Brusel – Češi se o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu 2024, převážně nezajímají. Ukázal to průzkum, jehož výsledky nyní, šest měsíců před hlasováním, zveřejnil Eurobarometr. Většina z dotazovaných Čechů nicméně alespoň přibližně věděla, kdy takové volby budou. Celkem 33 procent dotazovaných trefilo měsíc i rok, 27 procent určilo správně rok.
Vůbec nejvíce se zajímají o příští volby do EP v Nizozemsku (69 procent respondentů), ale také v Polsku či na Maltě (68 procent). Absolutně nejmenší zájem z celé Evropské unie pak mají právě Češi (28 procent) a Slováci (31 procent).
Průzkum byl proveden v 27 členských státech EU od konce září do poloviny října letošního roku. Celkem se ho účastnilo přes 26 tisíc lidí, z Česka bylo 1013 dotazovaných.
Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 50 procent respondentů v Česku, že „celkem pravděpodobně“. Naopak za „celkem nepravděpodobnou“ tuto možnost označilo 25 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant.
Předchozí volby do Evropského parlamentu se konaly v roce 2019, volební účast v České republice byla tehdy téměř nejnižší v rámci EU – hlasovalo 28,72 procenta voličů.
Jak je pro obyvatele ČR osobně důležité volit v evropských volbách? Zatímco 47 procent obyvatel Evropské unie uvedlo, že pro ně má „celkem velký význam“ volit do EP, u Čechů to bylo jen 25 procent. Pro 48 procent Čechů je pak účast ve volbách „středně významná“ a pro 27 procent ji přikládá „malý význam“.
Hlavními důvody, proč lidé hlasují ve volbách do Evropského parlamentu, je podle českých respondentů to, že „chtějí podpořit nějakou politickou stranu“, „obvykle chodí k volbám“, „chtějí podpořit konkrétního kandidáta“ a rovněž, že „chtějí hlasováním v evropských volbách změnit věci“. Mezi důvody, proč naopak k volbám do EP nepůjdou, Češi nejvíce zmiňovali, že „se nezajímají o politiku obecně“, že „se domnívají, že jejich hlas nic nezmění“, že „obecně nedůvěřují politickému systému“ a že „jsou proti EU“.
Tématem průzkumu byl i obraz Evropského parlamentu u dotazovaných nebo jejich celkový názor na členství v EU. Jak z výsledků vyplynulo, více než sedm z deseti občanů EU (72 procent) souhlasí, že jejich země má z členství v EU prospěch. Hlavními důvody jsou kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (34 procent). Pro ČR je hlavním důvodem prospěchu z členství přínos nových pracovních příležitostí (39 procent) a hned poté kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (33 procent).
Názor na Evropskou unii zůstává od března letošního roku stabilní: 45 procent občanů ji vnímá pozitivně, 38 procent neutrálně a 16 procent negativně. V České republice naopak pozitivní vnímání EU kleslo na 31 procent (o čtyři procenta oproti březnu), ale stejně tak i negativní vnímání na 24 procent (o pět procent oproti březnu). Zvýšil se naopak počet Čechů, kteří se k EU staví neutrálně (44 procent).
Necelá polovina Čechů (48 procent) sleduje, co se děje v politice Evropské unie, zbytek (52 procent) to nesleduje. V celé Evropské unii je poměr opačný: 55 procent dění v politice sleduje, zatímco 45 procent ne. Obecně vyvolává v Češích EU nejvíce „neutrální představu“ (44 procent). „Celkem pozitivně“ vnímá unii 31 procent dotazovaných a naopak 24 procent ji vnímá „celkem negativně“.
Průzkum se respondentů ptal rovněž na rozšiřování Evropské unie. Na dotaz, zda souhlasí s výrokem, že vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu by měla EU urychlit své úsilí o umožnění vstupu nových zemí do EU, odpovědělo jen 37 procent Čechů, že souhlasí. Naopak 57 procent s tím nesouhlasilo. Celkově v Evropské unii byl poměr opět opačný: 53 procent souhlasilo a 40 procent nesouhlasilo. Zbytek dotazovaných nevěděl. EU v současné době uvažuje o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, do budoucna se hovoří rovněž o rozšiřování bloku o země západního Balkánu.
Jen asi třetina (33 procent) občanů EU si v současné době myslí, že se věci v EU obecně ubírají správným směrem. Opak si myslí celých 48 procent dotázaných. V Česku je tento poměr podobný, pro správný směr se vyslovilo 31 procent respondentů, pro špatný naopak 56 procent. Zbytek dotazovaných nevěděl nebo se nevyslovil ani pro jednu možnost.
Celkově z průzkumu vyplynulo, že jsou lidé mnohem více optimističtí, pokud jde o jejich osobní život, než pokud jde o situaci v jejich zemi a v Evropské unii. Celých 70 procent Čechů odpovědělo, že se věci v jejich osobním životě v současné době ubírají správným směrem (v EU 68 procent), zatímco o špatném směru hovořilo 23 procent českých respondentů (v EU 20 procent).
I přes mírné zlepšení ukazatelů za posledních šest měsíců nicméně stále mnoho Evropanů tíží sociokonomické problémy. Například 73 procent respondentů (o 6 procent méně oproti jaru 2023) se domnívá, že se jejich životní úroveň v příštím roce sníží, v ČR si to myslí 74 procent (také o šest procent méně oproti jaru). Více než třetina Evropanů (37 procent) má v současnosti občas či převážně potíže s placením účtů, v Česku má podle průzkumu potíže 31 procent občanů.
