Kouř z rozsáhlých požárů v Kanadě a USA se šíří napříč kontinentem. Dusí miliony lidí, znečišťuje vzduch ve velkých městech a nutí citlivé skupiny zůstávat doma. Státy bojují nejen s ohněm, ale i s nedostatkem lidí a prostředků.
Ve Spojených státech shořelo od začátku roku přes 1,1 milionu akrů. V Kanadě víc než 8,5 milionu. Dým z těchto požárů dusí celé severovýchodní pobřeží USA. Chicago hlásilo hodnotu AQI 157, což znamená „nezdravé“ ovzduší. Lidé s dýchacími potížemi zůstávají doma. V New Yorku se omezila veřejná doprava. „Dělat venku něco náročného na dýchání dnes fakt není dobrý nápad,“ poznamenal meteorolog Kevin Doom.
Canadian wildfire smoke is impacting air quality in our region again. See how CNX is tracking PM2.5 and what our #RadicalTransparency data reveals about site contributions.
— CNX (@CNXTweets) June 18, 2025
Stay informed, read the latest below ⤵️ https://t.co/ERUA85E2uM #AppalachiaFirst
Nedostatek hasičů, stát bez plánu
Požáry sílí, ale federální služby kolabují. Trumpova administrativa zavedla tvrdé škrty – agentury přišly o tisíce zaměstnanců. Chybí vědci, údržba, administrativní pracovníci i hasiči. Někteří nemají zdravotní pojištění, jiní čekají na výplatu měsíce. „Ztratili jsme lidi, kteří byli naprosto klíčoví,“ řekla senátorka Patty Murray.
Místo plánování jen další zmatky: federální hasiči se mají během 90 dnů sloučit pod nový úřad. Bez analýzy, bez přípravy. „To, že slibují nový systém, zatímco nám chybí inkoust do tiskáren a hasiči sekají trávu před kanceláří, je spíš tragikomické,“ řekl jeden z vedoucích týmů.
Vzduch plný neviditelného jedu
Výzkumníci varují: kouř z požárů se neomezuje jen na dýchací potíže. Mikročástice pronikají do krve, obcházejí ochranné bariéry mozku a zvyšují riziko srdečních a neurologických onemocnění. „Ty částice neznají hranice,“ upozorňuje profesor Demokritou z Rutgersovy univerzity.
Zatímco standardy sledují hlavně hmotnost prachových částic (PM2.5), požáry produkují ultrajemné částice v nanorozměrech. Ty existující systémy často nezachytí. Vědci proto volají po nových metodách měření – přesnějších a relevantnějších pro realitu klimatické krize.
Východní pobřeží už si připadá jako Západ
Požáry dnes nehoří jen na tradičně postiženém západě USA. Letos už zasáhly i východ – New Jersey hlásilo rekordní požár, při němž shořelo přes 15 000 akrů. Během dubna dým zahalil města a ovzduší překročilo doporučené limity WHO víc než desetinásobně. Požár začal z obyčejného ohniště, ale kvůli suchu a odloženým preventivním pálením se rozšířil extrémně rychle.
Zdravotníci evidují skokový nárůst případů astmatu a dalších respiračních problémů. „Přišlo o 20 % víc lidí s kašlem a dušností – ale žádné infekce, jen reakce na špatný vzduch,“ popsal plicní lékař Peter Saccone.
Jednotlivé státy dělají, co můžou
S ochromenou federální správou přebírají iniciativu jednotlivé státy. Kalifornie uvolnila 72 milionů dolarů na prevenci, Colorado přidalo sedm. Guvernér Polis to shrnul jasně: „Požáry si nedají pauzu jen proto, kdo právě sedí v Bílém domě.“
Podle odborníků se musí víc zapojit i komunity. V některých oblastech už lidé sami organizují preventivní vypalování a monitorují rizika. „Čím víc místní přebírají odpovědnost, tím líp zvládneme to, co nás ještě čeká,“ říká Lenya Quinn-Davidson, která tyto iniciativy podporuje.
Požáry v Severní Americe tak ukazují, jak hluboce je klimatická krize propletená s politikou, zdravotnictvím i bezpečností. Kouř nezná hranice – a selhání v jednom systému má rychlý dopad na celý kontinent.
