0.5 C
Czech
Středa 11. února 2026
ZprávyEvropa je smrtelná, musí posílit obranu i vlastní zbrojní produkci, řekl Macron

Evropa je smrtelná, musí posílit obranu i vlastní zbrojní produkci, řekl Macron

Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. Řekl také, že Evropa musí podporovat své firmy, dále pracovat na nezávislosti svého průmyslu a lépe chránit hranice před nelegální migrací.

„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ řekl Macron s odkazem na ruskou hrozbu a blízkovýchodní konflikt.

Evropská unie se od předloňského začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží navýšit výrobu zbraní a munice, která však stále nestačí k rychlému zásobování Kyjeva a současnému doplňování vlastních obranných zásob unijních zemí. Macron patří v rámci EU k hlavním zastáncům nákupů od evropských výrobců, což zopakoval i v dnešním projevu. „Musíme vyrábět více, musíme vyrábět rychleji a musíme vyrábět jako Evropané,“ řekl. Navrhl také vytvoření evropské obranné akademie nebo koordinaci boje proti kybernetickým hrozbám.

Evropa se podle něj nemůže spoléhat na USA, pro něž není evropská bezpečnost prioritou. Washington se stará především o dvě věci, o svou vlastní budoucnost a o výzvu, kterou představuje Čína, řekl Macron.

Francouzský prezident během téměř dvouhodinového projevu zopakoval slova o „smrtelnosti Evropy“ i u dalších zásadních témat. Mluvil mimo jiné o nutnosti posílit konkurenceschopnost evropských firem a zbavit se závislosti na klíčových surovinách dovážených z mimoevropských zemí v čele s Čínou. EU v tomto směru udělala v posledních letech důležité kroky a musí v nich pokračovat, uvedl šéf Elysejského paláce.

Macron se na Sorbonnu se zásadním politickým projevem vrátil po sedmi letech, během nichž se EU musela vyrovnat s odchodem Británie, pandemií covidu-19 a ruskou invazí na Ukrajinu. K francouzským voličům promluvil v době, kdy centristické koalici vedené jeho stranou Obnova podle průzkumů hrozí v červnových evropských volbách porážka od krajně pravicové strany Národní sdružení (RN). Macronově liberální europarlamentní frakci pak průzkumy předvídají ústup z pozice třetího nejsilnějšího uskupení v Evropském parlamentu.

Mezi stěžejními volebními tématy bude stejně jako v minulých volbách migrace, v jejíž regulaci by podle něho evropské země měly zajít dále než dosud. „Mocná Evropa je také Evropou, která kontroluje své hranice,“ prohlásil Macron. Země EU by měly být schopny efektivněji společně ochránit hranice před nelegální migrací, například posílením spolupráce se zeměmi původu migrantů. EU se nedávno shodla na velké reformě migračních a azylových pravidel, podle Macrona by ale měla ve společném postupu zajít ještě dále.

Francouzský prezident navrhl rovněž přehodnocení liberální evropské obchodní a hospodářské politiky ve světle toho, jak vlády ve Washingtonu a Pekingu subvencují své firmy. „Nemůže to fungovat, pokud jsme jediní na světě, kteří respektují ta pravidla sepsaná před 15 lety, která už Číňané a Američané nedodržují a podporují svá kritická odvětví,“ prohlásil Macron. EU, která státní podporu firem až na výjimky zakazuje, v posledních letech začala přijímat opatření proti neférové konkurenci čínských firem. Debata o krocích vůči bezprecedentní státní podpoře amerického průmyslu však ke konkrétním opatřením nevedla.

Macron apeloval rovněž na to, aby Evropská centrální banka při určování měnové politiky nepřihlížela jen k inflaci, ale brala v potaz i nutnost „dekarbonizace ekonomiky“.

Reklama

Doporučujeme

Král Karel je připraven spolupracovat s policií kvůli obviněním kolem Andrewa

Britská monarchie znovu čelí nepříjemným otázkám. Nová vlna dokumentů spojených s Jeffrey Epsteinem vrací do centra pozornosti Andrewa Mountbatten-Windsor. Poprvé se k situaci přímo vyjádřil i král Karel. Naznačil, že palác nebude stát stranou, pokud se policie rozhodne jednat.

Budíček pro Evropu. Musí se stát mocností, vyzývá Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se důrazněji prosadila na globální scéně a začala jednat jako skutečná velmoc. Kontinent podle něj čeká budíček v důsledku rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Evropa zažila nejchladnější leden za posledních 16 let

Leden letošního roku byl v Evropě překvapivě studený. Podle služby Copernicus šlo o nejchladnější leden za posledních šestnáct let, průměrná teplota totiž klesla na minus 2,34 stupně Celsia. Na konci měsíce se nad severní polokoulí zvlnil polární jet stream a poslal mrazivý vzduch hluboko nad Evropu i Severní Ameriku. Některé regiony tak zažily zimní dny, jakých se v posledních letech objevuje čím dál méně.

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.

Bangladéš těsně před volbami uzavřel obchodní dohodu s USA

Bangladéš dosáhl obchodní dohody s USA. Jihoasijská země se otevře širší škále amerického zboží. Na oplátku zajistí Bílý dům celní výjimky pro některé její oděvy a tarif na veškerý dovoz sníží z 20 na 19 procent. Bangladéš je hned po Číně druhým největším vývozcem oblečení.

Cílem jaderných rozhovorů podle Íránu bylo zjistit, zda USA věc berou vážně

Cílem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu bylo zjistit, zda Spojené státy k věci přistupují vážně, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí íránské diplomacie. Dodal, že krátká schůzka ukázala, že obě strany mají dostatek porozumění k tomu, aby rozhovory navzdory nedůvěře pokračovaly.

Nálety ruských dronů v noci zranily pět lidí, uvedly ukrajinské úřady

Čtyři zraněné, včetně dítěte, si v noci na dnešek vyžádal ruský útok drony na ukrajinskou Záporožskou oblast, v Oděské oblasti ruské údery vedly k výpadkům dodávek elektřiny. Jeden člověk utrpěl zranění při ruském útoku na město Družkivka v Doněcké oblasti, informovaly ukrajinské úřady. S výpadky elektřiny v důsledku ukrajinských útoků se podle médií potýkají také obyvatelé Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Drahé paměťové čipy dělí trhy na vítěze a poražené

Ceny paměťových čipů v posledních měsících prudce rostou, což je jasně patrné na akciových trzích. Výrobci pamětí zaznamenávají raketový růst, zatímco společnosti závislé na dodávkách elektroniky čelí tlaku na marže a nejistotě ohledně toho, jak dlouho bude napětí v dodávkách trvat.

USA a Arménie uzavřely dohodu o civilní jaderné spolupráci

J. D. Vance dorazil do Arménie jako první úřadující viceprezident USA v historii země. V Jerevanu jednal s premiérem Nikolou Pashinyanem a oba oznámili posun v jednáních o civilní jaderné energetice. Washington tím posiluje vazby se státem, který dlouho spoléhal na Rusko, a zároveň tlačí na „mírovou dividendu“ po dohodě s Ázerbájdžánem.

Spojené státy zaútočily na další loď v Pacifiku, dva lidé zemřeli

Americká armáda ve východním Pacifiku zaútočila na další loď, která měla na palubě převážet drogy. Dva členové posádky zemřeli, jeden přežil a v rámci záchranné akce po něm pátrá ekvádorská pobřežní stráž. Šlo o třetí takový útok v tomto roce, k tomu předchozímu došlo minulý týden.

Starmer odmítá rezignaci a slibuje, že neustoupí

Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela vlády prohlásil, že nehodlá ustoupit a nechce zemi uvrhnout do dalšího chaosu. Během jediného dne se v labouristické straně zvedla vlna nervozity a vnitřních manévrů, ale premiér zatím bezprostřední tlak ustál a kabinet ho podpořil.

Britský premiér Keir Starmer čelí tlaku na rezignaci. Vaz mu může zlomit odchod klíčového poradce

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější politické krizi od svého nástupu do funkce. Rezignace jeho nejbližšího poradce Morgana McSweeneyho v souvislosti se skandálem kolem Petera Mandelsona a Jeffreyho Epsteina výrazně oslabila jeho pozici.

KOMENTÁŘ: Napětí mezi AI velikány graduje. Důvodem je rýpanec v reklamě za miliony

Přes 125 milionů lidí v přímém přenosu sledovalo vymazlené spoty na letošním Super Bowlu, ostře sledovaném finále americké NFL. Reklamní bloky, které běží před zápasem a během přestávek, vyjdou na miliony dolarů. V noci na pondělí se v nich rozhořel spor mezi OpenAI a Anthropicem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama