Reklama
0.6 C
Czech
Pátek 20. března 2026
Válka na UkrajiněZtráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

Ztráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

V době, kdy si připomínáme dva roky od chvíle, kdy se Moskva rozhodla zahájit rozsáhlou invazi na území svého souseda, se počet mrtvých a zraněných vojáků (tedy celkové vojenské ztráty) na obou stranách velmi pravděpodobně přehoupl přes magickou hranici pět set tisíc.

Pryč jsou pomyslné ofenzívy na úrovni brigád z poloviny roku 2023. Tehdy se Ukrajina po měsících hromadění sil pokoušela prolomit ruské linie na východě země, ale bez valného efektu. Dlouho připravovaná protiofenzíva podporovaná Západem nakonec neměla zamýšlený účinek. Ukrajinské síly se tak rozhodly přejít k menším útokům na úrovni rot. Využívaly dělostřelectvo a v obraně hluboká minová pole k odražení útoků.

Taková taktika vylučuje vyhlídky na průlom vzhledem k hloubce ruské obrany podél fronty na východě Ukrajiny. A to navzdory tomu, že ukrajinská námořní pěchota zřejmě stále udržuje malé předmostí na východním břehu řeky Dněpr na jihovýchodě země. Mezitím však na východě padla Avdijivka. Ta má sice malý strategický význam, ale toto vítězství neopomněly ruské kanály podstatně zveličit. Při pohledu z Rusku to tak vypadá, že Rusové vyhráli další bitvu o Stalingrad.

Podle analýzy serveru Army Technology se v letošním roce se válka změní na opotřebovávací. Mají se odehrávat každodenní střety, útoky na taktické úrovni budou přerušovány dělostřeleckými a sebevražednými drony, pokud to zásoby dovolí. Používání sebevražedné munice oběma stranami je skutečně klíčovým faktorem vývoje způsobu vedení války. Rusko přitom používá k útokům na kritickou infrastrukturu na Ukrajině Íránem dodávané bezpilotní letouny řady Šáhid. Na druhou stranu se předpokládá, že velká část nedávných ztrát ruské výzbroje byla způsobena útoky dronů z ukrajinské strany.

Mrtví a zranění

Předpokládá se, že ztráty ruského vojenského personálu od února 2022 dosahují 350 000 mrtvých nebo zraněných v bojích. Tyto ztráty přitom doslova „zamázl“ režim prezidenta Vladimira Putina řadou částečných mobilizačních opatření. Jimi do bojů v první linii zapojil jen minimálně vycvičené nebo úplně nevycvičené civilisty.

Také Ukrajina však utrpěla značné ztráty. Potenciálně kolem 200 000 zabitých nebo zraněných, pokud započítáme i ztráty z prvních dvanácti měsíců bojů. Celkově je pravděpodobné, že v bojích bylo zabito a zraněno více než 500 000 vojáků z obou stran. Vyhlídky na to, že by se tempo, kterým je na Ukrajině rozsévána smrt, zpomalilo, přitom nejsou valné.

Server Army Technology uvádí, že vzhledem k přechodu ke statičtější formě bojů a odklonu od strategické mobility, se stane schopnost obou stran ustát ztráty klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, která z nich nakonec zvítězí. Ukrajina, která je závislá na podpoře Západu, každopádně nyní tahá za kratší konec provazu.

Totální válka

Rusko mezitím změnilo své národní hospodářství na něco, co se blíží totální válce, přičemž až 40 procent HDP země je nyní zaměřeno na obranu a bezpečnost. V lednu britské ministerstvo obrany (MO) odhalilo, že navyšování průmyslových kapacit Moskvy znamená, že si může udržet současnou úroveň útočných aktivit „v dohledné budoucnosti“.

Ruské ztráty obrněné techniky vedly jen za poslední čtyři měsíce k odpisu přibližně 365 bojových tanků a 700 obrněných vozidel. „Rusko však pravděpodobně dokáže vyprodukovat nejméně stovku tanků měsíčně, a proto si zachovává schopnost nahradit ztráty na bojišti a pokračovat v této úrovni ofenzivní činnosti,“ uvedlo zpravodajské oddělení britského ministerstva obrany na platformě X.

Podle analýzy společnosti GlobalData byla původně odhadovaná hodnota ruského obranného rozpočtu v roce 2022 43,1 miliardy dolarů. Předpokládalo se, že v roce 2023 bude zkrácen na 41,2 miliardy dolarů. Napětí v důsledku ruské anexe Krymu a operací na východě Ukrajiny po roce 2014 však vedlo ke zrušení předchozích plánů. V roce 2021 pak byly aspirace na zvýšení výdajů o více než 6 miliard dolarů. Analýza naznačila, že byl navýšen i rozpočet na rok 2022, a to z předpokládaných 43,5 miliardy na 47,3 miliardy dolarů.

Režim

Od invaze vhledem k neschopnosti rychle Ukrajinu porazit tedy výdaje na obranu raketově vzrostly. Putinova legitimita je přitom nyní úzce spjata s výsledkem války na Ukrajině. Koncem roku 2023 představitelé Pentagonu potvrdili, že USA došly peníze na podporu Ukrajiny. Nový návrh zákona o financování byl napoprvé americkými zákonodárci zablokován.

Západní představitelé naznačují, že v roce 2024 bude na Ukrajině panovat bezvýchodný stav. Ten umožní významně ovlivnit ekonomickou převahu států NATO, EU a G7. Jejich společný HDP činí přibližně 50 bilionů dolarů ve srovnání s 2 biliony dolarů Ruska. Neměla by však být podceňována role, kterou při podpoře Ruska dělostřeleckou municí a bezpilotními letouny hrají Čína, Írán a Severní Korea.

Nadcházející prezidentské volby v USA v listopadu 2024 budou mít na výsledek války významný vliv, ne-li ji fakticky rozhodnou, přičemž návrat bývalého prezidenta Donalda Trumpa k moci by mohl znamenat konec americké podpory Ukrajiny.

Každopádně se lze domnívat, že to, která strana bude schopná z pozice převahy na bojišti diktovat podmínky případné mírové dohody, bude v roce 2024 mnohem jasnější. V žádném případě není jisté, že touto stranou bude Ukrajina, uzavírá server Army Technology.

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama