Protesty proti koronavirovým opatřením domlouvají lidé v Číně nejenom na zakázaných sociálních sítích, ale ve snaze uniknout cenzuře i na seznamovacích aplikacích. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Na aplikaci WeChat, kterou používá téměř miliarda lidí a která podléhá značné cenzuře, se naopak sdílí pouze nutné minimum informací. Bývají to například číselné souřadnice a nejasné mapy na pozadí příspěvků, nebo jenom názvy míst plánovaných protestů.
Čínská vláda rozmístila v centrech několika velkých měst včetně Pekingu a Šanghaje policii, aby předešla dalším shromážděním. Víkendové demonstrace byly nejrozsáhlejším projevem nespokojenosti za poslední desítky let a mimo kritiku pandemických opatření na nich zazněly také výzvy k odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga a konci vlády komunistické strany.
Dating apps and Telegram: How China protesters are defying authorities https://t.co/KJw39giNNw pic.twitter.com/ZDLYLKtwBp
— Reuters (@Reuters) November 29, 2022
„Ráno 27. listopadu jsem dostal tenhle vzkaz: 11.27, 9:30, úřad Urumči,“ uvedl anonymně jeden účastník protestů v Pekingu před budovou úřadu města Urumči. Požár ve městě Urumči se stal podnětem víkendových protestů poté, co videa kolující na internetu vzbudila v mnoha lidech dojem, že obyvatelé požárem zasažené budovy nemohli kvůli koronavirovým uzávěrám včas uniknout.
Seznamovací aplikace jsou podle anonymního účastníka protestů z Pekingu častým komunikačním kanálem, protože panuje přesvědčení, že nejsou pod takovým drobnohledem. Informace mezi sebou sdílejí také úzce propojené skupiny přátel a podle některých tento „decentralizovaný“ přístup připomíná organizaci protestů v Hongkongu z roku 2019.
Přístup na twitter nebo platformu Telegram je z Číny možný jen přes služby virtuální privátní sítě (VPN), na kterou mnoho demonstrantů spoléhá. Obcházejí tak velký čínský firewall, neboli systém cenzury, který znemožňuje nebo značně omezuje přístup na mnohé zahraniční weby včetně facebooku či twitteru. Používání VPN je pro většinu čínské populace nelegální.
Videa a fotky z protestů se dostaly i do přísně cenzurovaného čínského kyberprostoru i díky tomu, že je aktivisté průběžně ukládali na zahraničních platformách.
Jako odpověď na cenzuru klíčových slov spojených s protesty, a také na obecnou snahu čínských médií a úřadů ukazovat dění v co nejpozitivnějším světle, se na sociálních sítích objevilo několik hojně sdílených parodických příspěvků. Na síti WeChat například kolovaly příspěvky jako „dobrý dobrý dobrý dobrý dobrý“ nebo „dobrý dobrý dobře.“
Na WeChatu se také šířily klipy s vyjádřeními Mao Ce-tunga nebo Si Ťin-pchinga podporujícími svobodu slova nebo lidová povstání. „Nyní se čínský lid zorganizoval a není dobré si s ním zahrávat,“ řekl například prezident Si Ťin-pching v roce 2020 v prohlášení k připomínce 70. výročí vstupu Číny do korejské války, které v pondělí kolovalo na čínských sociálních sítích.
Několik hodin před propuknutím protestů v Čcheng-tu nebo Šanghaji lidé sdíleli také letáčky a místa plánovaných shromáždění na telegramu, instagramu a twitteru. Na těchto platformách se lidé také dělí o tipy, jak se zachovat, když jsou zadrženi, například jak rychle z telefonu smazat všechna data. Několik uživatelů sociálních sítí také uvedlo, že příslušníci bezpečnostních složek běžně lidem kontrolují telefony, zda v nich nemají VPN či aplikaci Telegram.
