Země, které chtějí posílit svou národní bezpečnost přezbrojováním nebo zvýšenými výdaji na obranu, musí také posílit své úsilí v oblasti klimatu. V opačném případě budou v budoucnu čelit dalším válkám, varovala Ana Toni, výkonná ředitelka chystaného klimatického summitu COP30 v brazilském městě Belém. Tato slova se však nebudou líbit evropským zemím, které dávají kvůli současné americké politice přednost výdajům na obranu. Toni o tom promluvila pro list The Guardian.
„Změna klimatu urychluje nerovnost a chudobu a víme, že důsledky nerovnosti a chudoby mohou v budoucnu vést k válkám,“ řekla pro The Guardian vystudovaná ekonomka, jež v minulosti zastávala role v občanské společnosti. „Boj proti změně klimatu je třeba vnímat jako něco, co není odděleno od velkého bezpečnostního problému lidstva.“
Countries must bolster climate efforts or risk war, #COP30 chief executive @anaatonii warns
— Climate Risk Economics (@climateconomics) March 18, 2025
"Countries must not make a choice between defence and climate, as reducing efforts to combat the climate crisis would have an impact on their future security."https://t.co/myJwsB6O0c
Tím naznačila, že by země měly začlenit boj proti klimatickým změnám do výdajů na obranu. „Zda bychom měli dát klima do rozpočtů na obranu, nebo ne, o tom už ať se každá země rozhodne sama,“ řekla Toni a varovala: „Války přicházejí a odcházejí. Bohužel, změna klimatu je tu už dlouhou dobu. Musíme ji brát velmi vážně, jinak budeme mít v budoucnu ještě více válek. Takže kompromis mezi krátkodobými potřebami obrany nyní a dlouhodobou potřebou zabránit tomuto většímu boji proti změně klimatu je naprosto nezbytný,“ pokračovala.
Temný rok pro klima
Summit COP30 bude probíhat ve dnech 10. listopadu až 21. listopadu a bude se na něm mimo jiné řešit, jak by rozvinuté země mohly splnit závazek z COP29, tedy věnovat do roku 2035 chudším státům nejvíce ohroženým klimatickými změnami 300 miliard dolarů ročně. Letošek je ovšem velice temný pro klima i klimatický summit OSN.
Evropské vlády včetně Velké Británie se odklánějí od zelené politiky, aby uvolnily finance na zbrojení. Tento obrat způsobil americký prezident Donald Trump svou nevypočitatelnou politikou, v jejímž rámci vyvázal USA z Pařížské dohody, a přístupem k válce na Ukrajině. Toni však trvá na svém – svět se nesmí rozhodovat mezi obranou a klimatem.
Řada expertů varuje i před hrozbou válek kvůli nedostatkům zásob vody a potravin a masivními migračními vlnami, dalšími důsledky globálního oteplování. Evropské země tohle ale v současnosti slyšet nechtějí, nemají totiž dostatek finanční prostředků na investování do obrany i boji proti klimatickým změnám.
