Reklama
6.4 C
Czech
Středa 8. dubna 2026
AnalýzyANALÝZA: Nerostná dohoda je malým vítězstvím pro Ukrajinu a velkou komplikací pro...

ANALÝZA: Nerostná dohoda je malým vítězstvím pro Ukrajinu a velkou komplikací pro Rusko

Ukrajinský parlament ve čtvrtek ratifikoval nerostnou dohodu se Spojenými státy. Dohoda tak má zelenou. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil její podpis po usilovném jednání o finální podobě. Současná verze je pro Ukrajinu minimálně výhodnější než ty předchozí.

Ještě v únoru to vypadalo s Ukrajinou opravdu bledě. Měla podepsat klíčovou dohodu o vzácných nerostných surovinách s USA.

K tomu však nedošlo. Místo pozitivního posunu v napjaté době vyrazil Evropě dech šok, když došlo k emocionálně vyhrocené roztržce v Oválné pracovně mezi Zelenským, prezidentem Donaldem Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem.

Trump se pak dopustil série znepokojivých tvrzení, kdy neváhal z války obvinit Ukrajinu a zpochybnit Zelenského legitimitu coby prezidenta.

Evropu čekala jedna studená sprcha za druhou. Nepřehlédnutelný byl fakt, že Trump a jeho lidé byli na Ukrajinu tvrdší než na Rusko. To mimochodem v dubnu nabídlo USA vlastní nerostnou dohodu. Objevily se zprávy, že obě země na její finální podobě pracují. Nikdy ale nedošlo k jejímu realizování.

Dohoda s Ukrajinou

Místo toho je hotová nerostná dohoda s Ukrajinou. Nejprve ji na pokyn Zelenského podepsala ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenko a americký ministr financí Scott Bessent. Ve čtvrtek ji ratifikoval ukrajinský parlament. Pro hlasovalo 338 ze 400 poslanců. Z opozice však zazněla i ostrá kritika.

K podepsání dohody došlo po setkání Zelenského s Trumpem ve Vatikánu, a to v době, kdy Trumpova rétorika vůči Rusku přiostřila. Opakovaně uznal, že ruský diktátor Vladimir Putin možná prodlužuje mírové rozhovory a vodí ho za nos. Stále je však přesvědčený, že chce válku ukončit.

Nerostná dohoda je zlom v americko-ukrajinských vztazích a v mocenském boji mezi Západem a Ruskem.

Dohoda dává USA přednostní právo těžit na Ukrajině vzácné nerostné suroviny a říká, že budou profitovat nejen z nich, ale také z ukrajinské energetiky – zemního plynu a ropy. Počítá i se zřízením investičního fondu. Do něj budou rovným dílem přispívat obě strany prostřednictvím řady neprůhledných prostředků, ale i zisků z energetiky. Prostředky z fondu půjdou do poválečné obnovy Ukrajiny.

Americké firmy, které budou mít zájem o rekonstrukci země, budou osvobozeny od daní. Ukrajina tak dostane pomoc s poválečnou obnovou, Spojené státy zase získají přístup k prvkům důležitým pro výrobu technologií v době napjatých obchodních vztahů s Čínou, na jejichž vzácných nerostech jsou značně závislé.

Třeba takový grafit je důležitý pro výrobu baterií a elektromobilů. Ukrajina patří mezi pět zemí s největšími zásobami tohoto materiálu. Nejvýznamnější ložiska se nacházejí na západě a jihozápadě země. Podobně zásadní je lithium, jehož zásoby na Ukrajině mají představovat až třetinu všech evropských ložisek.

Jasné stanovisko USA

Zatímco první návrhy dohody byly pro Ukrajinu značně nevýhodné, tu podepsanou lze označit za první diplomatické vítězství v jednáních o vlastní budoucnosti.

Trump ukázal, že je schopen ústupků. Původně totiž podmiňoval dohodu tím, že Kyjev bude muset splatit dluh za minulou americkou vojenskou pomoc. Současná dohoda má ale úplně jiné znění. Neposkytuje sice Ukrajině žádné bezpečnostní garance, defacto ale říká – zisky z nerostného bohatství a energetiky za budoucí vojenskou pomoc.

Ukrajina se teď nemusí bát, že se od ní USA odkloní. Mohly by jí například dodat systémy protivzdušné obrany, o nichž se nedávno mluvilo.

Dohoda je ale pro Kyjev vítězstvím i symbolickým, hodnotí v analýze Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

„Dohoda zaujímá mnohem tvrdší postoj k Rusku než původní návrhy,“ všímají si analytici. „Například mluví o ruské invazi v plném rozsahu. Americké ministerstvo financí dodává, že žádný stát nebo člověk, který financoval nebo pomáhal ruské invazi a ruské válečné mašinerii, nebude moci profitovat z rekonstrukce Ukrajiny,“ dodali.

Upozorňují, že dohoda sice bezpečnostní garance nenabízí, ale znovu potvrzuje dlouhodobé strategické spojenectví USA a Ukrajiny a americkou podporu ukrajinské bezpečnosti, prosperity, rekonstrukce a integrace do globálního ekonomického rámce. Shodují se, že Trump dal schválením dohody najevo jasný zájem o Ukrajinu.

„Dohoda USA těsněji propojuje s Ukrajinou v tom, že nyní mají o něco větší osobní zájem na tom, aby válka skončila, a mohli tak rozvíjet tato aktiva,“ uvedl Adam Web z oddělení pro nerosty u konzultační firmy Benchmark Minerals.

Co je důležité, Ukrajina se neprodala, jak se někteří evropští politici obávali, že se s podepsáním a schválením dohody parlamentem stane. Země si zachovává plnou kontrolu nad nerostným bohatstvím i energetickou infrastrukturou. Sama bude rozhodovat o tom, co a kdy se bude těžit, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. To potvrdili v analýze dohody i experti z CSIS.

Snadné to nebude

Co se benefitů pro USA týče, ty zůstávají sporné. Analytici se proto shodují, že jak bude dohoda fungovat v praxi, ukáže až čas.

Jak připomínají analytici z CSIS, vybudování velkého dolu a s ním spojeného zpracovatelského závodu trvá zhruba 18 let. Navíc vyžaduje investici mezi půl miliardou a miliardou dolarů. Pak může důl a zařízení fungovat přinejmenším 50 let, pokud tedy investoři důvěřují politické a ekonomické stabilitě dané země. Což může být v případě Ukrajiny problém.

Těžba je extrémně energeticky náročná. Rusko přitom útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V současnosti má energetika země asi třetinový výkon. Proto může mít podle analytiků Trump zájem o Záporožskou jadernou elektrárnu.

Další překážkou je, že sedm z čtyřiadvaceti možných provozuschopných ložisek se nachází na území okupovaném Ruskem. Je otázka, zda Trump uzavře nerostnou dohodu i s Putinem, pokud nakonec bude dosaženo míru.

Putin má problém

Nerostná dohoda znamená pro Rusko velký problém. USA otevřeně označují zemi coby agresora a prosazují suverénnost Ukrajiny. Analytici hodnotí, že Kreml vymýšlí, jak si zase naklonit Washington na svou stranu a hledá, co by mu mohl nabídnout. Reálně mu teď totiž hrozí, že bude muset uzavřít mírovou dohodu, která nebude podle jeho podmínek.

Jinými slovy, analytici si u ruských elit všímají nervozity z nového možného spojenectví Spojených států a Ukrajiny.

Reklama

Doporučujeme

Příměří mezi USA a Íránem uvítali šéf OSN či Německo, vyzvali k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem, uvedl podle agentury AFP jeho mluvčí. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, podle něhož je nyní nutné vyjednat trvalý mír.

KLDR odpálila několik balistických střel, uvedl Soul

Severní Korea dnes a v úterý odpálila několik blíže nespecifikovaných balistických střel směrem k Japonskému moři, uvedla jihokorejská armáda. O jaký typ střel šlo, nyní analyzují jihokorejské a americké zpravodajské služby. Informovaly o tom světové agentury.

Ceny ropy klesají. Ale na jak dlouho?

Cenové šoky na trhu s ropou v posledních dnech ve středu vystřídala úleva. Ceny ropy Brent i WTI klesly pod 100 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump souhlasil s dvoutýdenním příměřím.

Americká novinářka unesená v Iráku byla propuštěna

Americká novinářka Shelly Kittleson, kterou unesli v Bagdádu členové proíránské milice Katáib Hizballáh, byla propuštěna, uvedl ministr zahraničí Marco Rubio.

Ropná skvrna z íránské lodi ohrožuje chráněné mangrovy

Ropná skvrna z poškozené íránské lodi se šíří směrem k jedné z nejcennějších mokřadních oblastí na Blízkém východě. Únik paliva míří k mangrovovým porostům Hara, které jsou klíčovým útočištěm pro tažné ptáky, mořské želvy i řadu dalších druhů.

Netanjahu podle médií podpořil příměří USA s Íránem, na Libanon se nevztahuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes uvedl, že podporuje dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Zdůraznil však, že se tato dohoda nevztahuje na Libanon, kde se již více než měsíc odehrávají boje mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh, uvedla izraelská média. Prostředník mezi Washingtonem a Teheránem, pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, v dřívějším vyjádření uvedl, že příměří bude platit v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu.

Morgan Stanley může spustit svůj bitcoinový ETF už ve středu

Morgan Stanley může už ve středu rozjet vlastní spotový bitcoinový ETF. Pro trh by to byl důležitý moment, protože jde o první takový fond od velké americké banky. Investorům nabídne jednodušší cestu k bitcoinu bez toho, aby ho museli sami nakupovat a bezpečně uchovávat.

Výhružky Íránu jako poslední kapka. Od Trumpa se odvrací už i jeho spojenci

Americký prezident Donald Trump dál ztrácí podporu v americké společnosti. Po vulgárních výhružkách směrem k Íránu dokonce čelil výzvám k odvolání. Toho by bylo možné dosáhnout pomocí 25. dodatku ústavy. Znovu se také objevily spekulace o Trumpově zdravotním stavu.

Ceny ropy WTI klesly pod 95 dolarů po oznámení příměří mezi USA a Íránem

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel necelou hodinu poté, co Spojené státy a Írán oznámily dvoutýdenní příměří. Pokles činil více než 15 procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel.

Írán a USA i jejich spojenci souhlasili s příměřím v celém regionu

Írán a Spojené státy i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu, uvedl dnes pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. Na pátek 10. dubna pozval zúčastněné strany do Islámábádu na jednání o konečné dohodě. Podle zdrojů z Bílého domu i izraelských médií přistoupil na klid zbraní také Izrael.

Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny

Americký prezident Donald Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv, informovala agentura AFP. Ve svém příspěvku na síti Truth Social Trump také napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody.

Osm týmů, čtyři příběhy. Liga mistrů vstupuje do čtvrtfinále

Osm týmů zůstává ve hře o trofej. Čtvrtfinále Ligy mistrů nabízí tradiční giganty, ofenzivní přestřelky i nejisté formy. Každý duel má vlastní příběh a žádný favorit nemá nic jisté.

Útok na kryptoměnový projekt ukazuje novou taktiku hackerů

Kryptoměnový projekt Drift přišel o 270 milionů dolarů po útoku, který neproběhl klasickým způsobem přes chybu v kódu. Útočníci místo toho několik měsíců budovali důvěru a pronikli přímo do fungování projektu.

Írán po letech propustil Francouze Kohler a Parise

Francouzští občané Cécile Kohler a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X. Podle zdrojů blízkých francouzskému ministru zahraničí oba opustili Írán dnes ráno a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu, píše agentura AFP. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama