Zprávy10 tisíc migrantů denně. S blížícím se koncem Trumpovy Hlavy 42 se...

10 tisíc migrantů denně. S blížícím se koncem Trumpovy Hlavy 42 se lidé snaží vstoupit do USA

Tisíce migrantů přecházejí tento týden do Spojených států, než vstoupí v platnost nové nařízení. To by mohlo většině těch, kdo nelegálně překročí hranice, zakázat žádat o azyl. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

USA ve středu zavedly nařízení, které předpokládá, že většina migrantů nemá nárok na azyl, pokud prošli jinými zeměmi, aniž by předtím hledali ochranu jinde, nebo pokud nevyužili legální cesty pro vstup do USA.

Nové pravidlo je klíčovou součástí plánu prosazování hranic prezidenta Joe Bidena. Omezení zavedená během pandemie covidu-19, známá jako Hlava 42, mají skončit těsně před čtvrteční půlnocí.

Podle Hlavy 42, která platí od března 2020, bylo mnoho migrantů rychle vyhoštěno do Mexika bez možnosti požádat o azyl. To vedlo k opakovaným pokusům o překročení hranic.

Stovky vojáků posílí hranice

Zároveň se stovky amerických vojáků chystají ve středu zahájit novou misi podél jižní hranice, informoval server CNN. „Připravujeme se na neznámé, protože nevíme, kdo přijde – zda rodiny, nebo svobodní dospělí,“ řekl starosta El Pasa Oscar Leeser. Starosta navštívil sousední město Juarez v Mexiku dříve ve středu. Odhadl, že na překročení hranice čeká 5 000 až 10 000 lidí.

Asi 550 vojáků, většinou z armády, bude podporovat americkou celní a hraniční ochranu. Bude monitorovat hranice a zajišťovat vkládání dat a podporu migrantům, řekl mluvčí Severního velitelství USA John Cornelio. Dalších 950 vojáků, převážně z námořní pěchoty a armády, dorazí do konce měsíce.

Federální úřady varovaly, že vypršení Hlavy 42 by mohlo dále zvýšit počet migrantů, kteří se snaží přejít do USA, a zintenzivnit již tak náročnou humanitární krizi na jižní hranici.

Ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas uvedl, že nové pravidlo však znamená tvrdší důsledky pro migranty přecházející nelegálně. Ti by v případě dopadení mohli být deportováni a na pět let by jim byl zakázán vstup do Spojených států, pokud nesplňují podmínky pro udělení azylu.

„Dáváme velmi jasně najevo, že naše hranice není otevřená. Že nelegální přechod je v rozporu se zákonem a že ti, kteří nemají nárok na pomoc, budou rychle vráceni,“ řekl Mayorkas na tiskové konferenci ve Washingtonu.

 New York City dosáhlo limitu

Migranti se v Mexiku shromažďují poblíž různých částí hranice – mnozí z nich si nejsou jisti, kdy a jak překročit. Záběry z dronu ukázaly, že se velké davy shromažďují u hraničního plotu u El Pasa v Texasu naproti Ciudad Juarez v Mexiku.

Americká města očekávají, že přijmou některé z těchto migrantů poté, co překročí hranici. New York City uvedlo, že již přijímá 500 lidí za den. Očekává, že se tento počet zvýší poté, co ve čtvrtek vyprší platnost hlavy 42. To vedlo starostu Erica Adamse k vydání exekutivního příkazu, kterým dočasně pozastavuje politiku zaručující přístřeší všem, kteří to potřebují.

„Dosáhli jsme svého limitu,“ uvedl v prohlášení mluvčí Fabien Levy. „Nejde o rozhodnutí přijaté lehce a vynaložíme veškeré úsilí, abychom žadatele o azyl dostali do úkrytu co nejrychleji.“

Více než 10 tisíc migrantů denně

Zeď oddělující San Diego v Kalifornii a Tijuanu v Mexiku v posledních dnech přelézali stovky migrantů a čekaly, až se budou moci americkým agentům. Někteří tábořili celé dny pod přikrývkami, přežívali na granolových tyčinkách a vodě, zatímco čekali v zemi nikoho na půdě USA mezi primární a sekundární zdí.

Skupina svobodných žen a rodina se dvěma malými dětmi z Kolumbie uvedla, že před sedmi dny odešli z domova, odletěli do Salvadoru a poté cestovali autobusem přes Střední Ameriku a Mexiko. „Slyšeli jsme, že Hlava 42 skončí a že poté už nebude žádná možnost,“ řekla třicetiletá Diana, která odmítla uvést své příjmení. Řekla, že o změně politiky slyšela ze zpráv a ústně, píše agentura Reuters.

Více než 10 000 migrantů bylo každý den v pondělí a úterý přistiženo při nelegálním přechodu na americko-mexické hranici, řekl Brandon Judd, prezident odborového svazu agentů pohraniční stráže. Počet překonává scénář, který minulý měsíc nastínil nejvyšší úředník na hranicích USA pro období po skončení Hlavy 42.

Kritika z obou stran

Republikáni kritizovali Bidena, demokrata ucházejícího se o znovuzvolení v roce 2024, za to, že se odklonil od tvrdé politiky bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Nová azylová pravidla jsou podle nich „prošpikována výjimkami“.

Někteří demokraté a zastánci imigrace však tvrdí, že Bidenovo nové nařízení je příliš tvrdé, a srovnávají je s opatřeními zavedenými za Trumpa, která zablokovaly americké soudy. Je také v rozporu s předchozími prohlášeními, které Biden učinil v roce 2020 během volební kampaně. Tehdy prohlásil, že je „špatné“, když lidé nemohou žádat o azyl ve Spojených státech.

Pravidlo, které vstoupí v platnost ve čtvrtek a vyprší za dva roky, se bude vztahovat na drtivou většinu nemexických migrantů hledajících azyl, protože na cestě do USA obvykle procházejí více zeměmi.

Reklama

Doporučujeme

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama