Zatímco v Saúdské Arábii začínají jednání mezi Ukrajinou a USA, Paříž svolala vojenské představitele z více než 30 zemí. Ti budou jednat o možném vyslání mírových sil na Ukrajinu, které by měly monitorovat „jakékoli dohodnuté příměří“ a zároveň fungovat jako odstrašující prostředek. Americký prezident Donald Trump však již dříve uvedl, že na takové jednotky by se nevztahoval článek 5 o kolektivní obraně. Informují o tom France 24 a AP.
Schůzky v Paříži se zúčastní náčelníci generálních štábů téměř všech států Severoatlantické aliance (NATO) kromě Spojených států, a také neutrálního Irska, Kypru a Rakouska. Kromě toho se vzdáleně připojí i představitelé Austrálie, Nového Zélandu, Japonska a Jižní Koreje. Již dříve se spekulovalo, že by mohl Soul poslat na Ukrajinu v rámci mírových sil své vojáky po zapojení KLDR do konfliktu na straně Ruska.
Ukrajinu bude zastupovat vojenský představitel, který je současně členem Rady národní bezpečnosti a obrany.
Ústředním tématem setkání bude vyslání mírových sil na Ukrajinu v případě jakékoli dohodnuté formy příměří. Informuje o tom server France 24. Tyto síly mají zajistit, že je dohodnutý klid zbraní dodržován a mají odstrašit Rusko od případné nové rozsáhlé ofenzívy. USA nebyly pozvány, aby vyslala Evropa signál, že je připravena a schopna přijmout zodpovědnost za svou bezpečnost a bezpečnost Ukrajiny sama za sebe.
Velká Británie a Francie v první části úterních rozhovorů vytvoří takzvanou koalici ochotných, uvedl pro agenturu AP anonymní zdroj obeznámený se situací. Tato koalice má zaručit mírové urovnání na Ukrajině.
Kdo bude moci, může přispět
Pak přijdou na řadu „přesnější a konkrétnější“ diskuse, kde budou účastníci požádáni, aby sdělili, zda mohou jejich ozbrojené síly přispět, a pokud ano, tak jakým způsobem. „Neznamená to, ‚tohle potřebujeme‘. Je to spíš, ‚co můžete udělat?‘“ vysvětlil zmíněný francouzský zdroj. Rozhodnutí o účasti těchto jednotek bude učiněno na politické úrovni v jednotlivých státech.
Cílem rozhovorů je tedy najít země ochotné dobrovolně přispět k mírovým silám. Je také otázkou, jak mohou plnit tyto jednotky úlohu odstrašování, když se na ně, jak uved nedávno Trump, nebude vztahovat článek 5 o kolektivní obraně.
Své jednotky nově nabídla Austrálie, což vyvolalo ostrou reakci v Moskvě. Kromě Jižní Koreje se spekulovalo také o zapojení Číny na straně Ruska.
Ve středu začnou rozhovory ministrů obrany pěti hlavních vojenských evropských mocností – Francie, Německa, Itálie a Polska, přičemž se zúčastní i Velká Británie. Zaměří se na jednání o přezbrojení Evropy.
Schůzka náčelníků generálních štábů NATO bude probíhat současně s ukrajinsko-americkými rozhovory v Saúdské Arábii. Podle expertů jde zřejmě o poslední šanci Kyjeva napravit vztahy s Washingtonem. V sázce je i obnovení americké vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací.
