Válka na UkrajiněZtráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

Ztráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

V době, kdy si připomínáme dva roky od chvíle, kdy se Moskva rozhodla zahájit rozsáhlou invazi na území svého souseda, se počet mrtvých a zraněných vojáků (tedy celkové vojenské ztráty) na obou stranách velmi pravděpodobně přehoupl přes magickou hranici pět set tisíc.

Pryč jsou pomyslné ofenzívy na úrovni brigád z poloviny roku 2023. Tehdy se Ukrajina po měsících hromadění sil pokoušela prolomit ruské linie na východě země, ale bez valného efektu. Dlouho připravovaná protiofenzíva podporovaná Západem nakonec neměla zamýšlený účinek. Ukrajinské síly se tak rozhodly přejít k menším útokům na úrovni rot. Využívaly dělostřelectvo a v obraně hluboká minová pole k odražení útoků.

Taková taktika vylučuje vyhlídky na průlom vzhledem k hloubce ruské obrany podél fronty na východě Ukrajiny. A to navzdory tomu, že ukrajinská námořní pěchota zřejmě stále udržuje malé předmostí na východním břehu řeky Dněpr na jihovýchodě země. Mezitím však na východě padla Avdijivka. Ta má sice malý strategický význam, ale toto vítězství neopomněly ruské kanály podstatně zveličit. Při pohledu z Rusku to tak vypadá, že Rusové vyhráli další bitvu o Stalingrad.

Podle analýzy serveru Army Technology se v letošním roce se válka změní na opotřebovávací. Mají se odehrávat každodenní střety, útoky na taktické úrovni budou přerušovány dělostřeleckými a sebevražednými drony, pokud to zásoby dovolí. Používání sebevražedné munice oběma stranami je skutečně klíčovým faktorem vývoje způsobu vedení války. Rusko přitom používá k útokům na kritickou infrastrukturu na Ukrajině Íránem dodávané bezpilotní letouny řady Šáhid. Na druhou stranu se předpokládá, že velká část nedávných ztrát ruské výzbroje byla způsobena útoky dronů z ukrajinské strany.

Mrtví a zranění

Předpokládá se, že ztráty ruského vojenského personálu od února 2022 dosahují 350 000 mrtvých nebo zraněných v bojích. Tyto ztráty přitom doslova „zamázl“ režim prezidenta Vladimira Putina řadou částečných mobilizačních opatření. Jimi do bojů v první linii zapojil jen minimálně vycvičené nebo úplně nevycvičené civilisty.

Také Ukrajina však utrpěla značné ztráty. Potenciálně kolem 200 000 zabitých nebo zraněných, pokud započítáme i ztráty z prvních dvanácti měsíců bojů. Celkově je pravděpodobné, že v bojích bylo zabito a zraněno více než 500 000 vojáků z obou stran. Vyhlídky na to, že by se tempo, kterým je na Ukrajině rozsévána smrt, zpomalilo, přitom nejsou valné.

Server Army Technology uvádí, že vzhledem k přechodu ke statičtější formě bojů a odklonu od strategické mobility, se stane schopnost obou stran ustát ztráty klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, která z nich nakonec zvítězí. Ukrajina, která je závislá na podpoře Západu, každopádně nyní tahá za kratší konec provazu.

Totální válka

Rusko mezitím změnilo své národní hospodářství na něco, co se blíží totální válce, přičemž až 40 procent HDP země je nyní zaměřeno na obranu a bezpečnost. V lednu britské ministerstvo obrany (MO) odhalilo, že navyšování průmyslových kapacit Moskvy znamená, že si může udržet současnou úroveň útočných aktivit „v dohledné budoucnosti“.

Ruské ztráty obrněné techniky vedly jen za poslední čtyři měsíce k odpisu přibližně 365 bojových tanků a 700 obrněných vozidel. „Rusko však pravděpodobně dokáže vyprodukovat nejméně stovku tanků měsíčně, a proto si zachovává schopnost nahradit ztráty na bojišti a pokračovat v této úrovni ofenzivní činnosti,“ uvedlo zpravodajské oddělení britského ministerstva obrany na platformě X.

