5.9 C
Czech
Sobota 8. listopadu 2025
EkonomikaProblémový Boeing 737 MAX bude moci opět létat v Evropě

Problémový Boeing 737 MAX bude moci opět létat v Evropě

Evropa má tento týden zrušit 22 měsíční zákaz létání problematických letadel Boeing 737 MAX. Téměř dvouletá bezpečnostní krize druhého největšího světového výrobce letounů na světě je tak skoro u konce. Někteří příbuzní obětí havárií však uvádí, že to je předčasné. Uvedla to agentura Reuters.

Boeing 737 MAX dostal od Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) zelenou a brzy se tak objeví na leteckých linkách v Evropě. Jedná se o klíčový krok k vyřešení téměř dvouleté bezpečnostní krize Boeingu, která nastala po haváriích jejího nejprodávanějšího tryskového letadla v Indonésii a Etiopii.

Zákaz již v listopadu zrušily Spojené státy a po nich i Brazílie a Kanada. Oproti tomu Čína zatím neuvedla, kdy a zdali se k tomuto kroku chystá. Ta byla první zemí, která letadla po druhé havárii v březnu roku 2019 zakázala. Čína představuje čtvrtinu prodeje Boeing 737 MAX.

Havárie tohoto letadla mají na svědomí 346 životů. Skupina příbuzných obětí „Solidarita a spravedlnost“ krok agentury EASA označila za „předčasný, nevhodný a dokonce nebezpečný“.

Federální úřad pro letectví USA (FAA) byl obviňován z lhostejného dohledu nad americkým Boeingem a certifikací letadla 737 MAX. To totiž obsahovalo chybu v stabilizačním systému MCAS. Mezi podmínkami agentury EASA tak byla i vlastní nezávislá kontrola všech kritických systémů a to nejen stabilizačního systému MCAS, což se Boeingu a některým americkým úředníkům nelíbilo.

EASA A FAA totiž společně uzavřely v roce 2011 dohodu, že při hodnocení letadel navržených na území druhé strany budou vycházet ze zkoušek a rozhodnutí provedených druhou agenturou „v maximální možné míře“. Navzájem se tak, aby byly efektivnější, spolehéhají na úsudky o bezpečnosti.

„Samozřejmě vzhledem k těmto tragédiím jsme tento trend zastavili a zvýšíme naši úroveň zapojení,“ řekl výkonný ředitel EASA Patrick Ky v souvislosti se schválením budoucích amerických letounů agenturou EASA.

To by dle analytiků mohlo zpomalit certifikaci nového Boeingu 777X. Federální úřad pro letectví by se poté mohl pomstít posílením dohledu nad francouzským Airbusem.

Další podmínky agentury EASA zahrnovaly pochopení příčin nehod, konstrukční změny a řádné proškolení pilotů. „Věříme, že tyto čtyři podmínky jsou nyní splněny,“ řekl Ky.

Kvůli problémům s letounem si konkurenční společnost Airbus udržela druhý rok po sobě pozici největšího výrobce dopravních letadel na světě. Boeing se dostal dokonce do záporné bilance objednávek. Dodávky 737 MAX totiž byly obnoveny až v prosinci.

Reklama

Doporučujeme

Tornádo v Brazílii si vyžádalo životy nejméně šesti lidí a přes 400 zraněných

Nejméně šest lidí zahynulo a přes 400 bylo zraněno při tornádu, které v pátek zpustošilo část města na jihu Brazílie. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovaly agentury AFP a AP. Živel podle portugalského webu G1 zničil asi 80 procent města.

Při požáru v tureckém skladu parfémů zahynulo šest lidí

Požár skladu parfémů v severozápadním Turecku si vyžádal šest obětí. Plameny se začaly rychle šířit v sobotu kolem 9:05 místního času v průmyslové zóně ve městě Dilovası, zhruba 70 kilometrů od Istanbulu.

Ve Spojených státech bylo dnes zrušeno více než 800 letů kvůli shutdownu

Ve Spojených státech dnes bylo zrušeno více než 800 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píše agentura AP.

Ukrajina hlásí masivní ruský útok na energetickou infrastrukturu

Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské útoky poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková na Telegramu. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně 12 dalších utrpělo zranění.

V Norimberku vrcholí přípravy na vánoční trhy, které jsou mladší, než se myslelo

Přípravy na vánoční trhy v Norimberku vrcholí. Na Hlavním náměstí už stojí několik desítek dřevěných stánků a další desítky dělníci v příštích dnech postaví. Odložit naopak město muselo přípravy na oslavy 400. výročí trhů, které chystalo na rok 2028. Nový výzkum totiž ukázal, že jsou o 50 let mladší, než se původně myslelo. Norimberský Christkindlesmarkt patří navzdory tomu k nejstarším a největším vánočním trhům v Německu. Milionům návštěvníků, včetně mnoha českých, se otevře už 28. listopadu.

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodla soudkyně

Americký prezident Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergut, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu. Rozhodnutí soudkyně nahrazuje její předchozí prozatímní příkaz, který dočasně zabránil nasazení gardistů v Portlandu v reakci na protesty proti imigračním raziím, píše agentura Reuters.

Maďarsko dostalo podle Orbána výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Student vyvraždil v Kanadě celou rodinu, dostal doživotí

Kanadský soud poslal na doživotí do vězení dvacetiletého studenta Febria De-Zoysu, který v březnu 2024 zavraždil v Ottawě šest lidí, včetně čtyř malých dětí. O podmínečné propuštění může požádat nejdříve po 25 letech.

Trump chce s Orbánem mluvit o schůzce s Putinem, Orbán ocenil mírovou snahu USA

Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Francie doporučila svým občanům co nejdříve opustit Mali

Francie dnes doporučila svým občanům, aby co nejdříve opustili Mali. Bezpečnostní situace v hlavním městě Bamako i v dalších oblastech země se podle francouzského ministerstva zahraničí již několik týdnů zhoršuje, přičemž hlavní silnice jsou terčem teroristických útoků. Francouzští občané mají podle ministerstva opustit zemi komerčními lety, napsala agentura AFP. Mali od začátku září čelí blokádě dovozu paliv, kterou zavedli tamní džihádisté.

Musk slaví. Akcionáři mu otevřeli cestu k tomu stát se prvním světovým bilionářem  

Elon Musk získal, co chtěl. Platový balíček v hodnotě až jednoho bilionu dolarů, pro který hlasovalo během valného shromáždění přes 75 procent akcionářů. Miliardář, možná budoucí bilionář, tak zaznamenal drtivé vítězství. Výsledky vzbudily různorodé reakce, někteří investoři je kritizují. Musk však bude muset dosáhnout náročných milníků, aby peníze získal.

Generální tajemník OSN na COP30 varoval před morálním selháním lidstva

Klimatická konference COP30 v Brazílii začala ostrými slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Označil neplnění cíle udržet oteplení pod 1,5 °C za „morální selhání“ a varoval, že svět stojí na pokraji nevratných změn.

Meghan se po osmi letech vrací k herectví

Vévodkyně ze Sussexu po několikaleté herecké pauze míří zpět na filmová plátna. Čtyřiačtyřicetiletá Meghan, známá především ze seriálu Suits, získala menší roli ve filmu Close Personal Friends.

EK bude jednat s Belgií o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur

Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama