Válka na UkrajiněZtráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

Ztráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

V době, kdy si připomínáme dva roky od chvíle, kdy se Moskva rozhodla zahájit rozsáhlou invazi na území svého souseda, se počet mrtvých a zraněných vojáků (tedy celkové vojenské ztráty) na obou stranách velmi pravděpodobně přehoupl přes magickou hranici pět set tisíc.

Pryč jsou pomyslné ofenzívy na úrovni brigád z poloviny roku 2023. Tehdy se Ukrajina po měsících hromadění sil pokoušela prolomit ruské linie na východě země, ale bez valného efektu. Dlouho připravovaná protiofenzíva podporovaná Západem nakonec neměla zamýšlený účinek. Ukrajinské síly se tak rozhodly přejít k menším útokům na úrovni rot. Využívaly dělostřelectvo a v obraně hluboká minová pole k odražení útoků.

Taková taktika vylučuje vyhlídky na průlom vzhledem k hloubce ruské obrany podél fronty na východě Ukrajiny. A to navzdory tomu, že ukrajinská námořní pěchota zřejmě stále udržuje malé předmostí na východním břehu řeky Dněpr na jihovýchodě země. Mezitím však na východě padla Avdijivka. Ta má sice malý strategický význam, ale toto vítězství neopomněly ruské kanály podstatně zveličit. Při pohledu z Rusku to tak vypadá, že Rusové vyhráli další bitvu o Stalingrad.

Podle analýzy serveru Army Technology se v letošním roce se válka změní na opotřebovávací. Mají se odehrávat každodenní střety, útoky na taktické úrovni budou přerušovány dělostřeleckými a sebevražednými drony, pokud to zásoby dovolí. Používání sebevražedné munice oběma stranami je skutečně klíčovým faktorem vývoje způsobu vedení války. Rusko přitom používá k útokům na kritickou infrastrukturu na Ukrajině Íránem dodávané bezpilotní letouny řady Šáhid. Na druhou stranu se předpokládá, že velká část nedávných ztrát ruské výzbroje byla způsobena útoky dronů z ukrajinské strany.

Mrtví a zranění

Předpokládá se, že ztráty ruského vojenského personálu od února 2022 dosahují 350 000 mrtvých nebo zraněných v bojích. Tyto ztráty přitom doslova „zamázl“ režim prezidenta Vladimira Putina řadou částečných mobilizačních opatření. Jimi do bojů v první linii zapojil jen minimálně vycvičené nebo úplně nevycvičené civilisty.

Také Ukrajina však utrpěla značné ztráty. Potenciálně kolem 200 000 zabitých nebo zraněných, pokud započítáme i ztráty z prvních dvanácti měsíců bojů. Celkově je pravděpodobné, že v bojích bylo zabito a zraněno více než 500 000 vojáků z obou stran. Vyhlídky na to, že by se tempo, kterým je na Ukrajině rozsévána smrt, zpomalilo, přitom nejsou valné.

Server Army Technology uvádí, že vzhledem k přechodu ke statičtější formě bojů a odklonu od strategické mobility, se stane schopnost obou stran ustát ztráty klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, která z nich nakonec zvítězí. Ukrajina, která je závislá na podpoře Západu, každopádně nyní tahá za kratší konec provazu.

Totální válka

Rusko mezitím změnilo své národní hospodářství na něco, co se blíží totální válce, přičemž až 40 procent HDP země je nyní zaměřeno na obranu a bezpečnost. V lednu britské ministerstvo obrany (MO) odhalilo, že navyšování průmyslových kapacit Moskvy znamená, že si může udržet současnou úroveň útočných aktivit „v dohledné budoucnosti“.

Ruské ztráty obrněné techniky vedly jen za poslední čtyři měsíce k odpisu přibližně 365 bojových tanků a 700 obrněných vozidel. „Rusko však pravděpodobně dokáže vyprodukovat nejméně stovku tanků měsíčně, a proto si zachovává schopnost nahradit ztráty na bojišti a pokračovat v této úrovni ofenzivní činnosti,“ uvedlo zpravodajské oddělení britského ministerstva obrany na platformě X.

Podle analýzy společnosti GlobalData byla původně odhadovaná hodnota ruského obranného rozpočtu v roce 2022 43,1 miliardy dolarů. Předpokládalo se, že v roce 2023 bude zkrácen na 41,2 miliardy dolarů. Napětí v důsledku ruské anexe Krymu a operací na východě Ukrajiny po roce 2014 však vedlo ke zrušení předchozích plánů. V roce 2021 pak byly aspirace na zvýšení výdajů o více než 6 miliard dolarů. Analýza naznačila, že byl navýšen i rozpočet na rok 2022, a to z předpokládaných 43,5 miliardy na 47,3 miliardy dolarů.

Režim

Od invaze vhledem k neschopnosti rychle Ukrajinu porazit tedy výdaje na obranu raketově vzrostly. Putinova legitimita je přitom nyní úzce spjata s výsledkem války na Ukrajině. Koncem roku 2023 představitelé Pentagonu potvrdili, že USA došly peníze na podporu Ukrajiny. Nový návrh zákona o financování byl napoprvé americkými zákonodárci zablokován.

Západní představitelé naznačují, že v roce 2024 bude na Ukrajině panovat bezvýchodný stav. Ten umožní významně ovlivnit ekonomickou převahu států NATO, EU a G7. Jejich společný HDP činí přibližně 50 bilionů dolarů ve srovnání s 2 biliony dolarů Ruska. Neměla by však být podceňována role, kterou při podpoře Ruska dělostřeleckou municí a bezpilotními letouny hrají Čína, Írán a Severní Korea.

Nadcházející prezidentské volby v USA v listopadu 2024 budou mít na výsledek války významný vliv, ne-li ji fakticky rozhodnou, přičemž návrat bývalého prezidenta Donalda Trumpa k moci by mohl znamenat konec americké podpory Ukrajiny.

Každopádně se lze domnívat, že to, která strana bude schopná z pozice převahy na bojišti diktovat podmínky případné mírové dohody, bude v roce 2024 mnohem jasnější. V žádném případě není jisté, že touto stranou bude Ukrajina, uzavírá server Army Technology.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Svět ji odepisoval kvůli AI. Teď je znovu nejhodnotnější firmou planety

Americká společnost Apple se znovu stala nejhodnotnější firmou světa, když na trůnu vystřídala čipového giganta Nvidii. Tržní kapitalizace Applu zároveň poprvé v historii na chvíli pokořila hranici pět bilionů dolarů. Před pár lety přitom mnozí jablíčkovou společnost odepisovali kvůli tomu, že si nechala ujet AI vlak.

Tygr sumaterský bojuje o přežití

Mezinárodní den tygrů připomíná, že budoucnost jednoho z nejvzácnějších poddruhů visí na vlásku. Tygr sumaterský dnes přežívá jen v několika oddělených populacích a čelí kombinaci hrozeb, které se navzájem posilují. Ochránci přírody proto upozorňují, že nestačí chránit jednotlivá zvířata. Rozhodující bude zachování jejich přirozeného prostředí i spolupráce s místními obyvateli.

Šok na trhu s ropou. Ceny letí vzhůru po nečekaném íránském útoku

Ceny ropy opět prudce rostou. Důvodem je „překvapivý“ íránský útok na americké cíle na Blízkém východě a americko-saúdské letecké údery na irácké milice podporované Teheránem. V Hormuzském průlivu navíc došlo k útokům na tři ropné tankery a podezřelým aktivitám došlo v Rudém moři. Americká blokáda íránských přístavů v Hormuzském průlivu zastavila 18 lodí.

ANALÝZA: Trump hledá cestu z války s Íránem. Stojí na stejném rozcestí jako v dubnu

Americký prezident Donald Trump, který se snaží najít cestu z vlastní války s Íránem, se již podruhé od jejího rozpoutání v únoru ocitl na rozcestí. Vydat se může třemi cestami, ani jedna však není snadná a ani zadarmo.

Dočasné příměří se hroutí. Írán útočí na USA a Saúdskou Arábii

Dočasný klid zbraní na Blízkém východě může být u konce. Írán zaútočil na americké síly rozmístěné na Blízkém východě. Všechny střely byly zneškodněny. USA to označily za „pokus o překvapivý útok Teheránu“. Informoval o tom i list The Guardian.

