Nahradit maso cvrčky nebo larvami zní jako ekologické řešení budoucnosti. Jenže zatímco vědci ukazují na výhody, lidé v západním světě odvracejí pohled. A studie napovídají, že odpor je hlubší, než se zdá.
Produkce masa zanechává masivní ekologickou stopu. Zodpovídá za třetinu emisí, které si může planeta dovolit, pokud se máme udržet pod hranicí oteplení o 1,5 °C. I proto vědci dlouhodobě hledají alternativy. Jednou z nich měl být hmyz – výživný, nenáročný na prostor, s nižšími emisemi než dobytek.
Jenže veřejnost říká jasné „ne“. Zatímco rostlinné alternativy by podle průzkumů ochutnalo přes 90 % lidí, hmyzí produkty jen asi 20 %. Nejde přitom jen o chuť, ale o hluboce zakořeněné znechucení. Studie mluví o „psychologickém odporu“, který nelze zlomit ani osvětou, ani ekologickými argumenty.
Hmyz se v Evropě neuchytil
Západní spotřebitelé mají k broukům na talíři stále odpor. Cvrčky, larvy nebo kobylky nevnímají jako pokrm, ale jako něco nečistého. Odpuzuje je představa, textura i asociace se špínou. „Veškeré snahy o popularizaci hmyzu zatím selhaly,“ říká Dustin Crummett z Insect Institute.
Ani maskování hmyzu v podobě mouky nebo proteinových tyčinek situaci nezachraňuje. Spotřebitelé sice možná jednou ochutnají, ale k pravidelné konzumaci to nevede. Navíc chybí dostupnost, návody i zkušenost. Lidé často netuší, co s tím mají vařit.
Investoři ztrácejí zájem
Ani byznys už hmyzu tolik nevěří. Většina průmyslových farem se dnes zaměřuje spíš na krmivo pro zvířata než na lidské potraviny. Velké projekty jako Aspire nebo Ÿnsect se potýkají s finančními problémy. Studie upozorňují, že hmyzí proteiny zůstávají drahé, málo škálovatelné a neefektivní oproti rostlinným alternativám.
Navíc ekologické přínosy nejsou tak přesvědčivé, jak se zdálo. Například krmení skotu larvami černého vojáčka může být klimaticky náročnější než použití sóji. V některých ukazatelích hmyzí krmivo dopadlo hůř ve 13 z 16 kategorií.
Rostlinné alternativy vedou
Zatímco brouci narážejí na odpor, rostlinné alternativy si budují stabilní pozici. Veganské burgery už najdeme i ve fast foodech, jejich cena klesá a chuť se přibližuje masu. Z hlediska emisí i spotřeby vody přitom poráží jak klasické maso, tak hmyz.
Výzkumníci proto doporučují zaměřit energii a investice právě tímto směrem. „Musíme lidi oslovit chutí, cenou a pohodlím, ne jen moralizovat,“ říká Crummett. Hmyz možná zůstane doplňkem, ale svět na něm maso zřejmě stavět nebude.
Could eating insects save the planet? Many researchers think so… 🐛 pic.twitter.com/9C09SNRt66
— NowThis Impact (@nowthisimpact) March 19, 2024
Závěr? Hmyz nikoho nespasí
Přes všechny sliby a kampaně to zatím vypadá, že cvrčci na jídelních lístcích zůstanou výjimkou. Nejde jen o nechuť – chybí kulturní kontext, podpora, poptávka i ekonomická logika. A co víc: masovou spotřebu masa nenahradí nic, co lidi nedokážou přijmout do běžného života.
Záchrana planety přes cvrčka na talíři? Zatím příliš vzdálená, příliš nechutná a pro většinu nepřijatelná.
