Vlády zemí Evropské unie se ve středu dohodly na 11. balíčku sankcí proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu. Jeho cílem je zabránit dalším státům a společnostem v obcházení stávajících opatření. Informovala o tom agentura Reuters či server Euronews.
Nový balíček, oznámený Švédskem jakožto předsedající zemí EU, zakazuje tranzit rozšířeného seznamu zboží a technologií přes Rusko. Týká se to takových, které by mohly pomoci ruskému vojenskému nebo bezpečnostnímu sektoru.
Největší novinkou je podle diplomatů umožnění omezení prodeje citlivého zboží a technologií dvojího užití do třetích zemí, které by je mohly prodávat Rusku. Názvy těchto zemí mohou být doplněny do přílohy nařízení o sankcích EU s jednomyslným souhlasem všech 27 členů.
EU ambassadors have agreed on an 11th sanctions package against Russia, the Swedish Presidency of the Council of the EU said.
— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) June 21, 2023
For the first time, it will be possible to punish third countries that help Moscow evade trade restrictions.https://t.co/Hynon69ut5
„Vítám politickou dohodu o našem 11. sankčním balíčku,“ řekla Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise. „Zasadí to další ránu Putinově válečné mašinérii zpřísněnými exportními omezeními zaměřenými na subjekty podporující Kreml. Náš nástroj proti obcházení zabrání Rusku, aby se mu dostalo do rukou sankcionované zboží.“
Představitelé EU se dlouhodobě obávají nárůstu poptávky po produktech EU od sousedů Ruska, jako je Arménie, Kazachstán nebo Kyrgyzstán, a ze Spojených arabských emirátů, Turecka nebo Číny.
Balíček EU prodlužuje pozastavení vysílacích licencí EU pěti ruským státem kontrolovaným médiím, informovala agentura Reuters. Aby se omezila praxe lodí nakládajících ruskou ropu nebo ropné produkty na moři, balíček zakazuje přístup do přístavů EU pro lodě, které provádějí transfery z lodi na loď, pokud existuje důvodné podezření, že náklad byl ruského původu.
Řecko a Maďarsko měly námitky
Balíček přidává dalších 71 osob a 33 subjektů k osobám se zákazem vstupu do EU a se zmrazenými aktivy. Důvodem je účast na nezákonné deportaci ukrajinských dětí do Ruska.
Dohoda, připravovaná od dubna, byla zdržena námitkami Maďarska a Řecka. Týkaly se zařazení některých jejich společností na seznam jako sponzorů války, protože obchodovaly s Ruskem nebo jiným způsobem přispěly k válečnému úsilí Moskvy.
Ukrajina přes noc odstranila ze svého seznamu pět řeckých přepravních společností, čímž si zajistila pro balíček podporu Atén. Maďarsko podpořilo nové sankce, i když jeho banka OTP zůstala na ukrajinském seznamu. Prohlásilo však, že se k této otázce vrátí, až bude EU jednat o nové tranši peněz pro Ukrajinu z Evropského mírového nástroje, uvedli diplomaté. OTP je největší maďarská komerční banka, která obsluhuje více než 2,4 milionu klientů v Rusku.
Na seznamu je také několik společností ze Spojených arabských emirátů a Uzbekistánu, jejichž jména nebyla zveřejněna.
Poprvé jsou na seznamu čínské společnosti
Seznam zahrnuje tři společnosti se sídlem v Číně, řeklo Euronews několik diplomatů, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, protože konečný dokument ještě není veřejný.
Je to poprvé, kdy se Čína, jeden z mála spojenců, kteří Moskvě na mezinárodní scéně zbyli, přímo zapletla do sankcí EU proti Rusku. Původně bylo na seznamu osm čínských společností. Ty podle EU prodávaly ruské zboží, které by mohlo pomoci válce.
Jména unikla na začátku května a od té doby, po kontaktech na vysoké úrovni mezi Evropskou komisí a Čínou, se Peking zavázal vyvinout na tyto společnosti tlak, aby zastavily své aktivity, uvedli diplomaté.
V důsledku toho bylo pět jmen vyřazeno ze seznamu. Tři zbývající, registrovaní v Hongkongu a málo známí, byli podezřelí z ruského vlastnictví, uvedli diplomaté.
Nové sankce vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku EU, kdy budou známá jména cílových společností.
