Paříž – Volby do Evropského parlamentu jsou letos ve Francii zkouškou pro prezidenta Emmanuela Macrona, jehož osobnost i vláda jsou mezi Francouzi nepopulární. Pokud se koalici podporující Macrona nepodaří dosáhnout dobrého výsledku, může to znatelně oslabit jeho pozici na domácí i na evropské půdě. V rozhovorech s ČTK to uvedli politologové Olivier Costa z univerzity Sciences Po a Laure Neumayerová z univerzity Picardie Jules Verne v Amiens. Podle předvolebních průzkumů se očekává, že nejlépe se povede krajně pravicovému Národnímu sdružení (RN) pod vedením jeho lídra Jordana Bardelly.
Pro Macrona bude mít selhání ve volbách dvojí dopad. Na úrovni Evropské unie pro něj podle Costy bude obtížné vyjádřit svůj názor, pokud bude mít podporu jen 15 procent obyvatel. „Také pro francouzskou vládu bude velmi obtížné vládnout, protože v Národním shromáždění není jasná většina a situace se ještě zhorší, jelikož opozice posílí a bude více motivována k tomu ji porazit,“ řekl Costa. „Myslím, že pro Macrona je v sázce jeho odkaz,“ uvedla Neumayerová.
Eurovolby jsou ve Francii také testem pro prezidentské klání, které zemi čeká v roce 2027. „Národní sdružení se chce prezentovat jako seriózní strana, která má oprávnění vládnout, a proto tyto evropské volby rámuje jako jakousi zkoušku na příští prezidentské volby,“ řekla Neumayerová.
Nepřízeň voličů může znatelně zkomplikovat Macronovu roli při výběru kandidáta centristických stran do prezidentského klání. Nyní se podle Costy předpokládá, že ho zvolí Macron. Pokud ale pozice současné hlavy státu znatelně oslabí, bude pro Macrona složité se prosadit. Costa proto očekává, že při výběru kandidátů za středopravé a umírněné strany nastane „úplný chaos“.
Macronovou prvotní strategií bylo podle Costy nezapojovat se do kampaně, „protože nechtěl zaplatit cenu za špatné výsledky“. Kandidátku koalice stran podporujících Macrona vede poměrně málo známá europoslankyně Valérie Hayerová. „Nakonec se ale rozhodl do ní zapojit, protože má určitě pocit, že Hayerová sama neuspěje, a chce omezit následky,“ uvedl Costa. Macron podle něj sází na stejnou kartu jako v roce 2019; sám sebe vykresluje jako proevropského a svého hlavního soupeře Bardellu jako protievropského. To má ale jeden háček, o hlasy jej může připravit lídr socialistů Raphaël Glucksmann, který sám sebe rovněž prezentuje jako nakloněného Evropské unii a který je ve volebních průzkumech těsně za centristy. Vévodí jim ale s více než 30 procenty Národní sdružení.
Francouzi k volebním urnám zamíří v neděli 9. června, v zámořských územích Francie o den dříve. Z hlasování vzejde 81 europoslanců, což je o dva více než v roce 2019.
Průzkum Eurobarometru zveřejněný v polovině dubna ukázal, že se o letošní evropské volby zajímá 47 procent Francouzů. Podle sondáže agentury Ipsos ve spolupráci s předními francouzskými think tanky a výzkumnými centry téměř 57 procent Francouzů uvádí, že se o eurovolby zajímá, ale pouze 45 procent má záměr jít volit.
Costa očekává, že volební účast dosáhne zhruba 50 procent jako před pěti lety. Za prvé je to podle něj kvůli souboji mezi Bardellou a Macronem. Za druhé „občané konečně pochopili, že důležité věci se rozhodují v Bruselu“, uzavřel politolog.
