Válka na UkrajiněZtráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

Ztráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

V době, kdy si připomínáme dva roky od chvíle, kdy se Moskva rozhodla zahájit rozsáhlou invazi na území svého souseda, se počet mrtvých a zraněných vojáků (tedy celkové vojenské ztráty) na obou stranách velmi pravděpodobně přehoupl přes magickou hranici pět set tisíc.

Pryč jsou pomyslné ofenzívy na úrovni brigád z poloviny roku 2023. Tehdy se Ukrajina po měsících hromadění sil pokoušela prolomit ruské linie na východě země, ale bez valného efektu. Dlouho připravovaná protiofenzíva podporovaná Západem nakonec neměla zamýšlený účinek. Ukrajinské síly se tak rozhodly přejít k menším útokům na úrovni rot. Využívaly dělostřelectvo a v obraně hluboká minová pole k odražení útoků.

Taková taktika vylučuje vyhlídky na průlom vzhledem k hloubce ruské obrany podél fronty na východě Ukrajiny. A to navzdory tomu, že ukrajinská námořní pěchota zřejmě stále udržuje malé předmostí na východním břehu řeky Dněpr na jihovýchodě země. Mezitím však na východě padla Avdijivka. Ta má sice malý strategický význam, ale toto vítězství neopomněly ruské kanály podstatně zveličit. Při pohledu z Rusku to tak vypadá, že Rusové vyhráli další bitvu o Stalingrad.

Podle analýzy serveru Army Technology se v letošním roce se válka změní na opotřebovávací. Mají se odehrávat každodenní střety, útoky na taktické úrovni budou přerušovány dělostřeleckými a sebevražednými drony, pokud to zásoby dovolí. Používání sebevražedné munice oběma stranami je skutečně klíčovým faktorem vývoje způsobu vedení války. Rusko přitom používá k útokům na kritickou infrastrukturu na Ukrajině Íránem dodávané bezpilotní letouny řady Šáhid. Na druhou stranu se předpokládá, že velká část nedávných ztrát ruské výzbroje byla způsobena útoky dronů z ukrajinské strany.

Mrtví a zranění

Předpokládá se, že ztráty ruského vojenského personálu od února 2022 dosahují 350 000 mrtvých nebo zraněných v bojích. Tyto ztráty přitom doslova „zamázl“ režim prezidenta Vladimira Putina řadou částečných mobilizačních opatření. Jimi do bojů v první linii zapojil jen minimálně vycvičené nebo úplně nevycvičené civilisty.

Také Ukrajina však utrpěla značné ztráty. Potenciálně kolem 200 000 zabitých nebo zraněných, pokud započítáme i ztráty z prvních dvanácti měsíců bojů. Celkově je pravděpodobné, že v bojích bylo zabito a zraněno více než 500 000 vojáků z obou stran. Vyhlídky na to, že by se tempo, kterým je na Ukrajině rozsévána smrt, zpomalilo, přitom nejsou valné.

Server Army Technology uvádí, že vzhledem k přechodu ke statičtější formě bojů a odklonu od strategické mobility, se stane schopnost obou stran ustát ztráty klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, která z nich nakonec zvítězí. Ukrajina, která je závislá na podpoře Západu, každopádně nyní tahá za kratší konec provazu.

Totální válka

Rusko mezitím změnilo své národní hospodářství na něco, co se blíží totální válce, přičemž až 40 procent HDP země je nyní zaměřeno na obranu a bezpečnost. V lednu britské ministerstvo obrany (MO) odhalilo, že navyšování průmyslových kapacit Moskvy znamená, že si může udržet současnou úroveň útočných aktivit „v dohledné budoucnosti“.

Ruské ztráty obrněné techniky vedly jen za poslední čtyři měsíce k odpisu přibližně 365 bojových tanků a 700 obrněných vozidel. „Rusko však pravděpodobně dokáže vyprodukovat nejméně stovku tanků měsíčně, a proto si zachovává schopnost nahradit ztráty na bojišti a pokračovat v této úrovni ofenzivní činnosti,“ uvedlo zpravodajské oddělení britského ministerstva obrany na platformě X.

Podle analýzy společnosti GlobalData byla původně odhadovaná hodnota ruského obranného rozpočtu v roce 2022 43,1 miliardy dolarů. Předpokládalo se, že v roce 2023 bude zkrácen na 41,2 miliardy dolarů. Napětí v důsledku ruské anexe Krymu a operací na východě Ukrajiny po roce 2014 však vedlo ke zrušení předchozích plánů. V roce 2021 pak byly aspirace na zvýšení výdajů o více než 6 miliard dolarů. Analýza naznačila, že byl navýšen i rozpočet na rok 2022, a to z předpokládaných 43,5 miliardy na 47,3 miliardy dolarů.

Režim

Od invaze vhledem k neschopnosti rychle Ukrajinu porazit tedy výdaje na obranu raketově vzrostly. Putinova legitimita je přitom nyní úzce spjata s výsledkem války na Ukrajině. Koncem roku 2023 představitelé Pentagonu potvrdili, že USA došly peníze na podporu Ukrajiny. Nový návrh zákona o financování byl napoprvé americkými zákonodárci zablokován.

Západní představitelé naznačují, že v roce 2024 bude na Ukrajině panovat bezvýchodný stav. Ten umožní významně ovlivnit ekonomickou převahu států NATO, EU a G7. Jejich společný HDP činí přibližně 50 bilionů dolarů ve srovnání s 2 biliony dolarů Ruska. Neměla by však být podceňována role, kterou při podpoře Ruska dělostřeleckou municí a bezpilotními letouny hrají Čína, Írán a Severní Korea.

Nadcházející prezidentské volby v USA v listopadu 2024 budou mít na výsledek války významný vliv, ne-li ji fakticky rozhodnou, přičemž návrat bývalého prezidenta Donalda Trumpa k moci by mohl znamenat konec americké podpory Ukrajiny.

Každopádně se lze domnívat, že to, která strana bude schopná z pozice převahy na bojišti diktovat podmínky případné mírové dohody, bude v roce 2024 mnohem jasnější. V žádném případě není jisté, že touto stranou bude Ukrajina, uzavírá server Army Technology.

Doporučujeme

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama