Až 2000 demonstrantů proti LGBT zaútočilo v sobotu na festival Pride v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Vynutili si jeho zrušení. Informovala o tom agentura Reuters či BBC.
Pravicoví demonstranti, mezi nimiž byli ortodoxní křesťanští duchovní, se potýkali s policií, lezli na pódium a pálili duhové vlajky.
Organizátoři a gruzínská prezidentka obvinili demonstranty z nenávistných projevů proti LGBT. Uvedli také, že policie nedokázala ochránit návštěvníky festivalu. Homofobie je v Gruzii stále rozšířená.
Georgia today pic.twitter.com/b1k4qZFArC
— Tbilisi Pride (@TbilisiPride) July 8, 2023
Prezidentka Salome Zurabišvili uvedla, že vládnoucí strana Gruzínský sen nedokázala odsoudit své stoupence, kteří otevřeně podněcovali k agresi vůči LGBT aktivistům. Ministr vnitra Alexander Darakhvelidze však podle BBC tvrdí, že rozsáhlou oblast bylo obtížné hlídat.
„Byla to otevřená plocha. Účastníkům protestu se podařilo obejít ochranku a najít jiné způsoby, jak se do prostoru akce dostat,“ řekl. „Podařilo se nám účastníky festivalu Pride a organizátory z okolí evakuovat. Při incidentu nebyl nikdo zraněn a policie nyní přijímá opatření ke stabilizaci situace,“ dodal.
Ředitelka Tbilisi Pride agentuře Reuters potvrdila, že všichni účastníci akce byli odvezeni do bezpečí. Kritizovala však policejní kontrolu akce. Ta se podle ní konala neveřejně již druhý rok po sobě, aby se snížilo riziko takových násilných protestů.
Podněcování k násilí před akcí, policie nic neudělala
Gruzie přijala zákony proti diskriminaci a zločinům z nenávisti, ale skupiny za práva LGBT+ tvrdí, že chybí adekvátní ochrana ze strany donucovacích orgánů a homofobie je v sociálně konzervativním jižním Kavkazu stále rozšířená.
Před dvěma lety bylo během útoků na LGBT+ aktivisty v Tbilisi zbito několik novinářů. Jeden z novinářů, kameraman Alexander Lashkarava, byl později nalezen mrtvý ve svém domě, což v gruzínském hlavním městě vyvolalo rozhořčené protesty.
Organizátorka Pride 2023 Mariam Kvaratskhelia uvedla, že před letošní akcí došlo k „masové mobilizaci“ krajně pravicových skupin. Skupiny podle ní „otevřeně podněcovaly k násilí“. „Říkali jsme ministerstvu vnitra a policii, aby okamžitě zahájily vyšetřování, ale neudělali to,“ řekla agentuře Reuters.
Sabotáž vstupu Gruzie do EU?
Kvaratskhelia také tvrdí, že protest byl „koordinovanou akcí mezi vládou a radikálními skupinami… s cílem sabotovat kandidaturu Gruzie do EU“. Pro tato tvrzení však neposkytla žádný konkrétní důkaz. Odpůrci obviňují vládu Gruzínského snu, že se přiklání k Moskvě, přestože Gruzie dlouhodobě usiluje o vstup do EU.
Gruzínská prezidentka Salome Zourabichvili, častá kritička vlády, zopakovala kritiku policie a prohlásila, že selhala ve své povinnosti chránit právo lidí na bezpečné shromažďování.
Gruzie aspiruje na vstup do Evropské unie, ale její vládnoucí Gruzínská strana snů čelí zvýšené kritice ze strany organizací na ochranu lidských práv a EU za její vnímaný posun k autoritářství.
Masové protesty v březnu přerostly v násilí kvůli návrhu verze zákona v ruském stylu, který by nevládní a mediální skupiny klasifikoval jako „zahraniční agenty“, pokud by obdržely více než 20 % svých finančních prostředků ze zahraničí.
Střety s policií před parlamentem vedly k tomu, že vláda návrh zákona stáhla.
