Neshody ohledně klimatického financování rozvojových zemí, vzájemné obviňování, hostitelská země lobbující za fosilní paliva. Summity COP nemá smysl pořádat, pokud není jejich cílem postupný odklon od fosilních paliv, píšou v dopise podle televize BBC pozorovatelé. Na COP29 se připravuje klíčový text o klimatickém financování. Ne každý ho však považuje za vyhovující, upozornil list The Guardian.
Klimatické summity OSN už nesplňují svůj účel a potřebují naléhavou revizi, napsali podle BBC signatáři dopisu, mezi něž patří například bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun, bývalá šéfka OSN pro klima Christiana Figueres a bývalá irská prezidentka Mary Robinson.
Jednotlivé státy by neměly pořádat klimatické summity, když na nich nepodpoří postupný odklon od fosilních paliv, napsali autoři dopisu, kteří nicméně uznávají minulé úspěchy dosažené na klimatických konferencích OSN.
UN climate talks 'no longer fit for purpose' say key experts https://t.co/041ZskjC9O
— BBC News (World) (@BBCWorld) November 14, 2024
Mají však dojem, že summity COP v posledních letech už nevyhovují účelu. „Jejich současná struktura prostě nemůže zajistit změnu exponenciální rychlostí a rozsahem, což je nezbytné pro zajištění bezpečného klimatického přistání pro lidstvo,“ stojí v dopise.
Nová analýza projektu Climate Action Tracker přitom ukázala, že v případě pokračujících současných politik může do konce století dojít k nárůstu globální teploty až o 2,7 stupně Celsia, což by mělo zásadní vliv na zdraví lidí i ekosystémů.
Letošní rok, doprovázený přírodními katastrofami, jako jsou lesní požáry, hurikány a povodně, navíc zřejmě podle meteorologů bude nejteplejším v historii měření. „Planeta Země je v kritickém stavu,“ potvrdil klimatolog a signatář dopisu Johan Rockström.
Rozhovory se vyostřily
Již předchozí summit COP28 v Dubaji byl značně kontroverzní. Účastnilo se ho rekordní množství lobbistů za fosilní paliva a hostila ho fosilní velmoc. Jeho prezidentem byl zvolen Sultan Ahmed Al-Jaber, šéf velké státní ropné společnosti.
Summit COP29 se koná v dalším petrostátu, Ázerbájdžánu. Ten se ocitl pod palbou kritiky klimatických organizací za pokračování investování do fosilních paliv a uzavírání nových smluv během trvání samotného summitu.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev vyvolal pobouření obhajováním fosilních paliv, které označil za „dar od boha“. Také zkritizoval „dvojí metr“ západních zemí, které fosilní paliva z Ázerbájdžánu dovážejí, a za jejich největší producenty označil USA.
Alijev pak obvinil Francii a Nizozemsko z „brutálního“ potlačování problému souvisejících se změnou klimatu ve svých zámořských „koloniích“ a administrativu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z nepokojů v Nové Kaledonii na začátku roku.
Francouzská ministryně pro ekologickou transformaci Agnès Pannier-Runacher odsoudila tato slova jako „neopodstatněná“ a „nepřijatelná“ a odmítla se COP29 zúčastnit. Francie tak nemá na letošním klimatickém summitu žádného vysokého politického zástupce.
Na druhý týden jednání na COP29 vzniká podle The Guardian text o klimatickém financování, které potřebují rozvojové země k zajištění peněz potřebných k řešení dopadů globálního oteplování. Panují však neshody ohledně jeho výše a zdrojů.
