Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se v pondělí ostře pustil do balíčku finanční pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan ve výši 95,3 miliardy dolarů. Nezahrnuje totiž úpravy v migrační politice požadované republikány. Informovala o tom agentura AP a televize U.S. News & World Report.
Americká politická scéna vzbuzuje ve světě napětí. Evropa se obává výsledku prezidentských listopadových voleb a aby toho nebylo málo, další finanční pomoc Ukrajině se zasekla v Kongresu kvůli zatvrzelým republikánům.
Demokratická většina v Senátu v neděli schválila návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu v celkové výši 95,3 miliardy dolarů. Posunula se tak k finálnímu senátnímu hlasování o balíčku pomoci v následujících dnech.
House speaker casts doubts on Ukraine and Israel aid package as senators grind toward final vote https://t.co/dMLlwSYqbJ
— The Associated Press (@AP) February 13, 2024
Očekává se, že ke konečnému hlasování dojde ve středu. Přestože návrh zákona podpořilo osmnáct republikánů a Senát v neděli hlasoval v poměru 67:27, následně ho čeká hlasování ve Sněmovně, kde vládne republikánská většina.
Její předseda Johnson v pondělí podle AP po svých komentářích ještě posílil obavy z budoucnosti této pomoci. Upozornil, že návrh nezahrnuje ustanovení o zabezpečení amerických hranic, bez něhož republikáni návrh nepustí. Podle něj tento „naléhavý problém“ ignoruje.
Pod Trumpovým vlivem
„Vzhledem k chybějícím zmínkám o hraniční politice bude muset Sněmovna pokračovat ve své vlastní vůli,“ reagoval republikánský politik. Zákonodárci v horní komoře se v pondělí shodli na finální podobě textu, který hraniční politiku nezahrnuje.
Republikáni nechtějí pomoc Ukrajině v celkové výši 61 miliard dolarů pustit, podmiňují ji totiž změnou migrační politiky, na kterou nechtějí přistoupit demokraté. Americká pomoc Ukrajině je však zásadní, obráncům totiž dochází hlavně dělostřelecká munice.
Jak upozornila televize U.S. News & World Report, rostoucí odpor republikánů vůči finanční pomoci Ukrajině je dalším příkladem změny postoje strany k zahraničním záležitostem pod vlivem Donalda Trumpa, pravděpodobného prezidentského kandidáta.
Kontroverzní republikán v posledních týdnech znepokojil evropské lídry a americké demokraty svými pobuřujícími výroky o válce na Ukrajině a pomoci členským státům Severoatlantické aliance (NATO).
Například prohlásil, že státům, které nedávají alespoň dvě procenta HDP na obranu, USA na pomoc v případě napadení Ruskem nepřijdou, a naopak ho v agresi podpoří. Tohle prohlášení pobouřilo například šéfa NATO Jense Stoltenberga.
