V Moldavsku se dnes koná první kolo prezidentských voleb a zároveň referendum, v němž občané rozhodují o tom, zda v ústavě má být bod označující vstup do Evropské unie za cíl země. Předvolební průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou. Volební místnosti se dnes uzavřou ve 20:00 SELČ a očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.
V referendu je voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl země. „O našem osudu se rozhodne v neděli (dnes). Na hlasu každého záleží, ať už jsme kdekoliv,“ uvedla v pátek Sanduová, která je pro vstup země do unie. Jiných pět prezidentských kandidátů vyzvalo své příznivce, aby hlasovali proti nebo aby plebiscit bojkotovali, napsal Reuters.
Moldovans vote in presidential election, referendum on joining EU
— FRANCE 24 (@FRANCE24) October 20, 2024
➡️ https://t.co/OVYwXQFCQi pic.twitter.com/id6rq9qSMh
Moldavskou politiku ovlivňuje rozpolcenost společnosti ohledně směřování země. Proevropské směřování a integraci Moldavska do EU prosazuje Sanduová, která ve volbách v roce 2020 porazila tehdejšího proruského prezidenta Igora Dodona. Pod jejím vedením Moldavsko letos v červnu formálně zahájilo přístupová jednání s EU. Referendum o zakotvení vstupu do EU jako cíle země má podle prezidentky zabránit možné změně proevropského směřování státu v případě střídání u kormidla moci.
Aby byly výsledky referenda platné, je zapotřebí účast nejméně třetiny lidí uvedených na volebních seznamech. Reuters přitom upozornil, že úřady soupisky už řadu let neaktualizovaly, ačkoliv řada lidí emigrovala.
V případě prezidentských voleb druhé kolo odpadne, pokud dnes některý z prezidentských kandidátů získá přes 50 procent hlasů. V opačném případě půjdou Moldavané k volebním urnám znovu 3. listopadu. Podle průzkumů by se v něm nejspíše utkala Sanduová a bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo, jehož podporují proruští socialisté. Z nedávného průzkumu společnosti CBS-AXA vyplynulo, že Sanduová se těšila podpoře zhruba 35 procent dotázaných a Stoianoglo kolem devíti procent. Pro vstup do EU se podle Reuters vyjádřilo přibližně 55 procent účastníků sondáže.
Moldavsko, které je vklíněné mezi Rumunskem a Ukrajinou, se od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 střídavě orientuje prozápadně a prorusky. Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Také před současnými volbami se objevila obvinění z ovlivňování voleb. Policie viní proruského podnikatele Ilana Šora, jenž žije v Rusku, ze snahy podplatit nejméně 130.000 voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta, napsal Reuters. Šor pochybení odmítl, platby jsou podle něj legální. Loni moldavský soud Šora v jeho nepřítomnosti uznal vinným z podílu na bankovní krádeži v hodnotě jedné miliardy dolarů (23 miliard korun) a vyměřil mu 15 let vězení.
Moldavské úřady tento týden uvedly, že odhalily program, v jehož rámci zamířily stovky lidí do Ruska, aby se podrobily výcviku ve vyvolávání občanských nepokojů.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
