Životní prostředí, krajinotvorba a udržitelnost v souvislosti s přípravou výstavby vysokorychlostních tratí (VRT) jsou pro nás prioritními tématy. Samotný návrh VRT prochází několikerým přísným posouzením vlivu na životní prostředí.
Pojďte se s námi projet a projít krajinou, kterou povedou vysokorychlostní tratě, ať sami poznáte, jak velký ohled bereme již při jejich plánování na přírodu jako celek, stejně jako na lidi a jejich přirozené vazby na Prezentačním dni Vysokorychlostní tratě a krajina 19.11. od 15:30 v Informačním centru na ústeckém hlavním nádraží, nebo online. Průvodkyní bude odbornice na tuto problematiku Irena Růžičková ze Stavební správy vysokorychlostních tratí.
Rychlost šetrná ke krajině
VRT ještě více rozšíří ekologickou železniční dopravu. V České republice budou určeny zejména pro osobní dopravu. Kromě nákladních vlaků se na stávajících tratích uvolní místo také pro nové regionální spoje, především v okolí velkých měst. Větší frekvence spojů může do vlaků dostat další cestující, kteří až dosud pro své cesty volili auto.
Každá infrastrukturní stavba jistým způsobem ovlivní své okolí. Samotný návrh novostavby VRT proto stejně jako jiné projekty prochází posouzením vlivu na životní prostředí. A to dokonce několikrát. Nejprve při zpracování studie proveditelnosti, kdy dochází k výběru vhodné trasy. Potom při aktualizaci krajské územně plánovací dokumentace, tzv. Zásad územního rozvoje kraje (ZÚR), kdy se zpracovává posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (SEA). Závěrem se při zpracování podrobného technického návrhu provádí posouzení vlivu stavby na životní prostředí, známé pod zkratkou EIA.
Návrh trasy
Vysokorychlostní tratě jsou navrhovány tak, aby se dotkly co nejméně chráněných prvků v krajině. Jedná se zejména o liniové prvky ochrany (např. migrační koridory), kterým se z principu není možné vyhnout. V těchto případech jsou navrhovány velké přechody – ekodukty, které umožní průchod živočichů i návštěvníků krajiny. Vysokorychlostní trať musí být s ohledem na bezpečnost provozu oplocena a nesmí mít žádná úrovňová křížení. Navrhované trasy počítají s nadchody i pochody, jejichž umístění konzultujeme s místními samosprávami.
Příklady zakomponování do krajiny
Návrh krajinného řešení u plánované vysokorychlostní trati v Praze-Běchovicích.
Opatření proti šíření hluku
Součástí všech studií proveditelnosti a navazujících dokumentací je podrobné posouzení budoucí hlukové zátěže okolí. VRT je novostavba železniční trati, pro kterou národní legislativa požaduje maximální úroveň ekvivalentního hluku 60 dB přes den a 55 dB přes noc. Jedná se o výrazně přísnější limit, než který musí plnit stávající tratě nebo dálnice.
Ochrana vody a vodních zdrojů
Návrh trasy, zejména technického řešení, musí respektovat hydrogeologické poměry území. Přesto není na úrovni základního návrhu možné postihnout všechna možná ovlivnění. Při další přípravě se proto provádí hydrogeologický průzkum. Zohlednit se musí nejen rozbor poměrů území, ale také analýza odtokových poměrů při extrémních srážkách.
S respektem k životnímu prostředí a krajině
Vedení trati je zakomponováno do krajinného rázu tak, aby jej co nejméně narušovalo. Díky navrženým interakčním prvkům jsou výsledkem stavby šetrné k životnímu prostředí. Jedná se například o liniovou a bariérovou zeleň, remízky, zelené pásy, retenční biotopy nebo zasakovací parkovací dlaždice, které mohou mít zásadní vliv na mikroklima a koloběh vody v krajině.
Při vedení trasy po povrchu jsou navržené mostky, propustky nebo takzvané ekodukty. Jejich účelem je umožnit snadný průchod všech živočichů.
Oázou života se stane přírodní nádrž vytvořená s maximálním ohledem na krajinu.
Sadové úpravy velkého parkoviště a blízkého okolí.
Zelené remízky slouží jako přirozený úkryt malých živočichů i větších zvířat.
Údržbová základna se díky pozvolnému propojení s terénem stává estetickou součástí krajiny.
Dešťová voda nekončí v kanalizaci, ale pomalu se vsakuje, zavlažuje zeleň a doplňuje hladinu spodních vod.
Strategie navrhování krajinných úprav
Strategie navrhování krajinných úprav při přípravě vysokorychlostních tratí usiluje o to, aby nové tratě nebyly v krajině cizorodým prvkem, ale přirozenou součástí prostředí. Cílem je navrhovat okolí VRT koncepčně a v dostatečně velkém územním rozsahu a neřešit jen bezprostřední okolí stavby.
Klíčovým nástrojem se staly krajinné studie, které vznikají souběžně s technickou přípravou jednotlivých úseků tratí. Tyto studie posuzují dopady stavby na krajinný ráz, ekologickou konektivitu či hospodaření s vodou a navrhují konkrétní kompenzační i rozvojová opatření – od nových linií zeleně a terénních modelací až po retenční systémy a revitalizace vodních prvků.
Výstupy krajinných studií se následně v rámci možností promítají do projektové dokumentace. Přestože proces plánování liniových staveb podléhá přísným legislativním a finančním limitům, Správa železnic věnuje této oblasti mimořádnou pozornost a často jde nad rámec legislativních povinností.
V letošním roce proběhl také pod vedením Stavební správy vysokorychlostních tratí odborný workshop, jehož podněty dnes tvoří pevnou součást metodického přístupu k navrhování zeleně, terénních úprav a hospodaření s povrchovými vodami.
Uvažování o velkých dopravních stavbách není pouze o zmírňování dopadů, ale je o aktivní tvorbě krajiny, kde se bude dobře žít i hospodařit.
