Americký prezident Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau se zavázali společně postavit proti autoritářským režimům. Částečně i tím, že sníží svou závislost na jiných zemích, pokud jde o kritické minerály a polovodiče. Vyplynulo to z páteční návštěvy Bidena v Kanadě, uvedla agentura Reuters. V Kanadě se vyskytuje množství nerostů používaných při výrobě baterií a elektromobilů, globálnímu trhu ale v současné době dominuje Čína.
„Domnívám se, že máme neuvěřitelnou příležitost spolupracovat tak, aby Kanada a Spojené státy mohly tady v Severní Americe získávat vše potřebné pro spolehlivé a fungující dodavatelské řetězce,“ uvedl Biden ve svém projevu v kanadském parlamentu v Ottawě. „Naše sdílená prosperita je hluboce spojena s naší sdílenou bezpečností,“ dodal. Jak americký prezident řekl, jako členské země NATO budou oba dva státy „bránit každý centimetr území NATO“.
Joe Biden and Justin Trudeau presented a united front against authoritarian regimes, affirming their commitment to support Ukraine and vowing to build up North American competitiveness to fend off economic challenges https://t.co/qrTeIHTN48 pic.twitter.com/9waG9VkWWb
— Reuters (@Reuters) March 25, 2023
Kanadský premiér dodal, že obě země stojí společně za Ukrajinou. „Náš způsob života čelí ve stejnou dobu mnoha hrozbám,“ řekl Trudeau. Jak dokonce třikrát během své řeči zopakoval, „Bezpečnostní politika, klimatická politika a hospodářská politika spolu úzce souvisí“.
Biden, který Kanadu navštívil jako prezident poprvé, uvedl, že mají Spojené státy štěstí, když mají za svého souseda právě Kanadu. Jak dodal, obě země nyní zápasí s rychle se měnící globální ekonomikou, klimatickými změnami, válkou v Evropě, ale i dalšími záležitostmi.
Ještě před projevem v parlamentu si měli oba vůdci možnost promluvit v soukromí jen za doprovodu několika svých spolupracovníků, uvedla agentura AP. Kromě Ukrajiny a výdajů za obranu spolu Biden a Trudeau debatovali rovněž o „sdílených obavách z agresivity Číny“ a o násilí a politické nestabilitě na Haiti.
Již dříve se dostaly na veřejnost i informace, že se obě země spolu rovněž dohodly na způsobu vracení žadatelů o azyl, kteří překročí společnou hranici. Dosud platilo, že každá ze zemí, které mají téměř 8900 kilometrů dlouhou společnou hranici, může žadatele o azyl, kteří hranici překročí, vrátil zpět. Výjimkou ale byly neoficiální hraniční přechody. Nově budou úřady moci vrátit migranty i v případě, že hranici přejdou jedním z takovýchto neformálních přechodů.
Součástí dohody je i to, že Kanada vytvoří nový uprchlický program pro 15.000 migrantů, kteří utíkají před pronásledováním a násilím v Jižní a Střední Americe.
