru.