Trump jednal se Zelenským i Netanjahuem. Schůzky si pochvaloval

Americký prezident Donald Trump v úterý v Bílém domě jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Obě schůzky Trump na sociálních sítích hodnotil pozitivně.

Keiko Fujimori se ujala funkce první prezidentky Peru

Peru má poprvé ve své historii prezidentku. Konzervativní politička Keiko Fujimori složila prezidentskou přísahu po těsném vítězství v červnových volbách. Do čela země přichází v době, kdy Peru čelí dlouhodobé politické nestabilitě, rostoucí kriminalitě i zpomalující ekonomice.

Bryan Kohberger odsouzený za čtyři vraždy studentů v Idahu otočil. Nyní tvrdí, že je nevinný

Bryan Kohberger, odsouzený za vraždu čtyř studentů v americkém státě Idaho, se snaží zvrátit své přiznání viny. Jeho krok vyvolal ostrou reakci rodiny jedné z obětí, která jej obvinila z manipulace a snahy znovu obrátit pozornost na svou osobu.

Muž s dvěma noži napadl v Paříži tři ženy. Zastavili ho kolemjdoucí

Muž vyzbrojený dvěma kuchyňskými noži napadl v Paříži tři ženy ve věku 19, 24 a 36 let. Dvě z nich utrpěly vážná zranění, podle francouzského ministra vnitra ale nejsou v ohrožení života. Útočníka pomohli zastavit kolemjdoucí, kteří ho drželi na zemi do příchodu policisty mimo službu.

Hasiči u Madridu bojují s ničivými požáry, situaci má ztížit nepříznivý vítr

Španělští hasiči se dnes ráno jen několik hodin před příchodem nepříznivého jižního větru snažili dostat pod kontrolu ničivé požáry, které zuří nedaleko Madridu. Podle ministra vnitra Fernanda Grande-Marlasky prožívá země kritické hodiny a dnešek je pro boj s požárem rozhodující, uvedla agentura AFP. Rozsáhlé požáry v okolí hlavního města spálily za posledních několik dní přibližně 77.000 hektarů a bylo kvůli nim evakuováno 63.000 lidí.

Obrat na trhu s ropou. Ceny po přerušení úderů prudce klesají

Ceny ropy klesají po přestávce ve vzájemných úderech mezi USA a Íránem. Investoři vidí naději na deeskalaci blízkovýchodního konfliktu, který vedl ke zdražování energií. Odborníci ale upozorňují, že eskalační riziko nepominulo.

Na Moskevskou oblast mířilo přes 390 dronů, uvedl starosta Moskvy

Na Moskevskou oblast v noci mířilo přes 390 ukrajinských dronů. Dnes ráno to na telegramu oznámil starosta Moskvy Sergej Sobjanin s tím, že většinu jich obrana zničila. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov mezitím informoval, že v Čechově jižně od ruského hlavního města zasáhl dron bytový dům. Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že od pondělního večera zničilo 107 ze 131 ruských dronů.

Na Velkém bariérovém útesu objevili stovky dosud neznámých bakterií

Mikroskopický život na Velkém bariérovém útesu je mnohem rozmanitější, než se dosud předpokládalo. Vědcům se podařilo zmapovat rozsáhlé společenství mikroorganismů, které tvoří základ fungování celého ekosystému. Výzkum odhalil stovky dosud neznámých druhů bakterií i statisíce různých virů a může pomoci lépe sledovat zdravotní stav korálových útesů.

Japonský ostrov Kjúšú zasáhlo zemětřesení o síle 7,1 stupně

Japonský ostrov Kjúšú dnes zasáhlo zemětřesení o předběžné síle 7,1 stupně. Podle agentury Reuters to oznámila japonská meteorologická agentura (JMA), která následně vydala varování před cunami s možnou výškou až jeden metr. Úřad později uvedl, že varování plánuje brzy zrušit, napsala agentura AFP.

Netanjahu dorazil do Bílého domu, červený koberec ho nečekal

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dorazil do Bílého domu na jednání s prezidentem Donaldem Trumpem. Nečeká ho však červený koberec a hlasitá slova o neochvějném partnerství. Vztah dvou mnohaletých spojenců čelí zatěžkávací zkoušce. Rozdělil je přístup k válce s Íránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama