Vzpomínkové akce k dnešnímu 50. výročí turecké invaze na Kypr ukazují, jak je ostrov stále rozdělený. Na severu, kde vládne proturecká vláda, se slaví, zatímco na řeckojazyčném jihu si politici připomínají padlé vojáky a mluví o černém výročí, píší agentury Reuters a AFP. Ceremonií se účastní i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Den ale stráví na opačných stranách ostrova, společné jednání v plánu není. Politici se na budoucnosti ostrova neshodnou.
Turecká armáda zahájila invazi na Kypr 20. července 1974. Ankara tím reagovala na pokus o převrat kyperských Řeků podporovaných vojenskou juntou v Aténách. Turecké armádě se podařilo obsadit zhruba 40 procent ostrova. Na tomto území vznikla Severokyperská turecká republika, kterou však uznává prakticky jen Ankara. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU.
Celebrations and commemorations held in Cyprus to mark 50th anniversary of Turkish invasion which led to partition. #EuropeNews https://t.co/zQvLiQr1Nu pic.twitter.com/aKRjMODLvR
— euronews (@euronews) July 20, 2024
Na jižní části ostrova, kde žijí převážně kyperští Řekové, se dnes v 05:30 místního času (04:30 SELČ) rozezněly sirény, které připomněly začátek turecké invaze. Na programu je několik dalších akcí včetně mše za padlé vojáky, které se zúčastní kyperský prezident Nikos Christodulidis a řecký premiér Mitsotakis.
V jiném duchu se nesou akce k výročí na severu Kypru. Turecký prezident Erdogan se tam na pozvání místních úřadů účastní oslav, které zahrnují mimo jiné vojenskou přehlídku. Turecko označuje invazi na Kypr za „operaci pro mír a svobodu“. Tento týden turecký parlament schválil usnesení, ve kterém vyzýval mezinárodní společenství, aby Severokyperskou tureckou republiku uznalo.
Desetiletí jednání o budoucnosti ostrova zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek a část obyvatel přestala věřit, že se dožije sjednocení. Ostatně současná turecká vláda prosazuje takzvané dvoustátní řešení, které by vedlo k uznání státu na severu Kypru.
To, že se politici neshodnou, ukazují i jejich dnešní prohlášení. Erdogan odmítl další jednání pod záštitou OSN o sjednocení a federativním uspořádání ostrova, která se naposledy uskutečnila v roce 2017. „Myslíme si, že federativní řešení není pro Kypr možný,“ uvedl Erdogan. Dodal, že jednání o trvalém míru mezi oběma částmi ostrova jsou možná, pokud jejich zástupci zasednou k jednacímu stolu jako rovnocenní partneři.
Kyperský prezident Christodulidis před dnešním výročím vyzval k obnovení dialogu a později uvedl, že není jiná možnost než sjednocení ostrova, píše agentura AFP. Řecký premiér Mitsotakis vyjádřil přání, aby se Kypr znovu sjednotil „bez cizích okupačních vojsk“.