Podle analýzy společnosti GlobalData byla původně odhadovaná hodnota ruského obranného rozpočtu v roce 2022 43,1 miliardy dolarů. Předpokládalo se, že v roce 2023 bude zkrácen na 41,2 miliardy dolarů. Napětí v důsledku ruské anexe Krymu a operací na východě Ukrajiny po roce 2014 však vedlo ke zrušení předchozích plánů. V roce 2021 pak byly aspirace na zvýšení výdajů o více než 6 miliard dolarů. Analýza naznačila, že byl navýšen i rozpočet na rok 2022, a to z předpokládaných 43,5 miliardy na 47,3 miliardy dolarů.

Režim

Od invaze vhledem k neschopnosti rychle Ukrajinu porazit tedy výdaje na obranu raketově vzrostly. Putinova legitimita je přitom nyní úzce spjata s výsledkem války na Ukrajině. Koncem roku 2023 představitelé Pentagonu potvrdili, že USA došly peníze na podporu Ukrajiny. Nový návrh zákona o financování byl napoprvé americkými zákonodárci zablokován.

Západní představitelé naznačují, že v roce 2024 bude na Ukrajině panovat bezvýchodný stav. Ten umožní významně ovlivnit ekonomickou převahu států NATO, EU a G7. Jejich společný HDP činí přibližně 50 bilionů dolarů ve srovnání s 2 biliony dolarů Ruska. Neměla by však být podceňována role, kterou při podpoře Ruska dělostřeleckou municí a bezpilotními letouny hrají Čína, Írán a Severní Korea.

Nadcházející prezidentské volby v USA v listopadu 2024 budou mít na výsledek války významný vliv, ne-li ji fakticky rozhodnou, přičemž návrat bývalého prezidenta Donalda Trumpa k moci by mohl znamenat konec americké podpory Ukrajiny.

Každopádně se lze domnívat, že to, která strana bude schopná z pozice převahy na bojišti diktovat podmínky případné mírové dohody, bude v roce 2024 mnohem jasnější. V žádném případě není jisté, že touto stranou bude Ukrajina, uzavírá server Army Technology.

Doporučujeme

Čeští slalomáři otevřeli mistrovství Evropy dvěma stříbry

Čeští vodní slalomáři vstoupili do mistrovství Evropy v italské Ivree dvěma medailemi. Stříbro získaly mužské hlídky kajakářů i kanoistů, které shodně nestačily pouze na Francii. Ženským týmům se naopak závody nepovedly a obě české trojice skončily po vysokých penalizacích poslední.

USA posílí vojenskou přítomnost v Grónsku. Dohodly se s Dánskem

Spojené státy mají získat další vojenské základny v Grónsku a rozšířit aktivity na stávající základně Pituffik. Dohodu podepsali 22. září v New Yorku představitelé USA, Dánska a Grónska. Dokument zároveň potvrzuje svrchovanost Dánského království a právo obyvatel Grónska na sebeurčení.

Čínský prezident Si pozval do země 100.000 mladých Američanů a propůjčil pandy

Čína v příštích pěti letech na výměnné a studijní programy pozve 100.000 mladých Američanů a zoologické zahradě v Atlantě propůjčí dvojici pand. Dnes to během návštěvy Bílého domu prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Prezident Spojených států Donald Trump řekl, že se Siem ho pojí skvělé přátelství.

Super El Niño udeří naplno. Zemřít může téměř půl milionu lidí

Klimatický jev El Niño má nerovnoměrný vliv na svět. Zatímco na západní části evropského kontinentu se očekává málo sněhu a vyšší teploty, v evropské části Ruska meteorologové předpovídají nadprůměrné sněžení a chladné teploty. Do února 2027 může počet obětí horka spojeného s jevem El Niño vzrůst na téměř půl milionu.

EU znepokojil americký plán zakázat vývoz nafty

Evropská unie je znepokojena americkými plány na zákaz vývozu nafty, který by se negativně projevil na obou stranách Atlantiku. Novinářům to dnes sdělil mluvčí Evropské komise Olof Gill, podle něhož je Brusel v kontaktu s Washingtonem.

Bochník chleba za 1300 Kč. Rakouská pekárna šokovala Američany

Přijdou vám ceny chleba v Česku vysoké? Rakouské rodinné pekařství Martin Auer na sebe strhlo pozornost okamžitě po otevření prodejny v USA, když vyšlo najevo, že prodává bochník chleba za 60 dolarů, což je v přepočtu na koruny téměř 1300 korun.

Třetina amerických řek může pomoci zachovat sladkovodní biodiverzitu

Rozsáhlá síť řek a potoků napříč Spojenými státy může hrát zásadní roli v ochraně sladkovodních druhů před úbytkem jejich přirozeného prostředí i změnou klimatu. K zachování velké části biodiverzity by podle nového výzkumu mohla stačit ochrana a obnova přibližně 35 % vodních toků.

AI v Austrálii prolomila vládní databázi zdravotní péče. Vláda incident vyšetřuje

Australská vláda vyšetřuje incident, při němž agent umělé inteligence společnosti OpenAI získal přístup k veřejným i neveřejným souborům v systému spojeném s databází Medicare. Podle premiéra Anthonyho Albaneseho jde o první známý případ, kdy umělá inteligence narušila vládní síť.

Krize v úderné skupině USS Abraham Lincoln. O sebevraždu se pokusilo 8 námořníků

Osm příslušníků amerického námořnictva z úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení na Blízkém východě, včetně bojových operací ve válce s Íránem, pokusilo o sebevraždu. Vyplývá to z dopisu úřadujícího ministra námořnictva USA.

České gripeny v noci na rozkaz NATO opět střežily nebe nad Polskem

České ozbrojené letouny JAS-39 Gripen v noci opět vzlétly na rozkaz Severoatlantické aliance (NATO), aby nad Polskem střežily vzdušný prostor. Zasahovat nemusely, uvedla armáda na síti X. Letouny jsou již zpět na základně v Pardubicích. Gripeny vzlétly chránit polský vzdušný prostor také minulý pátek.

Si na červeném koberci, Trump čekající u letadla. Přivítání čínského prezidenta vyvolalo kritiku

Čínský prezident Si Ťin-pching poprvé za více než 10 let dorazil do Spojených států. Dostalo se mu neobvyklého přivítání od samotného amerického protějšku Donalda Trumpa. Ten místo uvítání v Bílém domě čekal na čínského vůdce přímo na letištní ploše.  

Soudce zablokoval Trumpovo vypovězení CNN, MS Now a Politico z Bílého domu

Federální soudce dnes nařídil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi obnovit novinářům stanic CNN a MS Now a zpravodajského serveru Politico přístup do Bílého domu. Prezidentovo rozhodnutí vypovědět trojici médií z Bílého domu bylo podle soudce zřejmě protiústavní. Informuje o tom agentura Reuters. Podle agentury AP bude dnešní nařízení platit 14 dní a má zachovat dosavadní stav, dokud soud případ podrobněji neprozkoumá.

Nizozemsko se příští rok vrátí do Eurovize. Veřejnoprávní TV stanice bude soutěž i tak bojkotovat

Nizozemsko se v roce 2027 znovu zúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Rozhodnutí přichází navzdory tomu, že veřejnoprávní stanice Avrotros, která dosud zajišťovala nizozemskou účast, oznámila pokračování svého bojkotu kvůli účasti Izraele a válce v Gaze.

Pákistán ostřeloval cíle v Afghánistánu, z nichž měly být dle něj vysílány drony

Pákistán dnes brzy ráno oznámil, že provedl letecké údery na deset cílů v Afghánistánu, které byly podle něj ve středu využity k útokům bezpilotních letounů proti Pákistánu. Napsala to agentura AP, podle níž se jedná o výrazné vyhrocení napětí mezi sousedními zeměmi ohrožující zprostředkovatelské snahy regionálních mocností o mír.

Írán se vzepřel Trumpovi. Nikdy nepoklekneme, vzkázal Pezeškján

Írán bude vzdorovat americké šikaně a před USA nepoklekne. Taková slova přednesl na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Masúd Pezeškján. Jeho projev byl vzdorovitý i smuteční. Ukazoval fotografie zabitých civilistů při amerických úderech a pohrozil, že Írán bude zvyšovat odpor, pokud americký tlak poroste. Teherán je však podle něj otevřen diplomacii.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama