ZprávyGrónské volby vyhrála opozice, která chce pomalejší cestu k nezávislosti

Grónské volby vyhrála opozice, která chce pomalejší cestu k nezávislosti

Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravicová strana Demokraté (Demokraatit). Ta upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Druhé skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji. Napsala to dnes agentura Reuters po sečtení všech hlasů. Volby byly sledované především kvůli tomu, že americký prezident Donald Trump usiluje o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům.

Vládnoucí strana Inuitské společenství (Inuit Ataqatigiit) a její koaliční partner Pokroková strana (Siumut), které také volí pomalejší cestu k nezávislosti, získaly podle Reuters dohromady 36 procent hlasů, což je o 30 procentních bodů méně než ve volbách v roce 2021.

Vítězným Demokratům dalo hlas 29,9 procenta voličů, a strana si tak několikanásobně polepšila od posledního hlasování, kdy získala 9,1 procenta. Druhá Naleraq obdržela 24,5 procenta hlasů.

„Lidé chtějí změnu,“ reagoval na výsledky šéf Demokratů Jens-Frederik Nielsen. „Nechceme nezávislost zítra, chceme dobrý základ,“ podotkl také.

Grónský premiér Múte Egede předčasné volby, jejichž výsledek respektuje, jak uvedl na sociálních sítích, vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. Otázky sebeurčení jsou v Grónsku často diskutované i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v dosavadním 31členném parlamentu měly většinu strany prosazující nezávislost na Dánsku a vypsání referenda o odtržení. Diskutovalo se tak především o tom, kdy by referendum mělo být vyhlášeno.

Většina obyvatel Grónska, které má strategickou polohu a významné zásoby nerostných surovin, nyní nezávislost podporuje, zároveň ale odmítají možnost stát se součástí USA, jak by chtěl Trump. „Nechceme být součástí USA z jasných důvodů – zdravotnictví a Trump,“ vyjádřila svůj názor bankovní zaměstnankyně z Nuuku Tuuta Lynge-Larsen.

„Pevně podporujeme vaše právo na určení vlastní budoucnosti. A pokud se pro to rozhodnete, přivítáme vás do Spojených států amerických,“ uvedl Trump na adresu obyvatel Grónska v nedávném projevu před oběma komorami amerického Kongresu. V minulosti přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly k získání ostrova.

Ostrov obývaný zhruba 56.000 lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Dánsko ostrovní ekonomice také poskytuje kolem miliardy dolarů (23 miliard Kč) ročně, což je jeden z důvodů, proč část obyvatel neusiluje o rychlou nezávislost v obavě, že by to vedlo k výraznému snížení životní úrovně.

Doporučujeme

Ukrajinské a ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po dronových útocích nepřítele

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na dnešek zabily železničářku a další zranily. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti. Ukrajinské drony útočily také v Tatarstánu a zranily tři lidi, informoval šéf regionu Rustam Minnichanov. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.

Nigerijská armáda za rok zabila přes 13.000 teroristů, tvrdí prezident Tinubu

Nigerijská armáda v uplynulém roce zabila více než 13.000 teroristů, prohlásil dnes prezident země Bola Tinubu. Zároveň podle něj od jeho nástupu do funkce v roce 2023 klesl počet obětí islamistického povstání o 81 procent. Informovala o tom agentura AFP.

Velké solné jezero skrývá podzemní zásoby sladké vody

Pod vysychajícím Velkým solným jezerem v americkém Utahu se nachází mnohem větší zásoba sladké vody, než se dosud předpokládalo. Vědci nově zmapovali podzemní systém, který sahá několik kilometrů pod dno jezera a může významně ovlivnit pohled na fungování této unikátní krajiny i možnosti boje s prachovým znečištěním.

Dohoda USA a Íránu otevře Hormuzský průliv a umožní prodej íránské ropy

Americko-íránské memorandum o porozumění, které by podle prezidenta Donalda Trumpa mohlo být podepsáno již o víkendu, zahrnuje prodloužení příměří o 60 dnů, okamžité znovuotevření Hormuzského průlivu, dočasnou výjimku umožňující prodej sankcionované íránské ropy či základní rámec pro řešení otázky íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Dnes to uvedl server Axios s odvoláním na diplomata ze zprostředkovatelské země a amerického činitele. Text dohody podle zdrojů serveru schválilo íránské vedení, nicméně pravděpodobně ne přímo sám nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí.

Hormuzský průliv se může brzy otevřít. Lodě se vrátí rychle, tvrdí šéf dopravního giganta

Provoz v Hormuzském průlivu by se měl rychle do jisté míry obnovit, pokud USA s Íránem dosáhnou důvěryhodné mírové dohody, která zlepší bezpečnost na této klíčové vodní trase, míní Lars Barstad, generální ředitel přepravní společnosti Frontline. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa může k podpisu dohody dojít už tento víkend.

Dohodu s Íránem podepíšeme o víkendu v Evropě, prohlásil Trump. Teherán to popírá

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prohlásil, že ke slavnostnímu podepsání mírové dohody s Íránem by mohlo dojít o víkendu někde v Evropě. Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí však uvedl, že Teherán zatím žádnou dohodu neschválil. Vysoce postavený íránský představitel zase varoval před podvodem. Zdroj obeznámený se situací nicméně ubezpečil, že v rozhovorech došlo ke skutečným průlomům.

Muskovo jmění může po vstupu SpaceX na burzu přesáhnout bilion dolarů

Elon Musk se po vstupu SpaceX na burzu stal na papíře prvním člověkem s majetkem přesahujícím jeden bilion dolarů. Rekordní nabídka akcií ukázala, jak silně investoři věří jeho firmám, i když část hodnoty stojí na plánech, které se mohou naplnit až za mnoho let.

Policie vyšetřuje záhadný nápis „8647“ na trávníku v centru Washingtonu

Americké úřady vyšetřují velký nápis "8647", který se objevil v trávě na National Mall ve Washingtonu. Čísla bývají spojována s odpůrci prezidenta Donalda Trumpa, jeho spojenci je ale považují za možnou výzvu k násilí.

Jihokorejský exprezident dostal dalších 30 let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol dostal dalších 30 let vězení za vyslání vojenských dronů nad Severní Koreu. Soud dospěl k závěru, že akce měla vyvolat napětí na Korejském poloostrově a pomoci vytvořit záminku pro pozdější vyhlášení stanného práva.

Taylor Swift se stala nejmladší ženou uvedenou do Songwriters Hall of Fame

Taylor Swift zažila v New Yorku další výrazný milník své kariéry. Během slavnostního večera Songwriters Hall of Fame poděkovala rodině, která se kvůli jejímu hudebnímu snu kdysi přestěhovala z Pensylvánie do Nashvillu. Při projevu neudržela emoce a připomněla, že bez podpory nejbližších by na pódiu nestála.

Po 26 letech identifikovali muže nalezeného ve spacáku v národním parku

Američtí vyšetřovatelé po více než čtvrtstoletí zjistili totožnost muže, jehož ostatky byly nalezeny v odlehlé části národního parku Olympic ve státě Washington. Pomohly moderní forenzní testy a genetická genealogie, díky nimž se podařilo najít příbuzné zemřelého.

Helen Mirren se vyjádřila k Izraeli i budoucnosti MobLandu

Helen Mirren na filmovém festivalu v Taormině promluvila o svém vztahu k Izraeli i o současném dění na Blízkém východě. Herečka, která má s Izraelem dlouhodobé osobní vazby, zároveň zdůraznila, že neschvaluje postup země vůči Palestincům. Vedle toho se vyjádřila také k seriálu MobLand a k možnému návratu Toma Hardyho.

ECB poprvé od roku 2023 zvýšila úrokové sazby

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby poprvé od roku 2023. Reaguje tak na dražší energie a nové inflační tlaky, které v eurozóně vyvolala válka na Blízkém východě. Zároveň zhoršila výhled hospodářského růstu.

Papež Lev na návštěvě Kanárských ostrovů připomene tragické příběhy migrantů

Papež Lev zahájil ve čtvrtek návštěvu Kanárských ostrovů, během níž chce upozornit na osudy tisíců migrantů, kteří se pokoušejí dostat do Evropy přes Atlantský oceán. Informuje o tom BBC, Euronews a další servery.

Při havárii vojenského vrtulníku zahynulo v pákistánském Kašmíru nejméně 22 lidí

Při středeční havárii vojenského vrtulníku v Pákistánem spravované části Kašmíru zemřelo nejméně 22 lidí, napsala dnes s odvoláním na bezpečnostní zdroje agentura Reuters. Armáda ve středu uvedla, že kvůli technické závadě se v Kašmíru zřítil vrtulník Mi-17 a že všechen vojenský personál na palubě zahynul, o počtu obětí se ale nezmínila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama