Luxusní jachty, soukromé tryskáče, ale i investice a podíly v průmyslových odvětvích. Boháči drancují svým životním stylem planetu a dusí pod sebou ty nejchudší. Nová studie upozorňuje na klimatickou nerovnost ve světě a navrhuje zdanění společenské elity. O nejrozsáhlejším výzkumu na tohle téma napsal list The Guardian.
Zatímco se boháči prohánějí v azurových vodách na luxusních jachtách, létají ve svých soukromých tryskáčích v oblacích a užívají si pohodlí, dusí pod sebou svými emisemi ty nejchudší zástupce lidské populace.
Poukázala na to nejrozsáhlejší studie na tohle téma vypracovaná britskou humanitární organizací Oxfam, která vznikla ve spolupráci se Stockholm Environment Institute s jediným cílem – vymýtit ve světě chudobu a nerovnost.
Richest 1% account for more carbon emissions than poorest 66%, report says https://t.co/jX4K6LOAYz
— Guardian news (@guardiannews) November 20, 2023
Jedno procento nejbohatších lidí vyprodukuje dvojnásobek emisí oxidu uhličitého oproti druhé polovině populace. Tohle procento, kam studie zařadila 77 milionů milionářů, miliardářů a lidí s ročním příjmem nad 140 tisíc dolarů, může za 16 procent emisí.
A jen nejbohatší desetina stojí za padesáti procenty emisí. Společenská elita, kterou experti označují za „supeboháče“, znečišťuje planetu luxusními jachtami, soukromými tryskáči a investicemi či podíly v průmyslových odvětvích.
Navíc má vliv na média, ekonomiky a formování politik ve světě. Na jedné polokouli si boháči užívají své výdobytky a na druhé prchají bezmocní lidé před hladovými lesními požáry, vyčerpávajícími vlnami veder či masivními záplavami.
Zodpovídají za lidské životy
Zbývajících padesát procent populace zodpovídá pouze za osm procent světových emisí a na svých bedrech nese veškeré náklady na klimatické změny. Nejvíce ohrožené klimatickými změnami jsou přitom rozvojové státy, píše The Guardian.
Více než 90 procent všech úmrtí v těchto zemích souvisí podle OSN s extrémním počasím. Emise zmíněného jednoho procenta podle Oxfamu stačí k tomu, aby v důsledku horka zemřelo přes milion lidí hlavně v nejchudších státech.
Klimatickou nerovnost lze pozorovat napříč světem, ale i v rámci několika kilometrů, stojí ve zprávě. Jako příklad zmiňuje slum Dharavi v Bombaji. Lidé zde žijí v na sobě nalepených chýších z hlíny a plechu bez klimatizace.
V sousední bohatší čtvrti však se ale žije ve zděných, klimatizovaných domech a stín v ulicích zprostředkovávají stromy. Ve slumu bývají kvůli výrazně horším životním podmínkám teploty až o šest stupňů vyšší.
Oxfam upozorňuje, že tyto chýše se při teplotách kolem 45 stupňů mění v rozžhavené pece. Podobné rozdíly lze pozorovat i v USA. Lidé barevné pleti tam žijí ve výrazně teplejších podmínkách než osoby bílé pleti. Co s tím?
Autoři navrhují zdanit boháče a firmy zpracovávající fosilní paliva, snížit nerovnost a zvýšit podporu urychleného přechodu na čistou energii. „Nezdaněních bohatství umožňuje nejbohatším okrádat nás, ničit planetu a obcházet demokracii,“ řekl Amitabh Behar, dočasný šéf Oxfamu
