Velitel vzbouřených žoldnéřů Jevgenij Prigožin prohlásil, že nařídil svým vojákům zastavit pochod na Moskvu a stáhnout se do polních táborů na Ukrajině. Tím zřejmě zažehnal dramaticky se stupňující krizi. Informuje o tom AP News, BBC a další servery.
Vzpoura wagnerovců uprostřed invaze na Ukrajinu představuje nejvýznamnější výzvu pro prezidenta Vladimira Putina za více než dvě desetiletí jeho vlády, píše AP News.
The leader of the Wagner Group rebelling against Russia’s military says he has ordered his mercenaries to stop their march toward Moscow and retreat to their field camps in Ukraine to avoid shedding Russian blood. https://t.co/NLrV3QfXpw
— The Associated Press (@AP) June 24, 2023
Moskva se připravovala na příchod jednotek ze skupiny Wagner, Prigožinovy soukromé armády, která bojuje na Ukrajině po boku pravidelných ruských jednotek. Postavila na jižním okraji města kontrolní stanoviště s obrněnými vozidly a vojáky. Rudé náměstí bylo uzavřeno a starosta vyzval motoristy, aby nevyjížděli na některé silnice. Zvažovala dokonce zákaz vycházení.
Prigožin však oznámil, že ačkoli se jeho muži nacházejí pouhých 200 kilometrů od Moskvy, rozhodl se je obrátit zpět. Chce se tak vyhnout „prolévání ruské krve“, řekl. Neuvedl přitom, zda Kreml reagoval na jeho požadavek sesadit ministra obrany Sergeje Šojgua. Putinova vláda se k tomu bezprostředně nevyjádřila.
Oznámení následovalo po prohlášení kanceláře běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten uvedl, že po jednání s Putinem dojednal s Prigožinem dohodu. Prigožin souhlasil se zastavením postupu v rámci navržené dohody zahrnující bezpečnostní záruky pro wagnerovce, uvedl Lukašenkův úřad bez bližších podrobností.
Vzpoura a zrada, naštval se Putin
Putin slíbil tvrdé důsledky pro organizátory ozbrojeného povstání vedeného jeho někdejším chráněncem. V televizním projevu k národu Putin označil povstání za „vzpouru“ a „zradu“.
„Všichni, kdo vzpouru připravovali, budou nevyhnutelně potrestáni,“ řekl Putin. „Ozbrojené síly a další státní orgány obdržely nezbytné rozkazy,“ dodal prezident.
Nebylo bezprostředně jasné, jaké ústupky, pokud vůbec nějaké, mohl Putin učinit, aby Prigožina přesvědčil k zastavení pochodu. Pokud by přistoupil na Prigožinův požadavek sesadit Šojgua, vyšel by Prigožin z krize jako jasný vítěz. A to by byl velký úder Putinově autoritě.
Pokud by Prigožin souhlasil s tím, že na odvolání klíčového ministra nebude naléhat, mohl by mu Putin udělit další lukrativní státní zakázky. Podobné těm, na nichž v minulosti vybudoval své jmění. Pro Putina by však bylo nepříjemné a politicky škodlivé, kdyby ustoupil poté, co Prigožina označil za zrádce a podrazáka.
Někteří pozorovatelé spekulovali, že by Prigožin mohl udělat ústupky, například převést Wagnerovu skupinu pod federální správu, nebo by mohl přesunout aktivity této jednotky zpět do Afriky, kde jeho žoldnéři v posledních letech působili.
Ruská tajná policie vyzvala už v pátek k zatčení Prigožina.
Moskva se chystala na útok
Podle britského ministerstva obrany Prigožinova soukromá armáda v sobotu brzy ráno zřejmě ovládla vojenské velitelství v Rostově na Donu, městě vzdáleném zhruba tisíc kilometrů jižně od Moskvy, které řídí ruské operace na Ukrajině.
Wagnerovy jednotky a technika se nacházely také v Lipecké provincii, asi 360 kilometrů jižně od Moskvy. Tamější úřady „přijímají veškerá nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti obyvatelstva“, uvedl prostřednictvím Telegramu regionální guvernér Igor Artamonov.
Úřady vyhlásily v Moskvě a jejím okolí „protiteroristický režim“, posílily bezpečnost a omezily některé druhy pohybu. Na jižním předměstí vojáci postavili kontrolní stanoviště, rozmístili pytle s pískem a rozmístili kulomety. Posádky rozkopaly úseky dálnic, aby zpomalily pochod.
Moskevský starosta Sergej Sobjanin varoval, že v některých částech hlavního města může být omezena doprava, a vyhlásil pondělí za nepracovní den pro většinu obyvatel.
Dramatický vývoj událostí přišel přesně 16 měsíců poté, co Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, největší konflikt v Evropě od druhé světové války. Doposud si invaze vyžádala desítky tisíc mrtvých, miliony vysídlených a města proměněná v trosky.
Ukrajinci doufali, že ruské boje vytvoří pro jejich armádu příležitost získat zpět území, kterého se ruské síly zmocnily.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Moskva trpí „slabostí“ a že Kyjev chrání Evropu před „šířením ruského zla a chaosu“.
„Dnes svět viděl, že šéfové Ruska nic neřídí. Vůbec nic. Naprostý chaos. Naprostá absence jakékoli předvídatelnosti. A děje se to na ruském území, které je plně nabité zbraněmi,“ cituje BBC ukrajinského prezidenta.
