-0.6 C
Czech
Pondělí 29. prosince 2025
EkonomikaZměna klimatu zvyšuje migraci a ohrožuje globální ekonomiku

Změna klimatu zvyšuje migraci a ohrožuje globální ekonomiku

Extrémní počasí způsobené změnou klimatu zvyšuje migrační tlak na hranici mezi Mexikem a Spojenými státy. Nedávné studie ukazují, že lidé z Mexika migrují častěji kvůli suchu a nepříznivým podmínkám, které ničí jejich zemědělské živobytí. Klimatická krize zároveň představuje rostoucí hrozbu pro světovou ekonomiku, jejíž růst by se mohl do konce století snížit až o třetinu.

Podle studie zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se mexičtí migranti častěji vydávají přes hranice USA poté, co extrémní přírodní projevy, jako je například sucho, zničí jejich zemědělské komunity. Lidé se rozhodují nejen pro odchod, ale také pro delší pobyt v USA, pokud jejich rodné oblasti stále trpí nedostatkem vody. „Migrace není rozhodnutí, které by lidé činili lehce,“ říká socioložka Filiz Garip z Princetonské univerzity. Poznamenala také, že lidé z rozvojových zemí, jako je Mexiko, často nesou hlavní tíhu klimatických změn, přestože se na jejich vzniku podílejí méně než průmyslově vyspělé země.

Změna klimatu zároveň představuje významnou hrozbu pro hospodářský růst. Síť pro ekologizaci finančního systému (NGFS), která sdružuje centrální banky a další finanční instituce, nedávno varovala, že fyzické důsledky klimatické krize by mohly snížit globální růst až o třetinu. Nové klimatické modely totiž ukazují, že ekonomické dopady rostoucích teplot, častějších povodní a sucha by mohly být mnohem závažnější, než se dosud předpokládalo. Deník Guardian uvádí, že tyto odhady rovněž nezahrnují potenciální klimatické „body zvratu“, jako je například tání grónského ledovce, které by mohlo způsobit nevratné změny klimatického systému.

Změna klimatu má také ničivý dopad na místní ekonomiky, zejména v oblastech postižených extrémními přírodními katastrofami. Například povodně ve španělské Valencii způsobily ztráty přesahující 10 miliard EUR a ukázaly, jak křehká může být ekonomika tváří v tvář extrémním přírodním jevům. Pokud globální oteplování zůstane na současné trajektorii, tyto dopady pravděpodobně ještě vzrostou. Podle zprávy NGFS by pouhé zvýšení globální teploty o 3 stupně mohlo do roku 2100 způsobit ztrátu globálního HDP o více než 30 %.

Studie rovněž upozorňuje, že klimatická krize nepostihuje všechny stejně. Lidé z komunit se zavedenou migrační historií se s větší pravděpodobností rozhodnou pro migraci po klimatických katastrofách. Naopak ekonomicky slabší lidé bývají „uvězněni na místě“ a nemají prostředky na to, aby se stěhovali za lepšími podmínkami, uvádí Kerilyn Schewel z Duke University.

Rostoucí migrace v důsledku změny klimatu představuje další výzvu pro země přijímající migranty, včetně Spojených států, které se pod vedením Donalda Trumpa zřejmě vrátí k tvrdší protiimigrační politice. Tato politika pravděpodobně povede k masivním deportacím a zvýšené ochraně hranic, což může prohloubit nejistotu a strach v komunitách migrantů, kteří se již nyní potýkají s nejistými pracovními podmínkami a omezeným přístupem ke zdravotní péči.

Reklama

Doporučujeme

Tóthova MMA premiéra v Oktagonu trvala 79 vteřin

Pavel Tóth vstoupil do profesionálního MMA před zaplněnou O2 arenou a okamžitě narazil. Ondřej Raška ho ukončil tvrdou sérií úderů v prvním kole, přesto Tóth po zápase mluvil o vítězném pocitu a zážitku, na který jen tak nezapomene.

Otec vystopoval unesenou dceru díky poloze telefonu

Patnáctiletou dívku v Texasu podle úřadů unesl muž s nožem, když na Štědrý den venčila psa na předměstí Porter u Houstonu. Domů se nevrátila v čase, kdy ji rodiče čekali, a rodina proto zalarmovala policii.

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou hospodářskou pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 51 miliard Kč). Uvedl to kanadský premiér Mark Carney, který se dnes sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž se v zemi zastavil před návštěvou Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Ukrajinský prezident dnes rovněž telefonicky hovořil s evropskými lídry, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen následně uvedla, že společným cílem je trvalý mír a územní celistvost Ukrajiny.

Přes milion domácností v Kyjevě a okolí má po ruských útocích opět elektřinu

Ukrajinská elektrárenská společnost DTEK dnes oznámila obnovení dodávek elektřiny téměř 748.000 domácnostem v Kyjevě a 347.000 domácnostem v okolí poté, co se tam kvůli sobotním ruským vzdušným útokům potýkalo s nouzovými odstávkami přes milion odběratelů, píše agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany dnes na platformě Telegram uvedlo, že ruská vojska se zmocnila šesti obcí na východě Ukrajiny. Ukrajinská armáda oznámila, že při nočním dronovém útoku zasáhla ropnou rafinerii v ruské Syzrani.

Lavrov: Evropská vojska na Ukrajině by byla legitimním cílem pro ruskou armádu

Pokud Evropa nasadí vojenské síly na Ukrajině v rámci takzvané koalice ochotných, stanou se legitimním cílem pro ruskou armádu, řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie vzkázal evropským zemím, že se nemusejí obávat toho, že Rusko na některou z nich zaútočí. Pokud však někdo zaútočí na Rusko, bude mu zasažena devastující rána, řekl Lavrov. Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, které svého menšího souseda napadlo v roce 2022.

Zemřela Brigitte Bardot, sexy ikona francouzského filmu

Brigitte Bardot zemřela v neděli ve věku 91 let, uvedla její nadace. Herečka se stala světovou ikonou už v padesátých letech, když prorazila filmem A Bůh stvořil ženu. V paměti diváků zůstává jako symbol svobody, provokace a neuhlazené energie, která tehdy na plátnech působila jako zjevení.

Myanmar volí uprostřed války a humanitární katastrofy

Občané Myanmaru se vydaly k volebním urnám. Země však momentálně čelí jedné z nejhorších krizí ve své moderní historii. Hlasování probíhá uprostřed vleklé občanské války, hlubokého hospodářského propadu a rozsáhlé humanitární katastrofy. Volby, první od vojenského převratu z roku 2021, už předem vyvolaly ostrou kritiku doma i v zahraničí.

Netanjahu hledá u Trumpa výhodu pro příští volby

Benjamin Netanjahu míří tento týden do Mar-a-Lago na jednání s Donaldem Trumpem. Vedle diplomacie jde i o domácí politiku. Izrael má řádně volit v říjnu 2026, jenže koalici mohou dřív rozložit spory kolem odvodů ultraortodoxních mužů i tlak na schválení rozpočtu do března 2026.

Herečku z Broadwaye ubodali v New Jersey

Herečka Imani Dia Smith, která se jako dítě objevila na Broadwayi v muzikálu Lví král v roli mladé Naly, zemřela po útoku nožem v New Jersey. Policie ji našla v domě ve městě Edison s několika bodnými ranami a po převozu do nemocnice už jí nebylo pomoci.

Zabystřan bodoval v Livignu a drží se v elitní pětce Super G

Jan Zabystřan uzavřel závodní rok 2025 ve Světovém poháru 21. místem v superobřím slalomu v italském Livignu. Na body dosáhl i tentokrát a v průběžném hodnocení Super G zůstává na páté příčce.

Trump slibuje zlevňování a věří v úspěch v kongresových volbách

Republikáni míří do roku 2026 s tím, že hlavním tématem budou ceny a životní náklady. Donald Trump říká, že kongresové volby v polovině jeho prezidentského období se budou točit právě kolem toho, jestli se lidem žije levněji.

Zelenskyj oznámil, že je na cestě do USA za Trumpem, zastaví se v Kanadě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je na cestě do Severní Ameriky. Před nedělním setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě bude mluvit s evropskými vůdci a setká se s kanadským premiérem Markem Carneym. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Hlavním tématem jednání budou nedořešené otázky v plánu, který by mohl vést k přerušení bojů na Ukrajině.

Italská policie zadržela devět lidí kvůli podezření z financování Hamásu

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci. Uvedla to tisková agentura ANSA. Podle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (170 milionů korun), které původně vybraly pro benefiční účely.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama