Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
EkonomikaEkonomové: Amerika z cel nezbohatne tak, jak si Trump myslí

Ekonomové: Amerika z cel nezbohatne tak, jak si Trump myslí

Americký prezident Donald Trump věří, že Spojené státy díky jeho clům zbohatnou. Podle ekonomů má ale přehnaná očekávání. Konečná částka by sice mohla mít výrazný vliv na americkou ekonomiku a mohla by pomoci snížit vládní dluh i daně, nebude však ani zdaleka tak vysoká, jak očekává Bílý dům. Důvodem jsou dopady na americkou ekonomiku, firmy a mezinárodní společenství i obchod. Informuje o tom CNBC a další servery.

Obchodní poradce Bílého domu Peter Navarro odhaduje, že cla přinesou státní kase ročně zhruba 600 miliard dolarů s tím, že za 10 let to bude 6 bilionů dolarů. Tarify zatěžující automobilový průmysl by k tomu podle něj ročně přidaly 100 miliard dolarů. Svou prognózu představil ve vysílání stanice Fox News před středečním oznámení recipročních cel.

Ekonomové nicméně očekávají mnohem nižší příjmy ze zdanění zahraničního dovozu na americký trh. Zhruba 600 až 700 miliard ročně je absolutně nereálné, tvrdí například ekonom Mark Zandi z Moody’s. „Pokud se dostanou na 100 až 200 miliard, budou mít velké štěstí,“ dodal.

Existuje značná nejistota ohledně plánovaných tarifů. Reciproční cla mají zohlednit zdanění amerického dovozu v každé zemi a vyvážit obchodní nerovnováhu mezi USA a daným státem, což znamená, že cla by se lišila případ od případu. Bílý dům však podle úterní zprávy The Washington Post zvažuje clo ve výši 20 procent. Jak ekonomové upozorňují, tato výše odpovídá prognóze Navarra.

USA dovezly v roce 2024 zboží v celkové hodnotě 3,3 bilionu dolarů. Uplatnění 20procentního cla na všechny tyto dovozy by přineslo státní kase ročně 660 miliard dolarů. „To je téměř jistě mentální matematika, kterou Navarro dělá,“ myslí si Ernie Tedeschi, ředitel ekonomického výzkumu v The Budget Lab at Yale s tím, že jeho prognóza nebere v potaz dopady na americkou ekonomiku, mezinárodní obchod a nezohledňuje ani odvetné kroky ze strany ostatních zemí či dobu trvání platnosti cel.

Tarify pustí americké ekonomice žilou

Když Tedeschi vzal 20procentní clo a zohlednil všechny tyto faktory, vyšel mu roční příjem 250 miliard dolarů (2,5 bilionu dolarů za deset let). Samozřejmě lze dosáhnout mnohem astronomičtějších částek, avšak výrazně vyššími celními sazbami. Clo ve výši 50 procent by ročně přineslo státní kase asi 780 miliard dolarů. I to je ale značně optimistické hodnocení, nezohledňuje totiž dopady, jako je rostoucí inflace, zpomalující americká ekonomika a odvetná opatření protistran.

Tarify zvýší ceny základního zboží pro spotřebitele v USA. Ti budou logicky nakupovat menší objemy zahraničního zboží, což znamená slabší poptávku a méně dovozů – a tedy i klesající zisky z daní uvalených na zahraniční export. Pokud američtí dovozci nepřenesou rostoucí náklady na spotřebitele, budou finančně krvácet. Pokud tak učiní, jejich zákazníci přestanou utrácet, což jim opět sníží zisky. Americké firmy pak mohou přejít k propouštění. Poškodí je navíc odvetná opatření zemí.

Stanice NBC10 Philadelphia upozorňuje, že Američanům podraží i služby. Když například zdraží farmaceutika, lidé to pocítí u lékařů a v nemocnicích. „Pokud nasadíte 20procentní sazbu, dostanete se do prudké recese, a to podkope vaši fiskální situaci,“ varuje Zandi.

Podle ekonomů je také šance, že bude docházet k úlevám pro konkrétní země, průmyslová odvětví nebo produkty. Trumpova administrativa by také mohla nasměrovat příjmy z cel na pomoc americkým společnostem, které se ocitly kvůli obchodní válce v problémech, jak tomu bylo během její předchozí vlády. Tohle všechno hraje roli ve finální výši příjmů z tarifů.

Cla budou mít navíc krátkou životnost. Lze je snadno rušit exekutivními příkazy, stejně jako zavádět, ať už samotným Trumpem, nebo příštím prezidentem. Krátká životnost sníží jejich potenciální dopad na příjmy. „Je nulová pravděpodobnost, že tato cla budou trvat 10 let,“ upozornil Zandi. „Pokud vydrží do příštího roku, byli bychom velmi překvapeni,“ podotkl.

Trump oznámí reciproční cla ve středu, tedy dnes v den „osvobození Ameriky“ a její ekonomiky. Toho, co na dnešní den prezident chystá, se děsí i někteří republikáni. Sám ale nedávno přiznal, že cla nebudou tak vysoká, jak si mnozí myslí.

Dle průzkumů si může vysokými cly uškodit. Podle jednoho nedávného (a nebyl jediný) totiž Američanům vadí, že se Trump příliš zaměřuje na obchodní válku, místo aby dostál svému slibu snížit inflaci a zlepšit finanční situaci občanů. A obchodní válku zaplatí právě oni.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama