Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že dohodnout se se Spojenými státy na klíčových částech možné mírové dohody o ukončení ruské války proti Ukrajině není snadné. Tvrdil to v rozhovoru s ruským listem Kommersant.
„Na klíčových částech urovnání není snadné se dohodnout. Diskutuje se o nich,“ řekl šéf ruské diplomacie v interview na otázku, zda se Washingtonu a Moskvě podařilo zformulovat klíčové parametry možné budoucí dohody. Lavrov připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin nastínil své požadavky loni v červnu.
Сергей Лавров: нужна проверка чистоплотности наших украинских соседей // Как министр иностранных дел России раскрывал глаза на закулисье международной политики корреспондентам “Ъ”https://t.co/pSq9ez5jtu
— Коммерсантъ (@kommersant) April 14, 2025
Šéf Kremlu tehdy označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Žádal, aby se Ukrajina vzdala ambicí na členství v NATO a zcela se stáhla ze svých čtyř regionů, které má Rusko částečně pod kontrolou a v rozporu s mezinárodním právem prohlašuje za své. Kyjev to tehdy odmítl s tím, že se to rovná kapitulaci.
Rusko vpadlo na Putinův příkaz na Ukrajinu 24. února 2022 a v současné době okupuje asi pětinu jejího území včetně poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem už v roce 2014.
Západní země – včetně USA pod vedením tehdejšího prezidenta Joea Bidena – se postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a finanční pomoci a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. V lednu se do Bílého domu vrátil Donald Trump, načež USA postoj ke konfliktu změnily v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy.
Lavrov v rozhovoru s Kommersantem současnou americkou administrativu pochválil. „Na rozdíl od Evropanů…. se Trumpova administrativa snaží proniknout do problému a především pochopit příčinu této situace,“ řekl ruský ministr, který Evropany označil za „zuřivé“, přičemž jmenoval mimo jiné Francii, Británii a Pobaltí. Pobaltské země patří mezi nejvěrnější spojence Ukrajiny a Paříž s Londýnem se po změně americké politiky postavily do čela takzvané koalice ochotných, která jedná o podpoře napadené země.
Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff po nedávném setkání s šéfem Kremlu Putinem podle agentury Bloomberg řekl, že eventuální mírová dohoda se točí kolem „pěti území“. Podrobnosti nesdělil, nicméně Bloomberg v této souvislosti připomněl právě ruský požadavek na uznání záboru ukrajinských území.
List The Wall Street Journal (WSJ) mezitím napsal, že někteří američtí činitelé – jako ministr zahraničí Marco Rubio a zmocněnec prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg – doporučili Trumpovi větší opatrnost při jednání s Putinem a tvrdší postup vůči požadavkům Moskvy na územní ústupky ze strany Kyjeva. Šéf Bílého domu se však podle deníku stále přiklání spíše k Witkoffovi, který si myslí, že Putin chce uzavřít mír.
Several senior aides to President Trump are advising him to be more skeptical of Moscow’s desire for peace with Ukraine https://t.co/ehRxfsepuT
— WSJ Politics (@WSJPolitics) April 14, 2025
Washington před časem navrhl třicetidenní celkové příměří v bojích, na což Kyjev přistoupil. Putin ale na tuto myšlenku nekývl. Následně USA oznámily samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o pozastavení útoků v Černém moři a proti energetickým cílům. Obě strany se ale obviňují z jejich porušování. Podle WSJ Moskva hraje o čas, usiluje o bojové zisky a maximální ústupky ostatních při vyjednávání.
