Benátky, perla světové architektury a kultury, mohou v budoucnu částečně skončit zaplavené. Zjistila to studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV), na níž upozornil server Baku.WS. Podle vědců voda prorazí bariérový ochranný systém Mose, což povede ke katastrofě. Jak rychle k tomu dojde, ovlivní množství lidských emisí.
Hlavní vliv na to totiž má spalování fosilních paliv a oteplování planety, uvedl INGV. Dalším faktorem je klesání podloží staveb, takzvaná subsidence. Tento jev lze pozorovat ve velkých městech hlavně v USA nebo Číně. Budovy jsou tak těžké a v půdě chybí podzemní voda, že klesají, zatímco mořské hladiny rostou.
L'allarme dell'Ingv: "#Venezia potrebbe scomparire entro il 2150". Il Mose non sarà più utile nel lungo termine. Tra un secolo previsti picchi di marea oltre i 3 metri per la subsidenza e l'innalzamento dei mari#IoSeguoTgr @TgrRai https://t.co/mTmTqwtcxb
— Tgr Rai Veneto (@TgrRaiVeneto) March 28, 2025
Vědci pracovali podle Baku.WS se třemi možnými modely vývoje růstu hladiny moře vypracovanými Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC). Ty skloubili s údaji o subsidenci z různých částí benátské laguny.
Experti upozorňují, že podle odhadů IPCC bude mořská hladina ročně stoupat o čtyři až deset milimetrů v závislosti na množství vypuštěného oxidu uhličitého. To by nakonec mohlo vést k prolomení ochrany Mose.
Ohrožené oblasti
Historické centrum Benátek není tolik ohroženo, protože tam dochází k menší subsidenci. Katastrofa by ale čekala město Chioggia na jihu laguny či oblast, kde se rozprostírá benátské letiště.
Podle vědců přestane Mose chránit Benátky kolem roku 2030 až 2100. Oblast, kde se nachází zmíněné letiště, by mohla skončit ze tří čtvrtin zaplavená do roku 2150. Pod vodou může tou dobou skončit velká část ostrovů a území v benátské laguně s celkovou rozlohou 550 kilometrů čtverečních. To by byl černý scénář.
Ten pozitivnější počítá se zaplavením 112 kilometrů čtverečních. Mezitím je ještě středně nepříznivý scénář, kdy dojde k zaplavení 139 kilometrů čtverečních. Při nepříznivém počasí by však mohlo skončit pod vodou až 65 procent rozlohy celé oblasti.
Jedno je jisté, pokud nesnížíme emise CO2 a neodkloníme se od spalování fosilních paliv, ikonické Benátky budou ohroženy vzestupem mořské hladiny a záplavami.
