AnalýzyANALÝZA: Nerostná dohoda je malým vítězstvím pro Ukrajinu a velkou komplikací pro...

ANALÝZA: Nerostná dohoda je malým vítězstvím pro Ukrajinu a velkou komplikací pro Rusko

Ukrajinský parlament ve čtvrtek ratifikoval nerostnou dohodu se Spojenými státy. Dohoda tak má zelenou. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil její podpis po usilovném jednání o finální podobě. Současná verze je pro Ukrajinu minimálně výhodnější než ty předchozí.

Ještě v únoru to vypadalo s Ukrajinou opravdu bledě. Měla podepsat klíčovou dohodu o vzácných nerostných surovinách s USA.

K tomu však nedošlo. Místo pozitivního posunu v napjaté době vyrazil Evropě dech šok, když došlo k emocionálně vyhrocené roztržce v Oválné pracovně mezi Zelenským, prezidentem Donaldem Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem.

Trump se pak dopustil série znepokojivých tvrzení, kdy neváhal z války obvinit Ukrajinu a zpochybnit Zelenského legitimitu coby prezidenta.

Evropu čekala jedna studená sprcha za druhou. Nepřehlédnutelný byl fakt, že Trump a jeho lidé byli na Ukrajinu tvrdší než na Rusko. To mimochodem v dubnu nabídlo USA vlastní nerostnou dohodu. Objevily se zprávy, že obě země na její finální podobě pracují. Nikdy ale nedošlo k jejímu realizování.

Dohoda s Ukrajinou

Místo toho je hotová nerostná dohoda s Ukrajinou. Nejprve ji na pokyn Zelenského podepsala ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenko a americký ministr financí Scott Bessent. Ve čtvrtek ji ratifikoval ukrajinský parlament. Pro hlasovalo 338 ze 400 poslanců. Z opozice však zazněla i ostrá kritika.

K podepsání dohody došlo po setkání Zelenského s Trumpem ve Vatikánu, a to v době, kdy Trumpova rétorika vůči Rusku přiostřila. Opakovaně uznal, že ruský diktátor Vladimir Putin možná prodlužuje mírové rozhovory a vodí ho za nos. Stále je však přesvědčený, že chce válku ukončit.

Nerostná dohoda je zlom v americko-ukrajinských vztazích a v mocenském boji mezi Západem a Ruskem.

Dohoda dává USA přednostní právo těžit na Ukrajině vzácné nerostné suroviny a říká, že budou profitovat nejen z nich, ale také z ukrajinské energetiky – zemního plynu a ropy. Počítá i se zřízením investičního fondu. Do něj budou rovným dílem přispívat obě strany prostřednictvím řady neprůhledných prostředků, ale i zisků z energetiky. Prostředky z fondu půjdou do poválečné obnovy Ukrajiny.

Americké firmy, které budou mít zájem o rekonstrukci země, budou osvobozeny od daní. Ukrajina tak dostane pomoc s poválečnou obnovou, Spojené státy zase získají přístup k prvkům důležitým pro výrobu technologií v době napjatých obchodních vztahů s Čínou, na jejichž vzácných nerostech jsou značně závislé.

Třeba takový grafit je důležitý pro výrobu baterií a elektromobilů. Ukrajina patří mezi pět zemí s největšími zásobami tohoto materiálu. Nejvýznamnější ložiska se nacházejí na západě a jihozápadě země. Podobně zásadní je lithium, jehož zásoby na Ukrajině mají představovat až třetinu všech evropských ložisek.

Jasné stanovisko USA

Zatímco první návrhy dohody byly pro Ukrajinu značně nevýhodné, tu podepsanou lze označit za první diplomatické vítězství v jednáních o vlastní budoucnosti.

Trump ukázal, že je schopen ústupků. Původně totiž podmiňoval dohodu tím, že Kyjev bude muset splatit dluh za minulou americkou vojenskou pomoc. Současná dohoda má ale úplně jiné znění. Neposkytuje sice Ukrajině žádné bezpečnostní garance, defacto ale říká – zisky z nerostného bohatství a energetiky za budoucí vojenskou pomoc.

Ukrajina se teď nemusí bát, že se od ní USA odkloní. Mohly by jí například dodat systémy protivzdušné obrany, o nichž se nedávno mluvilo.

