Raja Ampat, indonéský klenot s nejbohatší mořskou biodiverzitou na světě, se ocitl v ohrožení. Kvůli těžbě niklu zde za poslední roky zmizelo přes 500 hektarů lesa. Ačkoliv vláda minulý týden odebrala povolení čtyřem těžařským firmám, spory o osud tohoto unikátního souostroví zdaleka nekončí.
Letecké snímky ukazují rozsáhlé odlesňování a splachování sedimentů do křišťálově čistých vod. Právě zde žije tři čtvrtiny všech druhů korálů a přes dva tisíce druhů ryb. Místní vody se ale rychle mění. Kalná hnědá barva u pobřeží svědčí o dopadech důlní činnosti, která často probíhá jen pár desítek metrů od oceánu.
Čistá energie, špinavé důsledky
Nikl je klíčovým materiálem pro výrobu baterií do elektromobilů. Indonésie se stala jeho největším světovým producentem. Těžba se rozjela po zákazu vývozu surové rudy v roce 2020 a přitáhla masivní investice – hlavně z Číny. S tím ale rostly i ekologické škody.
Prezident Prabowo Subianto proto nařídil odebrání licencí čtyř firmám, jejichž činnost se podle vlády dotýkala chráněných území nebo porušovala zákony. Jedna firma, Gag Nikel, však těžit může dál – její lokalita leží mimo území označené UNESCO.
Race to mine metals for EV batteries threatens marine paradise https://t.co/E4zaUdTFmk
— BBC News (UK) (@BBCNews) June 15, 2025
Ochrana, nebo jen gesto?
Greenpeace označilo rozhodnutí za krok správným směrem, ale upozornilo, že zrušené licence mohou být soudně napadeny. Aktivisté požadují úplný zákaz těžby v Raja Ampatu a varují, že vláda může pod tlakem firem otočit.
„Říkají, že nikl pomáhá řešit klimatickou krizi. Ale ničí přitom lesy, korály a půdu,“ uvedl jeden z kampanistů. Místní komunity si stěžují na ztrátu rybolovu i zemědělské půdy. Některé ostrovy, kde se těží, jsou navíc podle indonéského práva příliš malé na to, aby zde těžba vůbec mohla probíhat.
Ekonomika vs. ekologie
Podle odborníků Indonésie stojí před dilematem: ekonomický růst poháněný nerostným bohatstvím versus zachování jedinečné přírody. Výzkum z roku 2024 sice ukázal mírné zlepšení životní úrovně díky těžbě, ale za cenu výrazného zhoršení stavu ovzduší, vody i krajiny.
Ekolog Mark Erdmann, který v oblasti působí přes 20 let, označil zásah vlády za „hlas lidového hněvu“. Připomněl ale, že „těžba je vždycky destruktivní. Otázka zní: jak velké škody jsme ochotni akceptovat?“
Zůstane Raja Ampat rájem?
Souostroví je nejen rájem pro potápěče, ale i testem, jak vyvážit globální poptávku po zelených technologiích s ochranou místního prostředí. Případ Raja Ampatu ukazuje, že i cesta k nízkoemisní budoucnosti může vést přes křehkou ekologickou hranici. A ta je v Indonésii čím dál tenčí.
