Reklama
2.8 C
Czech
Čtvrtek 19. března 2026
Protext ČTKZákladní lidská práva je nutné aktualizovat, souhlasí 65 % Čechů

Základní lidská práva je nutné aktualizovat, souhlasí 65 % Čechů

Praha 15. listopadu 2022 (PROTEXT) – – Nejznámější je mezi Čechy právo na svobodný projev

– Za nejdůležitější Češi považují právo na život a na soukromí

Jak se Češi a Češky vyznají v základních lidských právech? A která vnímají jako nejdůležitější? Právě tím se zabýval průzkum iniciativy Everyone, jejímž cílem je aktualizovat stávající Listinu základních práv Evropské unie tak, aby lépe odpovídala současné globální situaci a jejím výzvám. K potřebě revidovat seznam lidských práv se přiklánějí skoro dvě třetiny Čechů.

Z nejdůležitějším lidským právům patří podle Čechů právo na život (za důležité jej označilo 97 % dotazovaných), právo na soukromí a právo na vzdělání (95 %). Dále se v horní pětici umístily svoboda slova a právo na soudní a jinou právní ochranu. Naopak na spodní příčce žebříčku důležitosti skončilo právo sdružovat se v odborech a politických stranách – i tak ho ale za velmi a spíše důležité označilo 67 % Čechů.

Průzkum probíhal letos v říjnu na platformě Instant Research společnosti Ipsos a zúčastnil se ho reprezentativní vzorek celkem 1050 obyvatel.

A která lidská práva Češi znají? Nejlépe si vede svoboda slova, toto právo dobře zná přes 60 % dotazovaných. Hned v závěsu se umístily právo na vzdělání (57 %), právo volit a být volen (57 %) a svoboda pohybu (54 %). Nejméně se Češi cítí v otázce práva na soudní a jinou právní ochranu, jež nezná skoro 6 % dotazovaných. Právo na příznivé životní prostředí nezná skoro 10 % respondentů, zcela na chvostu pak skončila nedotknutelnost obydlí (toto právo nezná celých 13 % dotazovaných).

Šestice nových lidských práv

Stávající seznam základních lidských práv v Evropské unii nestačí současným výzvám, jako jsou např. klimatická krize, digitalizace nebo globalizace. Nezávislá iniciativa Everyone („Každý z nás“) vede kampaň za doplnění základních práv v Evropě. Doprovodnou on-line petici podepsalo již skoro 300 000 lidí a postavili se za ni renomovaní odborníci ve 12 členských státech EU. Iniciativa Everyone požaduje rozšíření Listiny základních práv v Evropě o šest nových základních práv, která ve své knize Jeder Mensch navrhuje německý právník Ferdinand von Schirach.

Nezávislá iniciativa vede kampaň po celé Evropě nejen za to, aby byla Evropská charta základních práv aktualizována, ale také aby byla vymahatelná pro všechny. Eva Bertram, výkonná ředitelka nadace Jeder Mensch e.V. k tomu říká: „Evropský parlament je postaven před výzvu nejen prosazovat a hájit základní práva Evropanů, ale také je přizpůsobit velkým výzvám naší doby. K dosažení tohoto cíle je třeba široké diskuse ve všech zemích a na všech úrovních. Protože nová základní práva se týkají nás všech – a každý může přispět k jejich uskutečnění.“

Nová základní lidská práva:

· Článek 1: Životní prostředí – Každý má právo žít ve zdravém a chráněném prostředí.

· Článek 2: Digitální sebeurčení – Každý má právo na digitální sebeurčení. Sběr osobních údajů nebo manipulace s lidmi jsou nepřípustné.

· Článek 3: Umělá inteligence – Algoritmy zpracovávající osobní údaje musejí být transparentní, ověřitelné a spravedlivé. Zásadní rozhodnutí musí přijímat živí lidé.

· Článek 4: Pravda – Každý má právo na pravdivá prohlášení zástupců ve veřejných funkcích.

· Článek 5: Globalizace – Každý má právo očekávat jen takové zboží a služby, které se vyrábějí a poskytují v souladu s univerzálními lidskými právy.

· Článek 6: Žaloby v oblasti základních práv – Jestliže jsou systematicky porušována základní práva Listiny základních práv Evropské unie, má každý právo podat žalobu k evropským soudům.

Tato nová práva mají doplnit ta základní, nikoliv je kritizovat. Neničí to, co již existuje, ale spíše nabízejí podporu, která učiní Listinu jasnější a srozumitelnější pro dnešní dobu.

„Návrh nově definovaných lidských práv reflektuje vývoj světa a potřeb na ochranu základních lidských hodnot, které tímto vývojem mohou být ohroženy. Tato lidská práva vycházejí ze základních lidských práv, která již jsou obsažena v Listině základních práv Evropské unie tak, jak je známe doteď, nicméně blíže reagují na aktuální ohrožení základních práv, ke kterému dochází z důvodu vývoje a používání nových technologii, globalizace nebo zvýšené míry populistických a nepravdivých prohlášení ve veřejném prostoru, jež se nicméně také rychleji šíří díky novým technologiím. Návrh doplnění lidských práv by tedy měl sloužit k odstranění negativ, která s sebou rychlý vývoj světa i společnosti může přinášet, říká Monika Mareková, uznávaná advokátka a vědkyně a ambasadorka petice v České republice.

Seznam lidských práv je třeba oprášit, myslí si dvě třetiny Čechů

Z průzkumu vyplývá, že pro Čechy je aktualizace seznamu lidských práv důležitá (65 % dotázaných). Větší význam jí přikládají ženy než muži. Zatímco revizi považuje za velmi důležitou skoro 40 % žen, u mužů je to necelých 30 %. Naopak za nedůležitou označilo aktualizaci zhruba 7 %, z toho 11 % mužů oproti 3 % žen.

Zajímavé jsou rovněž rozdíly ve věkových skupinách, kdy doplnění základních lidských práv považují za důležité spíše lidé starší 45 let. Z návrhu nových práv pak nejvíce souzněli s právem na pravdu (článek 4), za důležité jej označilo skoro 81 % z nich. Vysoko se umístilo také právo na životní prostředí (80 %) a na žaloby v oblasti základních práv (78 %).

Listina základních práv EU (nazývaná také Chartou základních práv) tvoří součást primární legislativy Evropské unie. K zahájení procedury o její úpravě je zapotřebí prostá většina evropských členských států, tedy nejméně 14 zemí. Petice zasazující se o změnu Charty základních práv v současné chvíli čítá přes 270 tisíc podpisů.

Pozn. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

O nadaci Everyone

Nadace Everyone (Stiftung Jeder Mensch e.V.) vznikla v říjnu 2020 s cílem zasadit se o realizaci základních práv uvedených v knize Jeder Mensch autora Ferdinanda von Schiracha. Nadace se zavázala na národní i evropské úrovni zakotvit myšlenku rozšíření základních práv do politické agendy a inspirovat k tomu aktéry občanské společnosti. Členy sdružení jsou osobnosti z oblasti kultury, práva, obchodu a vědy, například výzkumnice Maja Göpelová, prezidentka Nadace Karla Kahaneho Patricia Kahaneová, odborník na evropské právo Ulrich Karpenstein či právník Remo Klinge. Nadace je financována ze soukromých zdrojů a příjmů z prodeje knihy Jeder Mensch. Více na https://jeder-mensch.eu/en.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama