Zatímco válka s Íránem pokračuje, v kancelářích americké armády a zpravodajské komunity podle stanice CNN probíhají tiché diskuse o snížení počtu amerických sil na Blízkém východě a přesun některých základen pod zem. List The National pak upozornil na stahování americké protivzdušné obrany z Iráku. To by mohlo snížit bezpečnost například i v Jordánsku či Sýrii.
Po 11. září rozšířily USA na Blízkém východě své základny a poslaly tam desítky tisíc dalších vojáků a techniku. Nedávné rozhoření konfliktu s Íránem však vedlo k tomu, že některé z těchto základen se staly terčem íránských útoků. Během konfliktu s Teheránem již zahynulo 18 amerických vojáků.
CNN: Military and intelligence officials discuss smaller presence in the Middle East as US looks for another post-9/11 strategy
— Politics & Poll Tracker 📡 (@PollTracker2024) September 8, 2026
In offices across the military and in the intelligence community, there have been recent quiet discussions about cutting the number of people and…
Podle šesti zdrojů obeznámených se situací probíhá za zavřenými dveřmi interní diskuse mezi úředníky v armádě a zpravodajské komunitě o přítomnosti USA na Blízkém východě. Předmětem těchto debat je snížení počtu amerických vojáků a zařízení v regionu a budoucnost, která by byla přijatelná pro Donalda Trumpa – prezidenta, jenž rozpoutal v regionu konflikt a nevyjádřil se ke strategii pro poválečné období.
Na Blízkém východě se v současnosti nachází asi 50 000 amerických vojáků, velké množství techniky, dvě letadlové lodě a více než tucet torpédoborců s řízenými střelami. Důstojníci Ústřední zpravodajské služby (CIA), kteří byli během nejžhavějších fází bojů posíláni domů, jsou vysíláni zpět do regionu.
Zakopat se pod zem
Americká armáda také řeší, jak udržet zbývající vojáky a zařízení v bezpečí, jakmile válka s Íránem skončí. Probíranou možností je některá zařízení přesunout do podzemí, aby byla chráněna před raketovými a dronovými útoky.
Pentagon zvažuje přesun některých základen do podzemí dlouhodobě. Tato myšlenka získala na naléhavosti po začátku války s Teheránem, kdy se ukázalo, jak jsou americké základny zranitelné vůči íránským útokům.
„Slabiny byly vždy známy, ale USA na ně nikdy naléhavě nereagovaly,“ uvedl jeden z anonymních zdrojů.
Další tři zdroje prozradily, že americká armáda vypracovala plán na několik možných postupů pro změnu struktury amerických sil na Blízkém východě již v příštím roce. Opouštět pozice však podle nich nemá smysl, dokud válka trvá.
Američtí představitelé očekávají, že některé z velkých základen v regionu zůstanou zachovány. To však závisí na hostitelských zemích a jejich ochotě je spolufinancovat. Některé z těchto základen postavily a zaplatily právě tyto státy.
Protivzdušná obrana
30. září definitivně skončí mise koalice vedené USA v Iráku, což ovlivní zejména Kurdistán, kde se nachází několik koaličních stanovišť pro výcvik, logistiku a letecké operace proti zbytkům Islámského státu (ISIS).
Tato stanoviště hrála důležitou roli v zajišťování bezpečnosti nejen v Iráku, ale i sousedním Jordánsku, Sýrii a do jisté míry také v Izraeli. Nyní přijdou o ochranu všech amerických systémů protivzdušné obrany, potvrdil poradce pro národní bezpečnost iráckého premiéra Kásim Aradží.
Bezpečnostní analytik Maan Al Jubouri varoval před nebezpečím pro Irák i Kurdistán. Irácký vzdušný prostor by podle něj mohl narušit kdokoli. Ukončení mise znamená, že zmizí důležitá obranná vrstva na trase, po níž opakovaně létaly íránské drony a rakety.
