Britští vědci identifikovali regiony nejvíce ohrožené vlnami veder a nachází se mezi nimi také Česká republika. Vedra v těchto oblastech ohrožují velký počet obyvatel kvůli husté zalidněnosti. Nová studie upozorňuje na nutnost politické připravenosti, co se extrémního počasí týče. Napsal o tom server ScienceAlert.
Globální teploty rostou a vlny veder v řadě nejvíce ohrožených regionech jsou stále častější, dlouhodobější a intenzivnější. Experti z Bristolské univerzity v nové studii identifikovali nejvíce ohrožené oblasti, píše ScienceAlert.
Autoři práce do svých projekcí zahrnuli nejaktuálnější klimatické modely, populační růst, stabilitu energetických sítí, dostupnost zdravotnických služeb a sociální a ekonomické údaje. Výsledky publikovali v časopise Nature Communications.
Future Heat Waves Are Coming, And These Countries Are Most at Risk https://t.co/UZmR3cqRxz
— ScienceAlert (@ScienceAlert) May 1, 2023
Mezi nejvíce ohrožené regiony vlnami veder patří Afghánistán, Papua-Nová Guinea, Střední Amerika, Peking, ale také střední Evropa. Ta zahrnuje například Česko, Slovensko, Německo, Polsko a Maďarsko.
Vlny veder v těchto oblastech ohrožují velký počet obyvatel kvůli husté zalidněnosti. Statisticky nepravděpodobné vlny veder se přitom v posledních 60 letech vyskytly v 31 procentech ze 136 regionů zahrnutých do studie.
Rizika spojená s vedry
Vědci k tomu došli tak, že pro stanovení pravděpodobnosti použili opakování extrémních klimatických jevů statisticky extrémních hodnot. Častější vlny veder zvýší počet případů onemocnění srdce, varují ve studii.
Čím větší horko, tím více se totiž potíme, čímž dochází ke zvyšování náročnosti na kardiovaskulární systém. Nejvíce nebezpečné je vedro pro starší populace. Srdeční nemoci a nemoci oběhového systému již nyní patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v Evropě.
Kromě toho vlny veder snižují kvalitu života, pracovní výkonost, zvyšují hrozby lesních požárů a poškozují zemědělství, tedy i ekonomiku. Vědci varují, že se musíme na vlny veder připravit. Doporučují zchlazení rozpálených měst.
Toho lze docílit například výsadbou stromů a další zeleně. Také doporučují zkrátit pracovní dobu a posílit energetickou síť. Podle nich se musíme připravit nikoli na již známé klimatické jevy, ale na nepředstavitelné extrémní počasí, které nás čeká.
„V minulosti jsme se stali svědky toho, že některé z nejméně očekávaných vln veder vedly k desítkám tisíc úmrtí v důsledku nesnesitelného horka,“ prohlásil atmosférický vědec a jeden z autorů studie Dann Mitchell.
