Polští poslanci debatovali o zmírnění potratových předpisů, které patří k nejpřísnějším v Evropě. Jejich liberalizaci před loňskými volbami slibovaly strany současné proevropské vlády, jde ovšem o téma, které uvnitř kabinetu Donalda Tuska vyvolává spory. Zákonodárci podle listu Gazeta Wyborcza projednávali čtyři návrhy a hlasování o nich mají v plánu v pátek odpoledne.
Minulá vláda národněkonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) v roce 2020 prosadila zpřísnění potratových předpisů, podle kterých ženy v Polsku přišly o možnost tento zákrok podstoupit kvůli nezvratnému poškození plodu nebo jeho závažné nemoci. Právě z tohoto důvodu lékaři prováděli největší část interrupcí. Nyní ji ženy mohou podstoupit jedině tehdy, pokud otěhotní v důsledku zločinu nebo pokud je v ohrožení jejich zdraví či život.
Polish MPs debate liberalising right to abortion on demand https://t.co/qd4AU3OpHS
— BBC News (World) (@BBCWorld) April 11, 2024
Další zostření už beztak přísné potratové politiky na podzim 2020 v tradičně katolickém Polsku přivedlo do ulic desítky tisíc žen. Aktivistky upozorňují, že ženy, které by na základě současných předpisů měly na potrat nárok, mají problémy ho podstoupit kvůli tomu, že zdravotníci si nejsou jisti výkladem zákona nebo interrupci odmítají provést z morálních důvodů. Několik žen kvůli tomu už v polských nemocnicích zemřelo na infekce nebo komplikace během těhotenství, podotkla agentura PAP.
Zástupci PiS nyní uznávají, že měnit takzvaný potratový kompromis z roku 1993 bylo chybou. Potratová politika a špatná situace ohledně reprodukčních práv Polek se staly jedním z důležitých témat kampaně před říjnovými volbami.
Strany Tuskovy koalice, v níž se sešli jak konzervativní lidovci, tak levicová uskupení, nejsou v přístupu k potratům jednotné a už odsouvání debaty o změnách v pravidlech vyvolalo spory uvnitř vlády a další protesty žen. Szymon Holownia, předseda Sejmu, dolní komory parlamentu, odklady odůvodňoval kampaní před obecními a regionálními volbami, které se konaly minulou neděli. Řekl, že „je potřeba klid a trpělivost, aby se v boji o dobro nezpůsobilo více zla“. Šéfka parlamentního klubu Levice Anna Maria Žukowská tomuto politikovi ze středového uskupení Třetí cesta vzkázala, aby „s tím klidem šel do pr…“, což ještě rozdmýchalo emoce mezi vládnoucími stranami, uvádí televize TVN24 na svých internetových stránkách.
Dva ze čtyř návrhů podle Gazety Wyborcze připravila Levice a po jednom Občanská koalice a Třetí cesta. Nejliberálnější jsou ty z dílny Levice, která stejně jako Tuskova Občanská koalice chce prosadit možnost podstoupit potrat do 12. týdne těhotenství, přičemž se liší v dalších ustanoveních. Třetí cesta se chce vrátit k potratovému kompromisu z roku 1993, podle kterého bylo možné těhotenství uměle ukončit v případě ohrožení života ženy, v případě závažného poškození plodu nebo když žena otěhotní v důsledku incestu nebo znásilnění.
PiS podle Gazety Wyborcze vyloučila, že by podpořila návrhy Levice a Občanské koalice, ale je ochotna mluvit o návratu k modelu z roku 1993. To znamená, že návrh Třetí cesty by mohl mít nakonec mezi poslanci největší podporu, a to i proto, že zákonodárci Tretí cesty zatím nedeklarovali plnou podporu projektům svých vládních partnerů, píše deník.
Podle agentury Reuters se dá očekávat, že změny v potratových předpisech vetuje prezident Andrzej Duda, spojenec národních konzervativců. Opakuje, že „pokud někdo požaduje potrat, žádá právo zabíjet“. Nedávno vetoval zákon, podle kterého by lidé starší 15 let k nákupu nouzové antikoncepce, takzvané pilulky „den poté“, nepotřebovali lékařský předpis. Dudovi prezidentský mandát vyprší příští rok v srpnu, o znovuzvolení už se ucházet nemůže.
