Penzijní reforma zahrnující zvýšení hranice odchodu do důchodu na 64 let dokončila cestu francouzským parlamentem poté, co opozice neuspěla se dvěma návrhy na vyslovení nedůvěry vládě. Hlasování o důvěře navazovala na rozhodnutí vlády prosadit svůj plán bez souhlasu Národního shromáždění a neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.
„Dospěli jsme do konce demokratického postupu ohledně této reformy, která je pro naši zemi zásadní,“ reagovala na vývoj v dolní komoře parlamentu premiérka Élisabeth Borneová. „Jsem odhodlána se svými ministry pokračovat v zavádění nezbytných změn v naší zemi a věnovat veškerou svou energii tomu, abych splnila očekávání našich spoluobčanů,“ dodala premiérka těsně před odchodem do Elysejského paláce. Ministr práce Olivier Dussopt ve vlastním twitterovém příspěvku doplnil, že vláda se nyní soustředí na uvedení reformy do praxe.
BREAKING: A controversial bill in France that would raise the retirement age from 62 to 64 is slated to become law after the government survived two no-confidence votes. https://t.co/hnun3041gQ
— The Associated Press (@AP) March 20, 2023
Pro vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona dnes nejprve hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287. První návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který ji umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců.
Druhý návrh na vyslovení nedůvěry, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN), podpořilo jen 94 poslanců. Ostatní opoziční strany už dříve ohlásily, že pro něj nebudou hlasovat. Vyslovení nedůvěry bylo způsobem, jak zvrátit přijetí změn důchodového systému v dolní komoře. Jelikož ani napodruhé neprošlo, zákon je oficiálně považován za přijatý.
Výsledek hlasování o nedůvěře je pro Macrona úspěch, ale stále bude čelit značnému tlaku. Jeho neschopnost najít v parlamentu dostatečnou podporu pro hlasování o důchodové reformě podkopala jeho reformní program a oslabila jeho vůdcovství, napsala agentura Reuters.
Podle analytiků banky Barclays bude vláda dál fungovat, i když „bude značně oslabena, zatímco sociální protesty proti reformě budou pravděpodobně ještě několik týdnů pokračovat, což by mohlo negativně ovlivnit francouzskou ekonomiku“.
Odbory již dříve prohlásily, že ve stávkách, které narušují chod země již od ledna, budou pokračovat. „Ve čtvrtek se sejdeme znovu,“ řekla na shromáždění v Paříži Helene Mayansová z odborové ústředny CGT.
Opoziční strany návrh zákona patrně napadnou u Ústavní rady, která by mohla rozhodnout o jeho částečném nebo úplném zrušení, pokud se bude domnívat, že porušuje ústavu. Pokud jej schválí, oficiálně vejde v platnost.
Revize důchodového systému zvyšuje věk odchodu do důchodu ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se také bude započítávat mateřská či otcovská dovolená. Mimo jiné se také zvýší minimální starobní důchod na téměř 1200 eur (přes 28.750 Kč).
Jakmile byl oznámen těsný neúspěch hlasování, zákonodárci z levicové Nepodrobené Francie (LFI) křičeli Borneovou, aby odstoupila, a mávali transparenty s nápisy: „Sejdeme se v ulicích.“
