EkonomikaEkonomové: Amerika z cel nezbohatne tak, jak si Trump myslí

Ekonomové: Amerika z cel nezbohatne tak, jak si Trump myslí

Americký prezident Donald Trump věří, že Spojené státy díky jeho clům zbohatnou. Podle ekonomů má ale přehnaná očekávání. Konečná částka by sice mohla mít výrazný vliv na americkou ekonomiku a mohla by pomoci snížit vládní dluh i daně, nebude však ani zdaleka tak vysoká, jak očekává Bílý dům. Důvodem jsou dopady na americkou ekonomiku, firmy a mezinárodní společenství i obchod. Informuje o tom CNBC a další servery.

Obchodní poradce Bílého domu Peter Navarro odhaduje, že cla přinesou státní kase ročně zhruba 600 miliard dolarů s tím, že za 10 let to bude 6 bilionů dolarů. Tarify zatěžující automobilový průmysl by k tomu podle něj ročně přidaly 100 miliard dolarů. Svou prognózu představil ve vysílání stanice Fox News před středečním oznámení recipročních cel.

Ekonomové nicméně očekávají mnohem nižší příjmy ze zdanění zahraničního dovozu na americký trh. Zhruba 600 až 700 miliard ročně je absolutně nereálné, tvrdí například ekonom Mark Zandi z Moody’s. „Pokud se dostanou na 100 až 200 miliard, budou mít velké štěstí,“ dodal.

Existuje značná nejistota ohledně plánovaných tarifů. Reciproční cla mají zohlednit zdanění amerického dovozu v každé zemi a vyvážit obchodní nerovnováhu mezi USA a daným státem, což znamená, že cla by se lišila případ od případu. Bílý dům však podle úterní zprávy The Washington Post zvažuje clo ve výši 20 procent. Jak ekonomové upozorňují, tato výše odpovídá prognóze Navarra.

USA dovezly v roce 2024 zboží v celkové hodnotě 3,3 bilionu dolarů. Uplatnění 20procentního cla na všechny tyto dovozy by přineslo státní kase ročně 660 miliard dolarů. „To je téměř jistě mentální matematika, kterou Navarro dělá,“ myslí si Ernie Tedeschi, ředitel ekonomického výzkumu v The Budget Lab at Yale s tím, že jeho prognóza nebere v potaz dopady na americkou ekonomiku, mezinárodní obchod a nezohledňuje ani odvetné kroky ze strany ostatních zemí či dobu trvání platnosti cel.

Tarify pustí americké ekonomice žilou

Když Tedeschi vzal 20procentní clo a zohlednil všechny tyto faktory, vyšel mu roční příjem 250 miliard dolarů (2,5 bilionu dolarů za deset let). Samozřejmě lze dosáhnout mnohem astronomičtějších částek, avšak výrazně vyššími celními sazbami. Clo ve výši 50 procent by ročně přineslo státní kase asi 780 miliard dolarů. I to je ale značně optimistické hodnocení, nezohledňuje totiž dopady, jako je rostoucí inflace, zpomalující americká ekonomika a odvetná opatření protistran.

Tarify zvýší ceny základního zboží pro spotřebitele v USA. Ti budou logicky nakupovat menší objemy zahraničního zboží, což znamená slabší poptávku a méně dovozů – a tedy i klesající zisky z daní uvalených na zahraniční export. Pokud američtí dovozci nepřenesou rostoucí náklady na spotřebitele, budou finančně krvácet. Pokud tak učiní, jejich zákazníci přestanou utrácet, což jim opět sníží zisky. Americké firmy pak mohou přejít k propouštění. Poškodí je navíc odvetná opatření zemí.

Stanice NBC10 Philadelphia upozorňuje, že Američanům podraží i služby. Když například zdraží farmaceutika, lidé to pocítí u lékařů a v nemocnicích. „Pokud nasadíte 20procentní sazbu, dostanete se do prudké recese, a to podkope vaši fiskální situaci,“ varuje Zandi.

Podle ekonomů je také šance, že bude docházet k úlevám pro konkrétní země, průmyslová odvětví nebo produkty. Trumpova administrativa by také mohla nasměrovat příjmy z cel na pomoc americkým společnostem, které se ocitly kvůli obchodní válce v problémech, jak tomu bylo během její předchozí vlády. Tohle všechno hraje roli ve finální výši příjmů z tarifů.

Cla budou mít navíc krátkou životnost. Lze je snadno rušit exekutivními příkazy, stejně jako zavádět, ať už samotným Trumpem, nebo příštím prezidentem. Krátká životnost sníží jejich potenciální dopad na příjmy. „Je nulová pravděpodobnost, že tato cla budou trvat 10 let,“ upozornil Zandi. „Pokud vydrží do příštího roku, byli bychom velmi překvapeni,“ podotkl.

Trump oznámí reciproční cla ve středu, tedy dnes v den „osvobození Ameriky“ a její ekonomiky. Toho, co na dnešní den prezident chystá, se děsí i někteří republikáni. Sám ale nedávno přiznal, že cla nebudou tak vysoká, jak si mnozí myslí.

Dle průzkumů si může vysokými cly uškodit. Podle jednoho nedávného (a nebyl jediný) totiž Američanům vadí, že se Trump příliš zaměřuje na obchodní válku, místo aby dostál svému slibu snížit inflaci a zlepšit finanční situaci občanů. A obchodní válku zaplatí právě oni.

Doporučujeme

Americké úřady ustoupily od zpřísnění pravidel pro kryptoměny

Americké úřady stáhly návrh, který měl výrazně zpřísnit evidenci některých finančních převodů, včetně transakcí s kryptoměnami. Finanční instituce by podle něj musely shromažďovat údaje o vybraných přeshraničních platbách už od 250 dolarů místo současných 3 000 dolarů. Regulátoři nakonec od plánované změny ustoupili kvůli obavám z vysoké administrativní zátěže a proměnám kryptoměnového trhu.

Americký trh práce překonal očekávání a posílil vyhlídky na růst sazeb

Americký trh práce v říjnu výrazně překonal očekávání ekonomů. Zaměstnavatelé vytvořili 165 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla na 4,1 procenta. Překvapivě dobré výsledky posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) v prosinci znovu zvýší úrokové sazby, aby omezila přetrvávající inflaci.

Včerejší útok na tržiště v Jemenu si vyžádal nejméně 30 mrtvých, tvrdí Húsíové

Letecké údery včera zasáhly tržiště na jihozápadě Jemenu v provincii Taíz a zabily nejméně 30 lidí, uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví ovládaného povstalci z řad Húsíů. Ministerstvo z útoků obvinilo Rijád, ale ten se k věci zatím nevyjádřil. Podle agentury AP by to mohl být jeden z nejkrvavějších útoků od obnovení bojů mezi jemenskými rebely a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií.

Keira Knightley se vrací jako špionka. Druhá řada Black Doves už je na Netflixu

Britský špionážní thriller Black Doves se po téměř dvou letech dočkal pokračování. Keira Knightley se znovu představuje jako manželka vysoce postaveného politika, která tajně pracuje pro špionážní organizaci. Druhá řada dorazila na Netflix 5. listopadu a přináší šest nových epizod, nebezpečné protivníky i známé herecké tváře.

Řidič autobusu, při jehož nehodě ve Francii zemřeli dva lidé, mohl usnout za volantem

Tragická nehoda autobusu na východě Francie má první možné vysvětlení. Šestadvacetiletý řidič vyšetřovatelům řekl, že mohl za volantem usnout. Páteční havárie si vyžádala životy sedmileté dívky a osmnáctiletého mladíka. Dalších 29 lidí utrpělo zranění, čtyři z nich vážná.

Na letišti v Limě objevili v kufrech Evropanů letících do Německa 3000 tarantulí

Celníci na letišti v peruánské metropoli Limě zajistili více než 3000 tarantulí, které byly převáženy do Německa. Dnes to napsal web The Guardian s odvoláním na peruánské úřady, podle nichž mohli členovci v evropské zemi vynést přibližně 1,5 milionu eur (přes 36,3 milionu Kč).

Netanjahuův úřad potvrdil konec pomoci od USA, vztahy zůstávají podle něj silné

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se dnes poprvé vyjádřil k ukončení americké bezpečnostní pomoci, které oznámil tento týden americký prezident Donald Trump. Píší to izraelská média. Zastavení bezpečnostního financování úřad označil za posun od pomoci k partnerství. Podle něj jsou vztahy s Washingtonem silné.

Český průmysl výrazně zrychlil. Výroba rostla nejrychleji za čtyři roky

Českému průmyslu se v září dařilo výrazně lépe, než ekonomové očekávali. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 6,2 procenta, což představuje nejrychlejší tempo za poslední čtyři roky. Růst táhly především automobilky a výroba elektřiny. Výrazně přibylo také nových zakázek, zatímco počet zaměstnanců v průmyslu nadále klesal.

Při nehodě autobusu ve Francii zemřeli dva lidé, dítě a teenager

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

Letecká doprava v Evropě se potýká s dalšími bombovými hrozbami

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.

Stranger Things dostane další pokračování. Netflix ukázal první upoutávku

Svět oblíbeného sci-fi seriálu Stranger Things se rozšíří o další příběh. Novinka s názvem Other Worlds: A Stranger Things Adventure zavede diváky do roku 1955, tedy několik desetiletí před událostmi původního seriálu. Tvůrci slibují nové hrdiny, protivníky i záhady, které se začnou odhalovat v roce 2028.

Vědci odhalili, jak stromy dokážou samy narovnat své kmeny

Stromy dokážou rozpoznat zakřivení vlastního kmene a postupně ho narovnat. Využívají k tomu zvláštní druh dřeva, který vytváří tahové síly podobně jako svaly. Nový výzkum ukázal, jak tento mechanismus funguje a proč může být důležitý pro odolnost lesů vůči nepříznivým podmínkám.

Kořeny arktických rostlin mohou ovlivnit další vývoj klimatu

Kořeny rostlin v arktické tundře mohou mít zásadní vliv na množství skleníkových plynů v atmosféře. S oteplováním a táním trvale zmrzlé půdy se mění jejich růst i působení na půdní mikroorganismy. Nové poznatky ukazují, že právě procesy pod zemským povrchem mohou rozhodovat o tom, kolik uhlíku zůstane uloženého v půdě a kolik se ho uvolní do ovzduší.

Jak se po volbách zachová Trump? Tato otázka dál šponuje ceny ropy

Ceny ropy zůstávají turbulentní. Po prudkém středečním poklesu od čtvrtka znovu rostou. Důvodem jsou obavy z obnovení amerických úderů na Írán a bezpečnostní situace v Hormuzském průlivu.

Ruské útoky znovu způsobily výpadky v dodávkách elektřiny v části Ukrajiny

Ruské útoky v noci na dnešek znovu způsobily výpadky v dodávkách elektrické energie v některých částech Ukrajiny. Podle Kyjeva jde o sedm regionů, přičemž nejhorší je situace v Kyjevě a jeho okolí. Při ruských úderech zahynul jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama