Umělá inteligence (AI) ovlivní 40 procent pracovních míst po celém světě. Ve vyspělých ekonomikách může tato hodnota dosáhnout až 60 procent. Upozornil na to Světový měnový fond (MMF), podle něhož navíc prohloubí tato technologie nerovnost mezi lidmi i národy. Informují o tom BBC a Sky News.
Bleskový vývoj pokročilých modelů umělé inteligence přiměl společnost ke konverzaci o jejích přínosech i rizicích. Nejčastěji se lidé obávají o svou práci. Podle MMF skutečně AI trh práce ovlivní, a to pozitivně i negativně, napsal server BBC News.
Analýza fondu ukázala, že se tato technologie dotkne 40 procent pracovních pozic po celém světě, ve vyspělých ekonomikách se můžeme bavit až o 60 procentech. V polovině těchto případů můžeme podle MMF očekávat pozitivní přínos.
AI to hit 40% of jobs and worsen inequality, IMF says https://t.co/VfTSsKruSX
— BBC News (World) (@BBCWorld) January 15, 2024
Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgieva uvedla, že svět je na pokraji technologické revoluce s potenciálem nastartovat produktivitu, podpořit globální ekonomický růst a zvýšit příjmy po celém světě. Má to ale jeden háček.
V důsledku této revoluce totiž může řada lidí přijít o práci, upozornila televize Sky News. AI dokáže zastat rutinní úkoly, čímž získá zaměstnancům více času na důležitější pracovní činnosti. Může však zastat i dobře placenou pozici.
„Práce, jež vyžaduje jemný úsudek, kreativní řešení problému nebo složitou interpretaci dat – obvykle doména vysoce vzdělaných profesionálů – může být nyní nahrazena pokročilými modely umělé inteligence,“ upozornila Georgieva.
AI zvýší celkovou nerovnost
Umělá inteligence může podle MMF snížit poptávku po práci, sice zvýšit mzdy, ale nakonec vymýtit volné pracovní pozice. Varování, že její dopad na společnost je nepředvídatelný, nelze brát na lehkou váhu.
Kromě toho MMF očekává zanedbatelný dopad této technologie na rozvojové (nízkopříjmové) státy, kde ovlivní pouze 26 procent pracovních míst. Georgieva vysvětlila, že tam totiž není kvalifikovaná pracovní síla a vhodná infrastruktura.
Přestože pro mladší lidi může být snazší využívat příležitosti nabízené AI, pro starší zaměstnance bude přizpůsobení obtížnější. Časem to tedy může vést k prohloubení nerovnosti mezi národy i lidmi, kteří v nich žijí, varovala Georgieva.
„Ve většině scénářů umělá inteligence pravděpodobně zhorší celkovou nerovnost, což je znepokojivý trend, který musí tvůrci politik proaktivně řešit, aby zabránili této technologii v dalším podceňování sociálního napětí,“ varovala Georgieva.
Podle nedávné znepokojivé studie amerických vědců, kteří se na tohle téma zeptali specialistů na umělou inteligenci, nás AI nahradí do konce století ve většině oborech. Už ale není jasné, jaký osud potká lidi, kteří se tak stanou zbytečnými.
