Turecké úřady od února do července násilím deportovaly do Sýrie stovky syrských migrantů, které donutily, některé i bitím, aby podepsali prohlášení o tom, že odcházejí dobrovolně. Informovala o tom dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), která ve své zprávě vychází ze svědectví desítek deportovaných a jejich příbuzných. Ankara v minulosti obvinění z násilných deportací do Sýrie odmítla.
Podle HRW turecké úřady syrské migranty zatkly na pracovišti, doma či na ulici, pak je držely ve špatných podmínkách, přičemž řadu z nich policisté bili či zneužívali. Pak byli migranti odvezeni na hranice a přinuceni podepsat formulář, že se do Sýrie vracejí dobrovolně. Někteří deportovaní posléze uvedli, že dokument podepsali poté, co viděli, že turečtí policisté bijí ty, kteří to odmítli.
Turkey has arrested and deported hundreds of Syrian refugee men and boys this year, detaining them arbitrarily and forcing them to return to northern Syria, the New York-based Human Rights Watch said in report released Monday. https://t.co/CJ1n7R1Cm2
— The Washington Post (@washingtonpost) October 24, 2022
„Turecko porušilo mezinárodní právo, když vrátilo stovky syrských uprchlíků, včetně nezletilých bez doprovodu, do severní Sýrie,“ uvedla Nadia Hardmanová z HRW. „Turecko sice poskytlo dočasnou ochranu 3,6 milionu syrských běženců, nyní se ale zdá, že se snaží ze severní Sýrie udělat ´skládku´ uprchlíků,“ dodala.
Turecko přijalo nejvíce z více než pěti milionů Syřanů, kteří uprchli ze své vlasti kvůli občanské válce, jež začala v roce 2011. Turecké úřady jim udělují dočasný status ochrany, díky němuž mají přístup k základní zdravotní péči a školám, musí ale zůstat v provincii, v níž jsou registrovaní. Pro cestování mezi provinciemi potřebují povolení.
V posledních dvou letech, kdy se Turecko potýká s ekonomickou krizí, vzrostly v zemi rasistické a xenofobní útoky vůči migrantům, zejména Syřanům. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se snaží situaci uklidnit před volbami hlavy státu plánovanými na příští červen a získat více voličů. Letos na jaře oznámil, že jeho vláda má v plánu přestěhovat na milion uprchlíků do severní Sýrie. Tam turecká armáda spolu s částí místní opozice ovládá některá území, v nichž Ankara buduje infrastrukturu pro návrat migrantů. Z těchto regionů ale předtím turecké jednotky podle nevládních organizací vyhnaly několik desítek tisíc kurdských obyvatel.
Turecká armáda působí na severu Sýrie od roku 2016. Operuje v oblastech, kde žila početná kurdská komunita a kde za občanské války vznikla de facto kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává. Turecko invazi zdůvodnilo bojem proti kurdským milicím, které považuje za teroristické a které ale bojovaly po boku USA proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ankara má obavy z nárůstu kurdského vlivu u svých jihovýchodních hranic, protože na turecké straně tam žije početná kurdská menšina a operují tam i kurdští separatisté.
Turecké ministerstvo vnitra začátkem října informovalo, že do „bezpečných oblastí“ na severu Sýrie se dobrovolně vrátilo z Turecka už na 527.000 Syřanů a že v Turecku je stále na 3,6 milionu Syřanů se statusem dočasné ochrany.
