Oxid uhličitý se hromadí v atmosféře nejrychleji za posledních 50 tisíc let

Koncentrace oxidu uhličitého (CO₂) rostou nejrychleji za posledních 50 tisíc let, prozradila studie amerických a skotských vědců založená na analýze vzorků antarktického ledu. K emisím skleníkového plynu docházelo přirozenou cestou již v minulosti, jejich současný nárůst ale pohání spalování fosilních paliv, píše s odkazem na výzkum web Euronews.

Emise CO₂ dnes spojujeme hlavně s lidskou činností, dochází k nim však i přirozenými procesy. Pokud chceme určit rychlost lidských emisí, musíme pochopit rychlost emisí přirozených. V tom může pomoci led na Antarktidě.

Led obsahuje atmosférické plyny „uvězněné“ ve vzduchových bublinách, nahromaděné za stovky tisíc let. Studií ledových vzorků lze „rekonstruovat“ klima dokonce i v hluboké minulosti a porovnat rychlost mezi přirozenými a antropogenními emisemi.

CO2 in the atmosphere is rising 10 times faster than at any point over 50,000 yearshttps://t.co/0Ax0MP1q9u

— Euronews Green (@euronewsgreen) May 15, 2024

Právě tak podle serveru Euronews učinili vědci z americké Oregon State University a skotské Univerzitě v St. Andrews. „Studie minulosti nás učí, jak je dnes svět jiný,“ uvedla hlavní autorka studie Kathleen Wendt.

Rychlost vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry je desetkrát vyšší než kdykoli v posledních 50 tisíci letech. „Rychlost nárůstu CO₂ je dnes skutečně bezprecedentní,“ potvrdila Wendt a jako příčinu jednoznačně označila lidské spalování fosilních paliv.

Cesta do minulosti

Vědci se ve výzkumu publikovaném v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) vrátili do minulosti, aby popsali prudké nárůsty emisí CO₂ během poslední doby ledové před asi 10 tisíci lety.

Wendt uvedla, že rozsahu těchto epizod nárůstu emisí nerozumíme, neboť nebyla provedena dostatečná měření. „Chtěli jsme se do těchto dob vrátit a provést měření podrobněji, abychom zjistili, co se tehdy stalo,“ řekla vědkyně.

K těmto skokům v emisích CO₂ skutečně došlo, a to vedle takzvané Heinrichovy události – přírodního jevu, při kterém se od Laurentinského ledového příkrovu odlamovaly velké kusy ledu a přes Hudsonův průliv se dostaly až do severního Atlantiku.

Spoluautor studie Christo Buizert uvedl, že odlamující se led spustil řetězovou reakci, včetně změn v tropických monzunech a prouděním větru na jižní polokoulí. Ovlivnilo to klima po celém světě, uzavírají experti.