Válka na Ukrajině má zničující dopady na lidské životy. Místní obyvatele bezprostředně ohrožuje kulkami, bombami a dělostřeleckými granáty, pocítíme ji ale my všichni prostřednictvím nárůstu emisí oxidu uhličitého (CO2). Ty produkuje jak samotný konflikt, tak jeho vedlejší efekty, jako je odklonění letecké dopravy. Válka může oteplování urychlit významně, vyplývá z článku na webu The Conversation.
Zničená infrastruktura, vojenské operace s využitím obrněné techniky, požáry, úniky nebezpečných chemikálií a paliva, úhyn ohrožených druhů zvěře či rostlin. Válka na Ukrajině je jednou obrovskou ekologickou katastrofou se zničujícími dopady na ekosystémy a globální klima. Podle jedné studie z roku 2024 vedla k emisím odpovídajícím 175 milionům tun CO2, což je ekvivalent ročních emisí Nizozemska.
How the war in Ukraine has made flying worse for the climate.
— Dublin City University (@DCU) February 13, 2025
Piece by Dr Viktoriia Ivannikova, Assistant Professor in Aviation Management @BusinessDCU, for @ConversationUK.
Read more here: https://t.co/16DGjBs1ey pic.twitter.com/jQcVl3OtnM
Kromě navýšení humanitární pomoci dopravované letecky válka odklonila komerční leteckou dopravu. Nová studie popsaná na webu The Conversation a zveřejněná v odborném časopisu ScienceDirect analyzovala dálkové lety mezi Evropou a Asií a zjistila, že některé z nich produkují až o 40 procent více emisí CO2 než před válkou. Hlavním důvodem je uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou a omezení letů nad Ruskem a Běloruskem. Aerolinky musely přesměrovat lety, aby se těmto oblastem vyhnuly. Lety jsou tedy delší a spotřebují více paliva.
Letecká doprava zodpovídá za 2,5 procenta globálních emisí CO2 a podle údajů z roku 2018 jenom v Evropské unii (EU) činila tato hodnota 14,4 procenta emisí. Výsledky výzkumu jsou proto alarmující
Rostou emise i náklady
Nejhůře jsou na tom finské aerolinky Finnair. Při pravidelném letu z Helsinek do Tokia musí letadlo nyní urazit o 3131 kilometrů více než před válkou. To prodlužuje dobu letu až o 3,5 hodiny. Každý let tak spotřebuje o 23 až 28,5 tuny paliva více než dříve. Výsledkem je dodatečných 72 až 90 tun CO2 vypuštěného do atmosféry při každém letu. Emise letecké společnosti vzrostly o 40 procent, stejně tak jako náklady.
Aerolinky kvůli omezením v důsledku války pociťují rostoucí provozní náklady o 19 až 39 procent v závislosti na konkrétní trase. Uzavřený vzdušný prostor nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem představuje největší omezení leteckého provozu od studené války. Celková rozloha nepřístupné oblasti činí 18 milionů kilometrů čtverečních. Zapomínat nesmíme ani na další hotspoty konfliktů. Pro mnoho aerolinek je nepřístupný vzdušný prostor na Blízkém východě – jde o Sýrii, Jemen nebo Irák.
V porovnání s rokem 2022 mohou podle studie narůst emise CO2 v roce 2025 z letecké dopravy až o 29 procent. Odborníci přitom zdůrazňují, že to pocítíme všichni. „Není to jen letecký průmysl, kdo nese tyto náklady. Neseme je všichni v podobě rostoucích teplot a měnícího se klimatu,“ uvedla profesorka Viktoriia Ivannikova z Dublin City University.
Řešení existují
Co s tím? Modernější letadla mají nižší spotřebu paliva a tedy i emise. S pomocí pokročilých navigačních systémů lze rovněž upravit trasy letů tak, aby se spotřeba s emisemi snížila. Co se udržitelných leteckých paliv týče, tam zatím není potenciál k rozšířenému využití. Není jich dostatek a jsou příliš drahá.
