Studenti vysokých škol mají zvýšené riziko duševních problémů oproti svým vrstevníkům, kteří po dokončení povinné školní docházky nastoupí rovnou do práce. Pociťují totiž větší finanční tlak v důsledku krize životních nákladů. Může to na ně mít dopad v pozdějších fázích jejich života. Na novou práci zadanou britským ministerstvem školství upozornil deník The Guardian.
Podle dřívějších studií mají vysokoškoláci stejnou nebo lepší úroveň duševního zdraví jako již pracující vrstevníci. Nová analýza expertů z University College London (UCL) zadaná britským ministerstvem školství ale ukázala, že se tento trend změnil.
Vědci nahlédli do databáze Longitudinal Studies of Young People in England zahrnující 4 832 mladých lidí narozených v letech 1989 až 1990 a 6 128 osob narozených v letech 1998 až 1999. Asi polovina osob v obou skupinách studovala vysokou školu.
University students more at risk of depression than non-students – study https://t.co/7qVRolFG0F
— Guardian Universities (@GdnUniversities) September 29, 2023
Tým UCL bral v potaz socioekonomický status, vzdělání rodičů a užívání alkoholu. V první skupině, která dosáhla v letech 2007 až 2009 věku 18 a 19 let, identifikoval drobné rozdíly mezi příznaky deprese a úzkosti u vysokoškoláků a ostatních.
Výzkumníky však znepokojily výsledky v případě osob studujících na univerzitách mezi lety 2016 až 2017 a 2022 až 2023. Příznaky deprese a úzkosti vzrostly o šest a šestnáct procent hlavně mezi ženami a nebinárními studenty.
Už žádná privilegia
Tayla McCloud, výzkumnice z oddělení psychiatrie na UCL a autorka práce, se domnívá, že se tyto výsledky liší od závěrů starších studií, neboť univerzitní studenti v dnešní době čelí zvýšenému finančnímu tlaku a obavám ze špatných výsledků.
Univerzitní studenti v Británii se potýkají s rostoucími náklady kvůli inflaci a nárůstem nájmů o osm procent. McCloud přiznala, že sama očekávala opačné výsledky, neboť vysokoškoláci často pocházejí z privilegovaných rodin.
Výsledky studie publikované v časopise Lancet Public Health proto označila za „obzvláště znepokojivé“. Zhoršení jejich duševního zdraví v posledních dvanácti měsících skutečně odpovídá nástupu krize životních nákladů.
Hlavní autorka studie Gemma Lewis se obává, že aktuální psychické problémy vysokoškoláků by se mohly odrazit v pozdějších fázích jejich života.
„Prvních pár let vysokoškolského vzdělávání je klíčová doba pro rozvoj. Pokud bychom dokázali během té doby zlepšit duševní zdraví mladých lidí, mohlo by to mít dlouhodobé výhody pro jejich zdraví, pohodu a úspěšnost,“ cituje list The Guardian Lewis.
