-6.1 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
Válka na UkrajiněZtráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

Ztráty ve válce na Ukrajině překročily hranici 500 tisíc

V době, kdy si připomínáme dva roky od chvíle, kdy se Moskva rozhodla zahájit rozsáhlou invazi na území svého souseda, se počet mrtvých a zraněných vojáků (tedy celkové vojenské ztráty) na obou stranách velmi pravděpodobně přehoupl přes magickou hranici pět set tisíc.

Pryč jsou pomyslné ofenzívy na úrovni brigád z poloviny roku 2023. Tehdy se Ukrajina po měsících hromadění sil pokoušela prolomit ruské linie na východě země, ale bez valného efektu. Dlouho připravovaná protiofenzíva podporovaná Západem nakonec neměla zamýšlený účinek. Ukrajinské síly se tak rozhodly přejít k menším útokům na úrovni rot. Využívaly dělostřelectvo a v obraně hluboká minová pole k odražení útoků.

Taková taktika vylučuje vyhlídky na průlom vzhledem k hloubce ruské obrany podél fronty na východě Ukrajiny. A to navzdory tomu, že ukrajinská námořní pěchota zřejmě stále udržuje malé předmostí na východním břehu řeky Dněpr na jihovýchodě země. Mezitím však na východě padla Avdijivka. Ta má sice malý strategický význam, ale toto vítězství neopomněly ruské kanály podstatně zveličit. Při pohledu z Rusku to tak vypadá, že Rusové vyhráli další bitvu o Stalingrad.

Podle analýzy serveru Army Technology se v letošním roce se válka změní na opotřebovávací. Mají se odehrávat každodenní střety, útoky na taktické úrovni budou přerušovány dělostřeleckými a sebevražednými drony, pokud to zásoby dovolí. Používání sebevražedné munice oběma stranami je skutečně klíčovým faktorem vývoje způsobu vedení války. Rusko přitom používá k útokům na kritickou infrastrukturu na Ukrajině Íránem dodávané bezpilotní letouny řady Šáhid. Na druhou stranu se předpokládá, že velká část nedávných ztrát ruské výzbroje byla způsobena útoky dronů z ukrajinské strany.

Mrtví a zranění

Předpokládá se, že ztráty ruského vojenského personálu od února 2022 dosahují 350 000 mrtvých nebo zraněných v bojích. Tyto ztráty přitom doslova „zamázl“ režim prezidenta Vladimira Putina řadou částečných mobilizačních opatření. Jimi do bojů v první linii zapojil jen minimálně vycvičené nebo úplně nevycvičené civilisty.

Také Ukrajina však utrpěla značné ztráty. Potenciálně kolem 200 000 zabitých nebo zraněných, pokud započítáme i ztráty z prvních dvanácti měsíců bojů. Celkově je pravděpodobné, že v bojích bylo zabito a zraněno více než 500 000 vojáků z obou stran. Vyhlídky na to, že by se tempo, kterým je na Ukrajině rozsévána smrt, zpomalilo, přitom nejsou valné.

Server Army Technology uvádí, že vzhledem k přechodu ke statičtější formě bojů a odklonu od strategické mobility, se stane schopnost obou stran ustát ztráty klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, která z nich nakonec zvítězí. Ukrajina, která je závislá na podpoře Západu, každopádně nyní tahá za kratší konec provazu.

Totální válka

Rusko mezitím změnilo své národní hospodářství na něco, co se blíží totální válce, přičemž až 40 procent HDP země je nyní zaměřeno na obranu a bezpečnost. V lednu britské ministerstvo obrany (MO) odhalilo, že navyšování průmyslových kapacit Moskvy znamená, že si může udržet současnou úroveň útočných aktivit „v dohledné budoucnosti“.

Ruské ztráty obrněné techniky vedly jen za poslední čtyři měsíce k odpisu přibližně 365 bojových tanků a 700 obrněných vozidel. „Rusko však pravděpodobně dokáže vyprodukovat nejméně stovku tanků měsíčně, a proto si zachovává schopnost nahradit ztráty na bojišti a pokračovat v této úrovni ofenzivní činnosti,“ uvedlo zpravodajské oddělení britského ministerstva obrany na platformě X.

Podle analýzy společnosti GlobalData byla původně odhadovaná hodnota ruského obranného rozpočtu v roce 2022 43,1 miliardy dolarů. Předpokládalo se, že v roce 2023 bude zkrácen na 41,2 miliardy dolarů. Napětí v důsledku ruské anexe Krymu a operací na východě Ukrajiny po roce 2014 však vedlo ke zrušení předchozích plánů. V roce 2021 pak byly aspirace na zvýšení výdajů o více než 6 miliard dolarů. Analýza naznačila, že byl navýšen i rozpočet na rok 2022, a to z předpokládaných 43,5 miliardy na 47,3 miliardy dolarů.

Režim

Od invaze vhledem k neschopnosti rychle Ukrajinu porazit tedy výdaje na obranu raketově vzrostly. Putinova legitimita je přitom nyní úzce spjata s výsledkem války na Ukrajině. Koncem roku 2023 představitelé Pentagonu potvrdili, že USA došly peníze na podporu Ukrajiny. Nový návrh zákona o financování byl napoprvé americkými zákonodárci zablokován.

Západní představitelé naznačují, že v roce 2024 bude na Ukrajině panovat bezvýchodný stav. Ten umožní významně ovlivnit ekonomickou převahu států NATO, EU a G7. Jejich společný HDP činí přibližně 50 bilionů dolarů ve srovnání s 2 biliony dolarů Ruska. Neměla by však být podceňována role, kterou při podpoře Ruska dělostřeleckou municí a bezpilotními letouny hrají Čína, Írán a Severní Korea.

Nadcházející prezidentské volby v USA v listopadu 2024 budou mít na výsledek války významný vliv, ne-li ji fakticky rozhodnou, přičemž návrat bývalého prezidenta Donalda Trumpa k moci by mohl znamenat konec americké podpory Ukrajiny.

Každopádně se lze domnívat, že to, která strana bude schopná z pozice převahy na bojišti diktovat podmínky případné mírové dohody, bude v roce 2024 mnohem jasnější. V žádném případě není jisté, že touto stranou bude Ukrajina, uzavírá server Army Technology.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama