Veškeré emise CO2 ze spalovacích motorů u nových vozidel budou od roku 2035 v Evropské unii zpoplatněny. Členské země EU dnes definitivně schválily normu, která od zmíněného data prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut. Souhlasu unijních ministrů s dlouho projednávanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.
Proti závazku hlasovalo dnes pouze Polsko a zdržely se Itálie, Rumunsko a Bulharsko. To však k zablokování pravidel nestačilo. Protože s nařízením už dříve souhlasili i europoslanci, může nyní vstoupit v platnost.
EU countries approve 2035 phaseout of CO2-emitting cars https://t.co/9jN9ftLU6x pic.twitter.com/KvUyzKzzkv
— Reuters (@Reuters) March 28, 2023
Norma, jejíž podobu dohodlo koncem října české předsednictví, je součástí balíčku návrhů zaměřených na výrazné omezení emisí skleníkových plynů. Vedle nulových emisí oxidu uhličitého od roku 2035 postupně zavádí také cíl snížit tyto zplodiny do konce tohoto desetiletí o 55 procent proti hodnotám z roku 2021. Součástí je také klauzule, podle níž v roce 2026 komise zhodnotí situaci a navrhne případné úpravy.
„Všechny automobilky na českém trhu, zejména ten největší výrobce Škoda Auto, je připraven investovat do rozvoje elektromobility v podstatě desítky miliard korun,“ připomněl po jednání český ministr průmyslu Jozef Síkela, že výrobci aut se na nová pravidla již nějakou dobu připravují.
Motory na syntetická paliva prosazují hlavně výrobci dražších sportovních vozů jako Porsche nebo Ferrari, zatímco většina automobilek hodlá sázet na elektromobily.
Berlín schválení pravidel původně blokoval, neboť podle něj dostatečně nezaručovala výjimky pro využívání motorů na syntetická paliva, označovaná také jako e-paliva. K jeho požadavkům se přidaly i další země včetně Česka, čímž se shromáždilo dost hlasů pro zablokování návrhu. Síkela to dnes označil za „možná správné vstřícné gesto“ vůči Německu, s nímž je český automobilový průmysl propojen.
Komise a německá vláda v sobotu oznámily, že se jim podařilo najít kompromis. Zatímco Berlín a Praha dnes s normou souhlasily, Varšava byla proti a Řím, Bukurešť a Sofie hlasování zdržely. Německý ministr dopravy Volker Wissing prohlásil, že dohoda otevře lidem cestu ke „klimaticky neutrálním a dostupným dopravním prostředkům“.
Itálie se do textu neúspěšně pokusila prosadit podporu biopaliv a zástupce její vlády dal najevo zklamání. „Jsme přesvědčeni, že biopaliva mohou být zahrnuta do kategorie neutrálních paliv,“ zdůvodnil italské rozhodnutí zdržet se hlasování ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin. Opravil tím původní informaci Rady EU, že Itálie hlasovala proti. Italská vláda podle ministra sice uvítala posílení pozice syntetických paliv, ale hodlá dále diskutovat o podpoře biopaliv, jejichž podpora by poskytla automobilovému průmyslu i zákazníkům širší možnosti.
Polsko označilo cíl za nerealistický, bezemisní závazek podle Varšavy povede k růstu cen aut. Podle ministryně pro životní prostředí Anny Moskwové navíc EU nevyhodnotila dopad omezení na ekonomiku a životní úroveň.
Komise by na základě dohody s Berlínem měla během jara rozšířit dosavadní emisní normu Euro 6 o novou kategorii vozů poháněných pouze syntetickými palivy. Později v průběhu roku by se výjimka pro tyto vozy měla dostat přímo do dnes schváleného nařízení na základě takzvané přenesené pravomoci, tedy bez předchozího schválení členskými zeměmi či Evropským parlamentem. Někteří europoslanci dávají najevo, že v případě výrazného ovlivnění původních pravidel by mohli jejich doplnění komisí následně zpochybnit.
