Francie, Německo a Itálie vyzvaly Evropskou unii, aby zavedla zvláštní sankční režim proti palestinskému hnutí Hamás. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů zahraničí těchto tří zemí adresovaný šéfovi unijní diplomacie EU Josepu Borrellovi. V Bruselu dnes jednají ministři zahraničí EU o dalších možných krocích v reakci na současnou blízkovýchodní krizi.
Mezi možnými opatřeními, která by mohla být na programu dnešního jednání, jsou tvrdé zákroky proti financování Hamásu, ale i zákaz cestování do EU pro izraelské osadníky, kteří se dopustili násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu.
France, Germany, Italy back EU sanctions to target Hamas https://t.co/p7lkfzSAkZ pic.twitter.com/MJA2i3hE1J
— Reuters (@Reuters) December 11, 2023
Ministři zahraničí tří největších zemí bloku ve společném dopise uvedli, že je důležité, aby EU přijala „všechna nezbytná opatření proti teroristické skupině Hamás a jejím stoupencům“.
„To znamená silnější evropský závazek jak v boji proti infrastruktuře a finanční podpoře Hamásu, tak v mezinárodní izolaci a zbavení legitimity tohoto hnutí, které nijak nereprezentuje Palestince ani jejich legitimní aspirace,“ uvádí se v dopise, do nějž měla agentura Reuters možnost nahlédnout.
EU již dříve zařadila Hamás na seznam teroristických organizací, veškeré finanční prostředky a aktiva tohoto hnutí v EU by tedy měly být zmrazené. Ze stručného dopisu nebylo podle Reuters bezprostředně jasné, jak konkrétně by měly být sankce proti Hamásu rozšířeny či zpřísněny.
EU v pátek zařadila na unijní seznam teroristů Muhammada Dífa, velitele brigád Kásam, ozbrojeného křídla Hamásu, a jeho zástupce Marvána Ísu a s okamžitou platností jim zmrazila aktiva ve všech členských zemích. Podle diplomatů unie zvažuje, že na seznam zařadí také šéfa Hamásu v Pásmu Gazy, jímž je Jahjá Sinvár.
Ministři z Francie, Německa a Itálie v dopise uvedli, že přijetí mimořádného sankčního režimu by vyslalo „silný politický signál“ o odhodlání EU postavit se Hamásu a o „naší solidaritě s Izraelem“. Tyto tři země již tento systém v zákulisí prosazují, ale společný dopis jejich ministrů zahraničí šéfovi unijní diplomacie zvyšuje tlak na ostatní země EU, aby jej podpořily, píše Reuters.
Čelní představitelé EU jako Borrell rovněž vyjadřují znepokojení nad rostoucím násilím, jehož se dopouštějí radikální izraelští osadníci vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Dokument diplomatické služby EU k dnešnímu jednání ministrů navrhuje, že Unie by mohla reagovat zákazem vstupu na území EU osobám odpovědným za toto násilí a také dalšími sankcemi za porušování lidských práv. Ministři se ve společném dopise Borrellovi o této otázce nezmiňují.
Francie už minulý měsíc uvedla, že by EU měla o těchto opatřeních uvažovat. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová před dnešním jednáním řekla, že Paříž zvažuje zavedení sankcí proti těmto jednotlivcům alespoň na národní úrovni. Podle diplomatů však bude zřejmě obtížné dosáhnout takových zákazů či sankcí v rámci celé EU vzhledem k tomu, že některé země jako Česko, Rakousko či Maďarsko jsou věrnými spojenci Izraele.
Jiní však naznačují, že rozhodnutí Spojených států, největšího zastánce Izraele, z minulého týdne zavést zákaz vydávání víz osobám, které se podílejí na násilnostech na Západním břehu, by mohlo povzbudit země Evropské unie k podobným krokům.