Dohoda je ale pro Kyjev vítězstvím i symbolickým, hodnotí v analýze Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

„Dohoda zaujímá mnohem tvrdší postoj k Rusku než původní návrhy,“ všímají si analytici. „Například mluví o ruské invazi v plném rozsahu. Americké ministerstvo financí dodává, že žádný stát nebo člověk, který financoval nebo pomáhal ruské invazi a ruské válečné mašinerii, nebude moci profitovat z rekonstrukce Ukrajiny,“ dodali.

Upozorňují, že dohoda sice bezpečnostní garance nenabízí, ale znovu potvrzuje dlouhodobé strategické spojenectví USA a Ukrajiny a americkou podporu ukrajinské bezpečnosti, prosperity, rekonstrukce a integrace do globálního ekonomického rámce. Shodují se, že Trump dal schválením dohody najevo jasný zájem o Ukrajinu.

„Dohoda USA těsněji propojuje s Ukrajinou v tom, že nyní mají o něco větší osobní zájem na tom, aby válka skončila, a mohli tak rozvíjet tato aktiva,“ uvedl Adam Web z oddělení pro nerosty u konzultační firmy Benchmark Minerals.

Co je důležité, Ukrajina se neprodala, jak se někteří evropští politici obávali, že se s podepsáním a schválením dohody parlamentem stane. Země si zachovává plnou kontrolu nad nerostným bohatstvím i energetickou infrastrukturou. Sama bude rozhodovat o tom, co a kdy se bude těžit, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. To potvrdili v analýze dohody i experti z CSIS.

Snadné to nebude

Co se benefitů pro USA týče, ty zůstávají sporné. Analytici se proto shodují, že jak bude dohoda fungovat v praxi, ukáže až čas.

Jak připomínají analytici z CSIS, vybudování velkého dolu a s ním spojeného zpracovatelského závodu trvá zhruba 18 let. Navíc vyžaduje investici mezi půl miliardou a miliardou dolarů. Pak může důl a zařízení fungovat přinejmenším 50 let, pokud tedy investoři důvěřují politické a ekonomické stabilitě dané země. Což může být v případě Ukrajiny problém.

Těžba je extrémně energeticky náročná. Rusko přitom útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V současnosti má energetika země asi třetinový výkon. Proto může mít podle analytiků Trump zájem o Záporožskou jadernou elektrárnu.

Další překážkou je, že sedm z čtyřiadvaceti možných provozuschopných ložisek se nachází na území okupovaném Ruskem. Je otázka, zda Trump uzavře nerostnou dohodu i s Putinem, pokud nakonec bude dosaženo míru.

Putin má problém

Nerostná dohoda znamená pro Rusko velký problém. USA otevřeně označují zemi coby agresora a prosazují suverénnost Ukrajiny. Analytici hodnotí, že Kreml vymýšlí, jak si zase naklonit Washington na svou stranu a hledá, co by mu mohl nabídnout. Reálně mu teď totiž hrozí, že bude muset uzavřít mírovou dohodu, která nebude podle jeho podmínek.

Jinými slovy, analytici si u ruských elit všímají nervozity z nového možného spojenectví Spojených států a Ukrajiny.

Doporučujeme

Devět dní v temnotě: Záchranáři z tunelu v Nepálu vytáhli první dva dělníky

Záchranáři v Nepálu v pátek z tunelu vodní elektrárny vytáhli dvojici dělníků. Oba jsou ve stabilním stavu. Jeden z nich uvedl, že nestihl utéct, protože pomáhal s evakuací. V tunelech jsou však stále uvězněni dělníci, jejichž hlasy záchranáři slyšeli.

Bitcoinové rezervy Salvadoru rostly z darů, ne ze státních peněz

Salvador od poloviny loňského roku nepoužil veřejné peníze k dalšímu nákupu bitcoinů. Nové přírůstky v rezervách země podle Mezinárodního měnového fondu pocházely ze soukromých darů. Vláda zároveň dál omezuje svou účast v kryptoměnové peněžence Chivo a pokračuje v reformách dohodnutých v rámci úvěrového programu.

Lululemon znovu snížil výhled. Akcie po slabých tržbách spadly o 18 procent

Výrobce sportovního oblečení Lululemon znovu zhoršil celoroční výhled. Ve druhém fiskálním čtvrtletí mu klesly tržby i zisk a srovnatelné prodeje výrazně oslabily. Investory výsledky nepotěšily, akcie společnosti v prodlouženém obchodování odepsaly přibližně 18 procent.

Vyjednavači USA Witkoff a Kushner navštíví o víkendu Moskvu i Kyjev

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner navštíví tuto sobotu a neděli Moskvu a také Kyjev. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj. Podle informovaného zdroje agentury Reuters se o návštěvě amerických vyjednavačů na Ukrajině stále jedná, přičemž týmy jako možné datum zmínily 6. září.

Muž žil s transplantovanou prasečí ledvinou 271 dní, podle lékařů je to rekord

Muž jménem Tim Andrews žil s transplantovanou ledvinou geneticky upraveného prasete 271 dní. Podle amerických lékařů jde o nejdelší zaznamenanou dobu, po kterou transplantovaný prasečí orgán v lidském těle fungoval. Případ podle nich ukazuje, že tzv. xenotransplantace by v budoucnu mohla pomáhat lidem čekajícím na vhodný lidský orgán.

Trump: USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. Trump v příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.

Opuštěné pole se během let proměnilo v louku plnou orchidejí

Na severu Anglie se bývalé zemědělské pole během několika let proměnilo v druhově bohatou květnatou louku. Bez výsevu speciálních směsí a bez rozsáhlých zásahů se na pozemku objevily tisíce orchidejí a počet rostlinných druhů se výrazně zvýšil. Výsledky naznačují, že v některých případech může přírodě stačit čas a minimum lidských zásahů.

Vysoké teploty neohrožují jen lidi, ale i zvířata: V Japonsku umírali lvi, v Mexiku primáti

Extrémní teploty neohrožují jen lidi, ale i zvířata, která umírají v zoologických zahradách. Začátkem srpna se objevily zprávy o třech mrtvých a několika nemocných lvech v důsledku horka v japonské zoologické zahradě Tama ve městě Hino.

EU podpořila ekonomický tlak na Írán, pochvaluje si Bessent

Evropská unie (EU) se připojila k operaci Ekonomický vyvrhel (Economic Outcast), která má za cíl izolovat Írán. Tento krok ocenil americký ministr financí Scott Bessent. Viceprezident J. D. Vance zase vyzdvihl Čínu, která je podle něj ochotna sehrát svou roli ve snaze o ekonomickou izolaci Teheránu.

Polsko kvůli ruským provokacím rozšiřuje ochranu vzdušného prostoru

Polsko kvůli ruským provokacím a agresivnímu chování rozšiřuje ochranu svého vzdušného prostoru, oznámil dnes na sociální síti X vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

Vance reagoval na zprávy o smrti svatebčanů v Íránu: Vyšetřujeme to

Americká armáda vyšetřuje zprávy íránských státních médií, že při americkém úderu zemřeli čtyři lidé, včetně dvou dětí, uvedl viceprezident J. D. Vance. Výbuch, který přerušil svatební oslavu v domě na jihu Íránu, byl pravděpodobně důsledkem přímého zásahu americké munice, zjistili při analýze snímků experti na zbraně.

Nejvyšší soud Missouri odmítl volební mapu zvýhodňující republikány

Nejvyšší soud amerického státu Missouri ve čtvrtek rozhodl, že novou volební mapu, která je výhodnější pro Republikánskou stranu, nelze použít v nadcházejících listopadových kongresových volbách. Soud dále podle stanice NBC News rozhodl, že otázku změny mapy musí voliči během listopadových voleb posoudit v referendu. Republikánský prezident Spojených států Donald Trump v noci na dnešek na své sociální síti Truth Social označil verdikt za černý den pro spravedlnost a za návrat do starověku.

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Dnes o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje, napsala agentura Reuters. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.

Finsko testovalo civilní obranu ve velkém, do krytu zamířily tisíce lidí

Více než dva tisíce lidí se ve finském Kuopiu zapojily do rozsáhlého cvičení civilní obrany. Účastníci si vyzkoušeli přesun do podzemního krytu, fungování při výpadku energií i reakci na scénář, který počítal s kybernetickými útoky a rostoucí hrozbou vojenského konfliktu.

Pákistán zabil 15 ozbrojenců při pokusu o průnik z Afghánistánu

Pákistánské bezpečnostní síly zabily 15 ozbrojenců, kteří se podle armády pokoušeli proniknout z Afghánistánu do Severního Vazíristánu. Přestřelka trvala přibližně 36 hodin a dál zvyšuje napětí mezi Islámábádem a Kábulem kvůli aktivitám pákistánského Tálibánu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama